Reklama
Dnes je úterý 12.11.2024     svátek má Benedikt

Pavel Valíček věří, že se v příštím životě narodí v Asii

roz.jpg

1.10.2008 Rozhovory/Komentáře (0), autor:
admin

K předním znalcům léčivých bylin zejména Dálného Východu patří prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc. Žije v Martínkově na Třebíčsku a vydal již z této oblasti několik knih.

 Asii několikrát navštívil a pojí ho úzké přátelství s čínskou velvyslankyní v České republice. Podílel se na vybudování dvou bylinných zahrádek na Vysočině.

 První se nachází v největším vinohradu v kraji pod horou Sádek. Za bazilikou svatého Prokopa v Třebíči se podařilo obnovit Benediktýnskou zahrádku. V první se pěstují pouze čínské byliny, ve druhé i tuzemské.

 

Jak vy jste se k čínské medicíně, léčitelství a bylinám dostal?

 "Velikou roli sehrál kantor na obecné škole, pan učitel Bláha. Učil nás biologii. Scházeli jsme se v mičurinském kroužku, jinak to nešlo, vždyť to bylo za hluboké totality.

 Měli jsme například vlastní včelín. V roce 1953 dostalo mičurinské hnutí zajímavý impuls. V nějakém časopisu se objevil inzerát, že Přírodovědecká fakulta nabízí členům kroužků semena bavlníků na odzkoušení.

Bavlník mě okamžitě zaujal, protože je to překrásná rostlina. Dokonce si dotazník z toho roku, který jsem do časopisu zaslal, schovávám.

 Pak jsem studoval zemědělskou technickou školu v Poděbradech. To bylo v době, kdy na Slovensku v Hurbanově vznikl výzkumný ústav pro aklimatizaci rostlin.

 Zkoušel se tam pěstovat zmiňovaný bavlník, arašídy a řada dalších rostlin. Přes tento ústav jsem se dál bavlníkem zabýval.

 Po absolvování vysoké školy jsem měl jedinou touhu, skončit na katedře světového zemědělství a lesnictví, která se později přejmenovala na institut tropického a subtropického zemědělství.

 Strávil jsem v nynější České zemědělské univerzitě, institut tropického a subtropického zemědělství, 34 let. Měl jsem ohromné štěstí, že jsem celý život dělal to, co mě bavilo.

 Svoji doktorskou práci jsem dokonce obhajoval v Taškentu v bývalém Sovětském svazu. Podařilo se mi soustředit ohromný soubor planých bavlníků a zapracovat vše do vědecké práce.

 Když jsem se v této oblasti vyčerpal, dostal jsem se k léčivým rostlinám, které mě vždy přitahovaly. Jakmile se objevila možnost cestovat do Vietnamu, okamžitě jsem to využil.

 Dokonce věřím, že v budoucím životě se už nenarodím v Čechách, ale někde v Asii, protože se jedná o mimořádný kontinent."

 

Co vás na něm tak přitahuje?

 "Má ojedinělé historické kořeny. Ve chvíli, kdy jsme my v Evropě, obrazně řečeno, lezli po stromech, tam už byla vyspělá kultura.

 Navíc jsou tam lidi díky náboženství, především buddhismu či taoismu, velice vstřícní. Obětaví, ochotní, pohodoví."

 

Mají třeba větší povědomí o smyslu života než my Evropané?

 "To v každém případě. Buddhismus není jen náboženství, to je v podstatě filozofie. Ve Vietnamu jsem se nesetkal s nějakými projevy nesnášenlivosti, ale spíš ochoty.

 Měl jsem možnost Vietnam navštívit pět let po skončení americké agrese a to byla země totálně rozbitá a zničená. Dneska když do ní přijedete, tak je na úrovni Thajska.

 Zvlášť pro turisty jsou tam perfektní služby. Je tam překrásná příroda, překrásné Jihočínské moře a dobří lidé."

 

Vy se také přátelíte s čínskou velvyslankyní v České republice?

 "Protože mám Asii rád, byl jsem členem předsednictva Česko-čínské společnosti a určitou dobu jsem dokonce zastával funkci předsedy Česko-vietnamské společnosti.

 To bylo v době, kdy nynější velvyslankyně na velvyslanectví fungovala jako atašé. V té době jsme se často stýkali, bylo to v roce 1998.

 Ona se pak vrátila do Číny a asi za dva roky jsem si přečetl noviny a najednou se dívám na fotografii čínské velvyslankyně a říkám si, vždyť já ji znám.

 Je to velice příjemná dáma, perfektně mluví česky a naše přetržené přátelství jsme znovu navázali. U mě na chalupě v Martínkově byla několikrát a letos mi v Lysé nad Labem křtila knížku o bylině rakytníku."

