Vánoční svátky bez rozsvíceného vánočního stromku na náměstí si dokáže u nás představit asi málokdo. 
Na rozdíl od ČR to v některých jiných zemích EU samozřejmost úplně není. 

Důvodem je tzv. korektnost. Obava, že by křesťanské symboly mohly „urážet“ vyznavače jiných náboženství, především pak muslimy. 
V minulosti se tak stalo, že některá města vánoční stromky neměly, jinde se licitovalo o jesličkách nebo o adventních věncích. 

Snad největší kontroverze vznikla ohledně vánočního stromu v metropoli EU v Bruselu. Náměstí Grand Place tradičně zdobí o Vánocích strom z lesa v pohoří Ardeny. 
Jenže v roce 2012 tomu bylo jinak. Místo vánočního stromu radnice nechala vztyčit sochu připomínající vánoční strom. Důvodem mělo být, že s vánočním stromem měla problémy početná muslimská komunita žijící ve městě. To však místní radnice popřela. 

Konstrukce místo stromu, vzbudila mezi většinou obyvatel Bruselu velkou nevoli. Navíc byla šestkrát dražší, než klasický strom. 
Kvůli obavám z vandalismu byla 25metrová konstrukce demontována již 28. prosince. O rok později náměstí belgické metropole opět zdobil vánoční stromek z Arden. 

Pouze „svátky“
V otázce Vánoc snad nejšílenější nápad dostala před dvěma lety eurokomisařka pro rovné příležitosti původem z Malty, Helena Dalliová. Prozradil to uniklý evropský dokument. Ten se věnoval problematice inkluze a zrovnoprávnění. 

V něm Dalliová mimo jiné navrhovala například zrušení pojmu Vánoce s ohledem na nekřesťany. Měly být nově pojmenovávány pouze jako „svátky“. 
Jenže neuspěla. Když návrh vešel ve známost, vzbudil značnou nevoli. Mnozí evropští politikové ho označovali za útok na zdravý rozum. A to se netýkalo pouze Vánoc. 

Dalliová totiž považovala také za nesprávné používat například jména pocházející pouze z jednoho náboženství. Za nevhodné označila například spojení jmen Marie a Jan. Podle ní by bylo správnější použít Malika a Julius apod. 

Snahu o přejmenování Vánoc dokonce tvrdě kritizoval i papež František I. Ten EU varoval, aby se nevydala cestou ideologické kolonizace. 
„Je to něco, co v historii nefungovalo. V historii se o tyto věci pokoušelo mnoho diktatur. Myslím na Napoleona, nacistickou a komunistickou diktaturu,“ varovala hlava katolické církve. 

Eurokomisařka pro rovné příležitosti Dalliová se nakonec silného odporu patrně zalekla a dokument stáhla jako nedopracovaný. 

Zákaz Vánoc
Zatímco EU je tolerantní k cítění jiných náboženství, především muslimů, ti to ve svých zemích vidí zcela jinak. 
Nejenže je v některých zemích veřejně zakázáno Vánoce slavit, ale za porušení hrozí přísné tresty. Mezi takovéto státy patří například pravlast islámu Saúdská Arábie. 
V této zemi nemůžete slavit Vánoce ani v soukromí. Je v ní zakázáno i viditelné nošení symbolu jakéhokoliv nemuslimského náboženství. Za viditelné nošení i křížku na krku, tam hrozí drakonické tresty v podobě veřejného bičování. 

Vánoce jsou dále zakázané v Somálsku, sultanátu Brunej nebo v Tádžikistánu. Ve všech uvedených případech se jedná o země, v nichž státní či většinové náboženství představuje sunnitská forma islámu. 

Kromě těchto zemích se Vánoce prakticky nemohou slavit ani v komunistické Severní Koreji. 
V minulosti podobné zákazy se vztahovaly i na země v nichž byla státním náboženstvím protestantská forma křesťanství. Například radikální stoupenci tohoto směru, puritáni, Vánoce považovali za papežské svátky. 

Jednalo se o záležitost druhé poloviny 17. století. V té době puritáni načas zakázali oslavy Vánoc v Anglii, Skotsku a novoanglických koloniích v Americe.