ARCHIVNÍ snímek z roku 2003, kdy Hanička Dočkalová z MŠ Okříšky vyhrála mezinárodní výtvarnou soutěž. Domů jí přišel diplom a dárky z Francie, Holandska, a dokonce i z Číny. Dnes je již 19letou slečnou…Foto: Anna Dočkalová
Kroužek, ve kterém se učí děti mezinárodnímu jazyku esperanto, najdeme v městysi Okříšky na Třebíčsku. Je na Vysočině raritou.
Tzv. E-kroužek letos již 65. rokem vede PhDr. Kamila Bártlová, a děti různého věku se scházejí na zdejší základní škole.
„Po mateřské dovolené v roce 1952 jsem v místě mého bydliště začala učit – a tam jsem hned měla i kroužek esperanta, žáků z různých tříd,“ ohlíží se pedagožka.
I když minulý režim esperantu mnoho nepřál, po revoluci mladí esperantisté z Okříšek opakovaně stanuli na stupních vítězů v mezinárodních soutěžích. I vlastně jen na dálku...
Z finančních důvodů se zdejší děti nikdy neúčastnily setkání vítězů, např. v Evropě 1998, ve Finsku 2001, či ve Francii 2002. Úspěšně hájily barvy své obce, i České republiky.
A tak do Celosvětového muzea esperanta ve Vídni putovaly jen novinové zprávy o úspěších českých dětí, zapojených v mezinárodních esperantských celosvětových soutěžích…
Mladí Okříšané figurovali ve výčtu úspěšných dětí z Finska, Francie, Rumunska, či třeba Severní Afriky… Řeč esperanto zdejším školákům pomohla navázat přátelství s dětmi z různých konců světa, třeba i z Japonska a Mexika. Děti si díky esperantu vzájemně dopisují, aniž by znaly mateřský jazyk svých přátel.
Do aktivit okříšského E-kroužku se dlouhá léta zapojují i děti ze zdejší mateřské školy. Třeba v roce 2003 předškoláčci dosáhli úspěchu v celosvětové soutěži, vyhlášené institutem Päätlo ve Finsku.
Společná práce dětí z MŠ Okříšky a MŠ Chateauroux ve Francii, s názvem Cesta za pohádkami, byla ohodnocena druhým místem v esperantistické soutěži.
Stejně tak byli předškoláčci z Okříšek úspěšní i ve výtvarné soutěži na téma: Hudba a tanec, vyhlášené Celosvětovou esperantistickou mládežnickou organizací. Vyhodnocení ve Francii bylo pro zdejší školku radostné. Ve velké konkurenci zvítězila Hana Dočkalová z Okříšek. V roce 2003 předškolačka, a dnes, v roce 2017, je to nejmíň devatenáctiletá slečna… Domů tehdy dívence přišel diplom a dárky z Francie, Holandska, a dokonce i z Číny.
E-kroužek hned uspořádal v Okříškách výstavu korespondence dětí ze školek z Okříšek a francouzského Chateauroux.
K vidění byly obrázky jak Haničky Dočkalové, tak i vítězky předchozí soutěže z r. 1998, kdy žákyně Monika Pacholíková poslala obrázek na téma Přátelé z celého světa.
Návštěvník výstavy Miroslav Oberreiter tehdy prozradil, že byl spolužákem a přítelem cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. Jak uvedl, i oni hojně na svých cestách využívali esperanta…
Prof. Kamila Bártlová z Okříšek píše básně a pohádky pod svým dívčím jménem Lampířová. Je autorkou esperantem psané publikace „Maminčina pohádková studánka“, která v roce 2000 získala ve Finsku Andersenovu cenu. Pro děti v esperantu napsala i Příběhy vlčáka Cézara.
Dr. Bártlová také zařídila esperantskou verzi oficiálních stránek obce Okříšky a je i členkou esperantského klubu v Třebíči.
Pro JL vzpomíná, jak se sama k esperantu dostala.
„Bylo to díky mé mamince, která po válce pracovala v Třebíči–Borovině, a tam esperanto uslyšela. Byla nadšená libozvučností a cílem přátelství tohoto jazyka,“ říká kantorka.
Vybavuje si maminčina slova o tom, že esperanto je krásný jazyk, kterým se domluví po celém světě.
„A tak jsem se začala učit, abych jí udělala radost. Netušila jsem tehdy, že radost může mít tolik podob. Přála bych dětem, aby bylo více maminek tak moudrých, jako moje maminka,“ řekla už před lety v jednom rozhovoru.
Učit děti esperantu je pro Kamilu Bártlovou radostným posláním.
Odborníci na esperanto tvrdí, že žákům, kteří získali základy této řeči, se i lépe učí cizí jazyky. To samozřejmě Dr. Bártlová potvrzuje. „Ano, autor esperanta Dr. Ludvík Zamenhof byl profesorem jazyků. Stanovil přísné zákonitosti, a tím i výhody nového jazyka, bez ohledu na národnosti,“ říká. Esperantisté jsou si prý rovni bez ohledu na velikost své země.
„Jsou to přátelé, kteří vytvářejí mezinárodní celosvětové společenství,“ je přesvědčena Kamila Bártlová.
Právě v dnešním světě rychlé vzájemné komunikace má, podle ní, jazyk esperanto velké poslání. „Esperanto je jazykem celosvětového přátelství, národů i jedinců,“ míní.
Čtenářům JL na závěr v esperantu vzkazuje: „Mi deziras al ĉiuj en la tuta mondo belegan kristnaskon kaj felican Novan jaron 2.018!“ (Přeji všem na světě krásné Vánoce a šťastný nový rok 2018!).
Ĉu vi parolas esperanton?
Poznáte, na co se v titulku ptáme? Kdo myslí, že otázka zní „Mluvíte esperantem?“, uhodl. Tomuto umělému jazyku, který bývá přirovnáván k jazykové i národnostní skládačce, je letos 130 let.
Základy řeči esperanto publikoval v roce 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Jeho cílem bylo přinést snadno naučitelný a neutrální jazyk pro mezinárodní komunikaci. A to se mu podařilo. Jazyk Esperanto se stále rozvíjí a přizpůsobuje dnešní době.
Diskuze k článku