 

Přejděme k zahrádkám, je pravda, že benediktýni u baziliky svatého Prokopa v Třebíči kdysi bylinkovou zahrádku měli?

 "Většina klášterů byla nejen střediskem kulturního dění, ale zároveň také péče o život. Obyvatelé těchto zařízení se zajímali i o gastronomii.

 To platí i o benediktýnech. Určitě tady měli bylinkovou zahrádku, protože bylina patří zároveň ke koření. Rostliny tedy využívali v kuchyni i k léčení."

 

Pěstují se tu nyní stejné byliny, jako tu před staletími pěstovali benediktýni?

 "Samozřejmě je tu i řada rostlin, které pěstovali naši předchůdci. Část zahrádky se věnuje bylinám, které rostou v tomto koutě Vysočiny. To je velice cenné.

 Další část je věnovaná takzvanému zelenému koření. To se používá k vylepšování pokrmů. Navíc tady rostou rostliny tradiční čínské medicíny."

 

Myslíte si, že už i čínskou medicínu tehdy benediktýni znali?

 "To v žádném případě. Ale žijeme v jednadvacátém století a musíme si uvědomit, že léčivé rostliny v našem životě hrají čím dál větší roli.

 A my se snažíme jednotlivé rostliny přiblížit lidem. Vybrali jsme rostliny, které tady bez větších problémů rostou nebo mají jednoletý charakter a za dobu vegetace tady splní svůj účel.

 Jedná se rostliny, které mají schopnost vyrovnávat a zlepšovat duševní a fyzický stav člověka. Čínská medicína jich zná velké množství, vždyť tato země zasahuje od tropů až do arktického pásu."

 

Která z bylinek je nejkurióznější?

 "Z čínských bylin se těžko vybírá. Třeba kotvičník, kterému se přezdívá zelená viagra, ale on má i pozitivní účinky na kardiovaskulární systém.

 Navíc je tady plno rostlin, které dnes používají sportovci, protože nejsou návykové a jsou povolené. Počínaje žen šenem a konče právě kotvičníkem.

 Napsal jsem knihu Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny, kde se nich lidé dozvědí víc. U našich léčivek vychází dostatek literatury."

 

Je pravda, že by se tu v budoucnu měly rostliny sušit a prodávat? A také jejich semena? K tomu nejsem kompetentní hovořit.

 "Tuto zahrádku jsem pouze spoluzakládal. Ale byla by to pro návštěvníky vynikající služba."

 

Nemáte obavu, že sem vtrhnou vandalové a rostliny vyryjí pro svoji potřebu?

 "Je to typicky česká vlastnost. Tady je ohromná výhoda v tom, že zahrádka bude uzamčená. Oproti vinařství Sádek, kde se nachází podobná zahrádka sestavená pouze z čínských bylin.

 Tam už jsme zaznamenali ne nájezd lidí, ale zajíců. Museli jsme to řešit oplocením. I zajíci vědí, co je zdravé a snaží se to konzumovat."

 

Připravujete nějakou jinou zahrádku?

 "V Třebíči bylinková zahrada vznikla souhrou náhod a díky Milanu Šťastnému, který mě oslovil. Na Sádku jsme ji plánovali po řadu let ve spolupráci se Zahradnickou fakultou v Lednici. Obě zahrady mají svoje naprostá specifika a obě plní svůj účel."

 

Je náročné se o byliny starat?

 "Samozřejmě se může stát, že bude takové počasí či takové podmínky, že bude potřeba zasáhnout ochranou proti chorobám a škůdcům."

 

Mohly by se zahrádky ze stávajícího stavu rozšířit?

 "My bychom strašně rádi zahrádku u baziliky rozšířili. Přímo se to tam nabízí. Chtěli bychom tu soustředit daleko širší sortiment než současných 120 druhů rostlin.

 A to jak čínských léčivek, tak rostlin tuzemských. V Třebíči jsem poznal plno nadšených a obětavých lidí, že se řadu plánů určitě podaří naplnit."

 

Využíváte i vy čínské léčivé byliny?

 "Samozřejmě. Potěšilo mě, že se v časopisech objevují recepty, jak čínské léčivé byliny připravovat. Už se dostávají do povědomí lidí, začínají je pěstovat a co je důležité, využívat. Takže já jsem samozřejmě jeden z těch, kteří byliny také využívají."

 

Plánujete, že byste vydal další knížku, která by o využití bylin pojednávala?

 "Jak už jsem řekl, na trhu se jedna objevila před deseti roky. Nechci to zakřiknout, ale dostal jsem nabídku sponzorování další knihy. To je dneska velice důležité.

