Pane Z.G., já myslel, že se vyjádříte ke kyvadlu na Letné, nebo k orloji v Olomouci a Vy zase o voze a já o koze. Takže jako obyčejně.
"Strejček Nimra" a "čtenář" je jedna osoba se dvěma pseudonymy! Námitky jsou vítány, kazačok a jiné tanečky nikoli.
Jeho oslí můstek od Stalinova pomníku k orloji v Olomouci. Bude to obsáhlý výklad, který se fakt, ale fakt, tamnímu ideologickému pohledu, nebude líbit. Asi něco časem sesmolím, nikoli ke Strýčkovi, ale k. . . "fajnový architektonický problém", orloj. Vše řádně podepíšu, aby se přesně vědělo, že se nadává "panu architektovi" i panu Grycovi, jak čtenář "čtenář", ve svém úvodu do místa děje . . . pro jistotu a lepší "po-vši-matelnost" své vši, specifikoval zdvojeným oslovením.
Podpis je patně zbytečný, že?
PS.časem sesmolím,kapišto?
Tak tohle už je pokročilý stupeň stihomamu (paranoia).
jak říkal PLZÁK, PRAVU, ZATLOUKAT, ZATLOUKAT,
pane Z.G. já myslel...za které já "strejček Nimra" nebo "čtenář"?
"V zrcadle stínů: Morava v době Baroka 1670 - 1790"
Je publikace, podklad pro komentář .
První část publikace nazvaná Čas slavností a zázraků se dotýká období obnovy po třicetileté válce (představuje světské i církevní emblémy Moravy, obrazy vzdělání - tzv. univerzitní teze, odráží vytváření sítě svatých hor, memoriálních a poutních staveb), ale především pojednává o období vrcholného baroka - představuje práce jednotlivých uměleckých dílen a dvě hlavní socio-kulturní centra: Brno (malíři D. Gran, J. J. Etgens, J. Stern, F. V. Korompay) a Olomouc (malíři J. Wickart, J. K. Handke a sochaři O. Zahner, J. A. Richter). Prostřednictvím grafických listů je tu zmíněna i neoddělitelná součást vrcholného baroka, totiž velké církevní slavnosti (korunovační slavnost na Sv. Kopečku a u brněnských augustiniánů) a tzv. efemérní architektura. Část druhá s názvem Čas zdání a osvícenství, která se časově rovná epoše tereziánské a josefínské, pojednává o období na Moravě zjevně umělecky nejplodnějším. Speciální pozornost je věnována dvěma virtuózním osobnostem pozdního baroku: rakouskému malíři Franzi Antonu Maulbertschovi (a jeho okruhu) a brněnskému sochaři Ondřeji Schweiglovi.
Na stránce 114 - 115 je obraz Korompay tah olomouckou architekturou, kde je vyobrazen původní orloj olomoucké radnice. Na stránce 102 je detail z tohoto obrazu na kterém je Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu.
35 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší České republiky a jeho součástí je i malá kaple. Od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou a v roce 2000 byl, jakožto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka, zařazen mezi světové dědictví UNESCO.
------------------------------------
V Olomouci chtějí nějací pseudodemokraté vyměnit ty dělnické profese na orloji. Takže kdo dnes pracuje jako obyčejný dělník, tak je asi někdo méněcenný. Asi si tam dají bankéře, advokáta, žoldáka či někoho za počítačem apod. Opravdu si začínám myslet co jsme za hloupý národ. Každá doba měla "své umělce" a ti podle toho tvořili (buď dobrovolně nebo na objednávku, je to stejné jako dnes) všechno nebylo špatné. Např. celá řada domů z padesátých let měla fasády vylepšená různými pracovními výjevy (např.sídliště Stalingrad Žďár n.S., možná ještě i u Domu zdraví v Jihlavě). takže to asi otlučeme. Jeden se nestačí divit těm novým "nosočistoplenkům".
Strejček Nimra | 2016-02-19 14:11:44 | Reagovat
To co je na orloji v Olomouci, je dílo Karla Svolinského.
