Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Část stěny zrekonstruované jihlavské pošty na Masarykově náměstí zdobí desítky razítek. Mezi nimi je též razítko Helenova. Jak nás čtenáři JL upozornili, Helenov neexistuje a jde možná o chybu. Na různých webech i sociálních sítích se pak objevuje řada údajů, včetně toho, do kdy razítko skutečně existovalo.

Podle Zdeňka Geista, autora nedávno vyšlé knihy Löwovi, kteří působili právě v Helenově, se však na internetu objevuje řada chybných tvrzení. Jak to tedy s Helenovem je?

„S názvy dnešního Helenína to bylo v minulosti různé. Když v roce 1860 koupili továrnu brněnští podnikatelé Adolf Löw a Friedrich Schmal a nechali budovat první domy v okolí, začalo se vznikající osadě nejprve říkat Schmaldorf, právě podle jednoho z jejích majitelů. Osada se stala součástí obce Handlovy Dvory,“ začíná vysvětlovat Zdeněk Geist.

„Později, přibližně již od konce šedesátých let 19. století, začalo být ale rozrůstající se tovární osídlení nazýváno Helenenthal, v české verzi Helenov. Toto označení pak bylo oficiálně používáno továrnou a následně i obcí až do roku 1923,“ vyvrací tak tvrzení o tom, že bylo používáno jen do roku 1918.

„Od roku 1880 zde fungoval poštovní úřad, sídlící v továrním areálu, jehož prvním poštmistrem byl sám továrník Karel Löw. Název Helenenthal, resp. Helenov tedy byl používán pro oficiální písemné a úřední účely, dokumenty, adresy apod.

V roce 1888 pak císař František Josef „milostivě“ povolil Karlu Löwovi, majiteli firmy Adolf Löw & syn, továrníkovi módních suken v Brně a Helenově, aby u svých závodů v Helenově pojmenoval postavenou kolonii dělnických domků názvem „Kolonie Františka Josefa“. Toto označení poté osídlení u spojovací silnice mezi Helenovem a císařskou silnicí na Brno neslo až do roku 1918.     

Ještě pět let po vzniku Československa byl pro dnešní Helenín používán původní název Helenov (včetně původní obce Handlovy Dvory). Teprve v roce 1923 se komise pro stanovení úředních názvů míst okresní správy politické usnesla, že rozrůstající se Helenov, obec vedená českým starostou, tehdy s bohatým českým národním životem, ponese současný název Helenín. S odůvodněním, že „jmenný kmen názvu obce je původu ženského“.

Ačkoliv proti takové změně názvu ještě v roce 1922 obecní zastupitelstvo protestovalo, o rok později již byl nový název přijat,“ uzavírá vysvětlení Zdeněk Geist.

Diskuze k článku