JIHLAVA - Augustin Višňovský patří ke známým postavám jihlavské fotbalové historie na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Ne však kvůli činům na hřišti, ale novinovému článku, který ho označil za podvodníka a lháře. "Byl napsán cíleně a založen na lži," říká muž, který žije s pocitem křivdy už padesát let. "Mlčel jsem dost dlouhou dobu. Ale mám čisté svědomí, proto se chci očistit."
Slibný začátek
Višňovský přijel poprvé na Vysočinu začátkem května roku 1954. Bylo mu šestnáct a půl roku. Cílem jeho cesty se stal podnik v Dolní Březince u Světlé nad Sázavou, kam byl poslán jako elektromontér na doučení a praxi. Už tenkrát holdoval fotbalu, proto netrvalo dlouho a vstoupil do světelského oddílu.
"Při prohlídce města jsem zaslechl dunění fotbalového míče. Našel jsem hřiště, sedl si za bránu a pozoroval, jak se za balonem honí kluci a dospělí," vzpomíná. Ti ho brzy vzali mezi sebe.
Augustin Višňovský patřil k oporám týmu, na trávníku se cítil jako doma. Mimo zelený pažit to bylo horší. Bydlel v místnosti bez nábytku se třemi muži, později přesídlil do domku, respektive jeho sklepa bez topení. Pomocnou ruku mu podal řezník Krejčí, jeho paní o nového nájemníka řádně pečovala.
V říjnu roku 1956 nastoupil Višňovský na vojnu. Po přijímači se dozvěděl, že bude hrát za Rudou hvězdu Jihlava, která bojovala o postup do divize. V tomto oddíle patřil k tahounům do konce vojenské služby (prosinec 1958).
Jeden podpis...
Dle fotbalových směrnic se Višňovský musel po vojně vrátit do mateřského oddílu, tedy do Světlé nad Sázavou. Ale hned z jara roku 1959 ho začali lanařit funkcionáři různých klubů, například Litvínova, Mostu, Bohemians Praha nebo oba jihlavské kluby Dynamo a Motorpal. Vybral si Dynamo. "Manželka pracovala v Jihlavě a byla se zaměstnáním spokojená. Navíc Dynamo mělo nakročeno do divize." Před posledním zápasem sezony s Pelhřimovem a zároveň před koncem přestupového termínu podepsal Višňovský Dynamu přestupové lístky. Jenomže utkání skončilo bezbrankovou remízou a do divize postoupil Pelhřimov.
"Ihned jsem sháněl člověka, kterému jsem přestup podepsal. Ale ten jako by se do země propadl. Chtěl jsem zůstat ve Světlé, ale hrozil mi trest za podepsaný přestup." Druhý den po zápase hovořil na toto téma s jedním svým dobrým kamarádem. "To byla velká chyba. On se ihned pochlubil funkcionářům ve Světlé, kteří proti mně rozjeli nenávistnou kampaň založenou na lžích a polopravdách. Mstili se mi."
1. září 1959 vyšel v tehdejších novinách Jiskra článek s názvem "Proměny křídelního útočníka". Hlavní důraz je v něm kladen na okolnost, že byl Višňovský zároveň veden jako zaměstnanec v Dolní Březince a Jihlavě, a měl dostat od fotbalového Dynama byt. Vedení závodu v Dolní Březince prohlásilo, že ho fotbalista oklamal.
"Odešel z podniku bez rozvázání pracovního poměru a souhlasu ONV," citovala Jiskra ředitele závodu Oulehlu. "Tehdy existoval zákon, že když se přestěhujete do jiného města, musí vás automaticky propustit. A já se musel přestěhovat, protože fotbalové řády vyžadovaly, abych bydlel i pracoval v Jihlavě, abych mohl za Dynamo hrát," hájí se Augustin Višňovský.
O tom, že byl veden jako zaměstnanec u dvou podniků, prý nevěděl. "Nikdo mě na to neupozornil. Zjistil jsem to až v důchodu. Ohledně článku v novinách se mě také nikdo na nic neptal. Napsal ho redaktor, kterého jsem v životě neviděl."
A problematika s bytem? Autor článku se pozastavil nad tím, jak mohl fotbalista, který udělal pro tělovýchovné jednoty hodně málo, nebo nic, dostat byt. "Tenkrát byla jiná doba. Sportovci měli úlevy a výhody. Lidé jim záviděli a dávali jim to patřičně najevo, včetně novinářů," řekl k tématu pamětník Miloš Raveane z Jihlavy.
Trest a konec
Ještě než vyšel článek v médiích, se Višňovský ocitl před jakousi "disciplinární komisí", která ho vyšetřovala kvůli podepsaným přestupovým lístkům. "Stál jsem sám proti třiceti "vlčákům". Chtěli vědět, kdo mě k přestupu přemlouval," líčí Višňovský. Výsledek: roční fotbalový distanc. "Nevím, za co jsem ho dostal, ale trest jsem si odpykal do poslední minuty," vzpomíná.
Po konci administrativního žaláře paradoxně nastoupil do jihlavského derby mezi Dynamem a Motorpalem. "Na moji osobu se z řad fanoušků Motorpalu, kteří měli v paměti článek z Jiskry, ozývaly nechutnosti. Můj otec, jenž byl zápasu přítomen, řekl, že tady hrát nebudu a pojedu zpět do Rajhradu. Tím vlastně skončila má fotbalová kariéra."
Augustin Višňovský dodnes marně vzpomíná, proč ho tyto peripetie vůbec potkaly. "Vím, že jsou lidé dobří a zlí. Spousta lidí ze Světlé s kritickým článkem nesouhlasila. A za to jim děkuji," hlásí ze Znojemska, které je nyní jeho bydlištěm. "Do Světlé se rád vracím, ale nikoho nevyhledávám."
Michal BOČEK
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.