U silnice v Německé Vyskytné (Vyskytná nad Jihlavou – pozn. red.) stojí kamenná boží muka. Podle pověsti mají připomínat událost, kdy se před mnoha lety zamiloval chlapec od Stroblů (Vyskytná čp. 8) do dívky ze vsi. 

Děvče jeho city opětovalo a vzájemně si pak dali i příslib věrnosti. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho, neboť chlapec byl odveden k vojsku. 
Roky ubíhaly a objevil se jiný nápadník a děvče souhlasilo se sňatkem. Stalo se, že zrovna toho dne, kdy měla být svatba, dorazil do nedalekého města s vojskem mladý Strobl. 

U svého velitele si vyprosil krátkou dovolenou, aby mohl navštívit rodnou ves. Když pak viděl z okna rodného domu jít svatební průvod, střelil svou bývalou nevěstu přímo do srdce. 
Kdo boží muka postavil, nebylo dosud známo. Na zadní straně božích muk je ale vytesán letopočet 1667, a právě v této době žil ve Vyskytné kameník Šimon Ohnsorg. 

První zpráva o Šimonu Ohnsorgovi pochází z roku 1636. Tehdy mu zemřela 25. srpna manželka Anna, jejíž náhrobník leží na zdejším hřbitově, kam byl vynesen v roce 2006 při opravách kostela. 
Po skončení třicetileté války, která zasáhla těžce na svém závěru i Jihlavu a okolí, zřejmě Šimon ve Vyskytné nepobýval. Není tak zaznamenán ani ve sčítání poddaných podle víry z roku 1651, ani v berní rule z roku 1654. 

Teprve v roce 1658 je uveden v gruntovní knize, kde se píše, že ve zmíněném roce znovu vystavěl svůj opuštěný grunt, který začal opět užívat. 
Jako kameník se Šimon živil mimo Vyskytnou. Písemnými prameny je konkrétně doloženo, že pracoval pro šlechtický rod Collaltů v Brtnici. V roce 1666 tam vytvořil sloup se sochou sv. Antonína Paduánského. 
Dostal za to 55 zlatých a sud piva a jiné potraviny. Je tehdy označován jako „starý kameník“. V roce 1668 vytvořil v Brtnici sloup se sochou Panny Marie, který stojí na nádvoří brtnického zámku. 

Svědectví účtů
V účtech z první poloviny roku 1668 se o tom píše: „Simonu Ohnesorgovi, kameníkovi z Německé Vyskytné, který na dolní zámecké nádvoří zhotovil vytesaná dobře osazená boží muka, zaplaceno podle smlouvy vedle 10 měřic žita, 2 měřice ječmene, 1 měřice hrachu, 20 liber másla, 100 liber sýra, 1 měřice pšenice a jednoho sudu starého piva za 6 zl. ještě 55 zl., což činí spolu s pivem 61 zl.“ 

Na základě podoby bylo Šimonu Ohnsorgovi přiřčeno rovněž autorství dalších soch v Brtnici. 
Byl tak pravděpodobně autorem sloupu se sochou sv. Josefa z roku 1661, který stojí v Brtnici před kaplí Panny Marie Pomocné, pilíře se sochou sv. Rocha a sv. Rozálie z roku 1661 na jižním okraji Brtnice u silnice na Okříšky a nedatovaného sloupu se sochou sv. Tomáše Akvinského, který stojí v parku před vstupem do zámku. 

Rovněž mu bylo připsáno autorství sloupu se sochou Panny Marie na náměstí Matky Boží ve Staré Telči, který nechal postavit v roce 1673 Ferdinand Vilém hrabě Slavata.

V roce 1674 prodal Šimon svůj vyskytenský grunt Václavu Sulpikovi z Dlouhé Brtnice za 60 kop grošů. Z pozdějších splátek gruntu se také dozvídáme jména čtyř Šimonových dětí. Syn Jiří byl nádeníkem ve Vyskytné, Jan měl být ve válce, dcera Marie Schwedová byla provdaná do Dvorců a Regina Hofmanová do Hlávkova.

Dva roky po prodeji gruntu, 4. září 1676, Šimon Ohnsorg zemřel. Bylo mu nejspíše 66 let. Pohřben byl na hřbitově ve Vyskytné, kde se dodnes nachází jeho náhrobní kámen, který dnes leží na prostranství u kostelní věže.

Je velmi pravděpodobné, že Šimon je i autorem vyskytenských božích muk. Svědčí pro to i jejich umístění, neboť grunt, který Šimonovi patřil (pozdější čp. 28), stával hned naproti božích muk. Zajímavou skutečností také je, že jeden ze synů Šimona Ohnsorga byl skutečně voják. Snad proto vytesal Šimon na boží muka i reliéf pistole, což pak dalo podnět ke vzniku výše uvedené pověsti.

Diskuze k článku