 A protože jsem strávil řadu měsíců a možná i let ve Vietnamu, a Čína a Vietnam jsou si nejen geograficky blízké, ale i co se týče léčebných metod, nová kniha by se měla jmenovat Léčivé rostliny Číny a Vietnamu. Intenzivně na ní pracuji. Byl bych rád, kdyby vyšla v příštím roce."

Antoním ZVĚŘINA

Diskuze k článku

Nový komentář

ReklamaReklama
Reklama
Reklama
12.04.2010 RozhovoryUvědomme si, že žijeme ve šťastné době

Ekonomický růst byl po revoluci dobrým tažným koněm, dnes bychom měli hledat jiné priority, tvrdí ekonom Tomáš Sedláček, který besedoval v Jihlavě.   Ve svých přednáškách i v knize ...

Komentáře (17)
09.04.2010 RozhovoryStát pošle do regionu 290 milionů na silniční stavby

Náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas zavítal v úterý na Vysočinu a pojmenoval letošní priority státu při podpoře silničních staveb.    Státní i krajské silnice zůstaly po letošní ...

Komentáře (3)
06.04.2010 RozhovoryVelkoberanovský starosta: Obchvat není na pořadu dne!

Ve funkci starosty Velkého Beranova je necelý půlrok.  Přesto Jaroslav Kokejl tvrdí, že po volbách už dál pokračovat nechce.  Měl jste tehdy ještě jako místostarosta vůbec nějakou představu, ...

Komentáře (1)
02.04.2010 RozhovoryZámek se zkusí zaměřit na děti

Také na Státním zámku v Telči začala včera nová sezona. Podle správce zámku Bohumila Norka objekt letošní dlouhou zimu přežil dobře.  Jaké škody konkrétně zima způsobila?   Jsou ...

Komentáře (0)
30.03.2010 RozhovoryKrize ovlivnila i projekty Rotary

  Nejvyšším představitelem Rotary klubů v Česku a na Slovensku bude od července Martin Timr z Českých Budějovic. O víkendu navštívil Jihlavu.   Každý rotariánský guvernér přichází ...

Komentáře (20)
26.03.2010 RozhovoryKubánská velvyslankyně: Nevzdáme to

  Socialismus jsme si vybrali svobodně a nenecháme si ho vzít, řekla mj. v Jihlavě kubánská velvyslankyně B. E. M. Álvarezová.  Do jihlavského sídla KSČM si velvyslankyni Kuby přišlo ve ...

Komentáře (4)
23.03.2010 RozhovoryStarosta Nechvátal: Méně peněz dostali všichni!

Třešťská radnice odmítá financovat seniorský fotbal, podpory mládeže se nezříká.  Obce na Vysočině musí kvůli přetrvávající krizi v ekonomice šetřit. Při sestavování svých rozpočtů ...

Komentáře (0)
19.03.2010 RozhovoryZima divokou zvěř letos vysílila

Letošní průběh zimy dává  zabrat i divoce žijící zvěři. Myslivci se jí proto snaží  život usnadnit  přikrmováním.  Podle slov MVDr. Karla Křena,  člena okresní myslivecké rady ...

Komentáře (0)
16.03.2010 RozhovoryKrátký: Obec se kvůli čistírně zadluží na desítky let

Do roku 2015 by každá obec v ČR měla mít dokončenou čistírnu odpadních vod.   Hodně skepticky přijal rozhodnutí státu realizovat do roku 2015 čistírny odpadních vod (ČOV) i v malých ...

Komentáře (2)
12.03.2010 RozhovoryCukrovka je hlavní příčinou selhání funkce ledvin

Desetina obyvatel v Česku má nějaký typ chronického onemocnění ledvin.   Prevencí a hlavně včasnou diagnostikou mohou lidé podle primáře interního oddělení jihlavské nemocnice MUDr. ...

Komentáře (0)
09.03.2010 RozhovoryChudíková pověsí lyže na hřebík

Vítězkou ankety Sportovec Jihlavska 2009 se stala orientační běžkyně na lyžích Barbora Chudíková.   Na pódiu jste ohlásila ukončení lyžařské kariéry. Neodvoláte ho? Neodvolám. ...

Komentáře (0)
08.03.2010 RozhovoryDražby: Chceme, aby na ně lidé chodili

Reportáž z dražby na jihlavském soudu vzbudila otázky řady čtenářů JL. Přinášíme nyní odpovědi.  Jak se lze o dražbách z exekucí dozvědět, jaká jsou při nich pravidla a řadu dalších ...

Komentáře (7)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net