Byl to renomovaný umělec, jen měl smůlu, že nežil a netvořil v havlistické době, jako třeba Bořek Šípek. A tak, jako dnes tady jsou snahy pseudodemokratů vyměnit dělnické profese za něco ideologičtějšího, budou mít jiní rádobydemokrati za nějakou tu dobu snahu pohanět všechno od Šípka a budou o něm pohrdavě mluvit jako o Havlovu kašparovi. čtenář | 2016-02-19 17:02:20 | Reagovat
----------------------------------
JAK VIDNO SHORA, ZASE SE OPAKUJE DADAIDNĚ-POLITICKÁ METODA, JEDEN RUDÝ BOJOVNÍK BĚHÁ PO RESERVACI SE DVĚMA ES-ŠUSY, JEJICHŽ OBSAH MÁ OVLIVNIT ČTENÁŘE JL.
---------------------------------
Budova olomoucké radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple svatého Jeronýma. V interiéru se dochovala řada původních klenutých místností, včetně slavnostního sálu. Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek. Umělecky nejhodnotnější zřejmě byla jeho barokní úprava podle návrhu malíře Jana Kryštofa Handkeho. Nejstarší části dnešního orloje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. Orloj byl poškozen událostmi 2. světové války a kompletně přebudován Karlem Svolinským.
1949–1954: návrh nové podoby Olomouckého orloje ve stylu socialistického realismu (ve spolupráci se svou manželkou, sochařkou Marií Svolinskou
Mozaiková výzdoba sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce, a kalendáře, který uvádí data událostí považovaných tehdejší komunistickou propagandou za významné.
Nynější stav je klasickou ukázkou politického vlivu totality na architekturu. Nešťastnou transplantací socialistického realismu do excelentního barokního umění historického skvostu, který je, od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou a v roce 2000 byl, jakožto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka, zařazen mezi světové dědictví UNESCO.
Šípek byl architekt, měl vzdělání a světový rozhled. Havel měl vkus.
Po roce 1989 by byla realizace tohoto typu vyloučena. To co udělal Svolinský pod tlakem doby je snadno pochopitelné pro člověka, který zažil politické tlaky na komisích pro spolupráci architekta s výtvarníkem, pod palcem všemocné partaje.
V Olomouci se o tom už léta rokuje, podobně jako v Jihlavě o Prioru. Zejména zahraniční návštěvníci Olomouce se vkusem a vzděláním, stejně jako v Jihlavě považují tuto symbiózu za ukázku totalitního nevkusu. Je škoda, že Svolinského orloj nebyl začleněn do obdobné architektury, třeba jako dominanta soc. real. sídliště v Ostravě či jinde. Školilo se nejlépe všude, od VUML až po soc. real. výjevy na radničním orloji. Partaj byla partaj, sv. Jána se také v Jihlavě, nepodařilo zachránit in situ.
Ing. arch. Zdeněk Gryc
PS. Zcela bez souvislosti s předmětným článkem sem byl vložen komentář: čtenář | 2016-02-19 17:02:20 | Reagovat
Následně zde byla opět adresně vyžadována odpověď:
Pane Z.G., já myslel, že se vyjádříte ke kyvadlu na Letné, nebo k orloji v Olomouci a Vy zase o voze a já o koze. Takže jako obyčejně.
Strejček Nimra | 2016-02-21 18:12:21 | Reagovat
Už jsem zde x krát upozornil na infantilitu anonyma-Putinova aktivisty, násobícího svůj vliv pod více anonymními šiframi. Svoji politickou angažovanost, tedy primární nenávist na architekta demokracie Václava Havla a nyní i a jeho světově uznávaného Hradního architekta Šípka. Anonym není schopen sám něco stvořit a podepsat. Pod jakoukoli záminkou se pokouší parazitovat-přilepit. Činí tak zákeřně ze zálohy, jako producent stále se opakujících splašků /viz. nejenom ty aktuální, pod předmětným článkem vložené/ s cílem špinění Havlova odkazu. Svědčí o tom přebohaté a dlouhé osobní výpady na osobu s opačným názorem, je to propaganda, zmíněná v článku redaktora Klukan o redaktorce Slonkové. Pokusím se příště na "Sniper Games", oslovování a uvádění mého jména tímto anonymem nereagovat.
Sancta simplicitas.
Svědčí o tom přebohaté a dlouhé osobní výpady na osobu s opačným názorem.
To jste se ohodnotil správně. Ty přebohaté a dlouhé osobní výpady - že jste se díval do zrcadla?