VÍCE než čtyřsetstránkovou knihu Osudové ženy vydalo nakladatelství Pulchra.
Myslím, že i v současnosti mezi námi žijí osudové ženy a můžeme je najít ve všech oblastech života. Nejen o poselství knihy hovoří Ivana Chmel Denčevová, redaktorka Českého rozhlasu a nyní nově i autorka knihy Osudové ženy.
V úvodu knihy se historik Stehlík zamýšlí nad osudovostí – neboť název knihy zní Osudové ženy. Čím jsou osudové?
Jistou míru osudovosti může mít každý z nás a bezpochyby ve svých životech najdeme ženy, které nás ovlivnily a možná tím i osudově vstoupily do našich životů.
Podtitul knihy ´příběhy neobyčejných životů´ nás směruje ale k osudovosti, která má výraznější rozsah, stopu, která po daných ženách zůstala v historii, a to jak české, tak i světové. Častokráte byly také hybatelkami dějin a jejich role byla naprosto zásadní. Některé z nich žily vedle slavných mužů, ale i přesto se dokázaly výrazně prosadit.
Kniha je inspirována úspěšným rozhlasovým seriálem. Nakolik obtížné je „překlopit“ pořad do tištěné formy. Bude to jistě nejen v nutnosti mít více fotografií dotyčných…
Na počátku jsme si myslela, že ´překlopit´ rozhlasové příběhy do knižní podoby nebude tak obtížné. Jak se velmi rychle ukázalo, byla to z mé strany jistá dávka naivity.
Velmi rychle jsem zjistila, jak jiné to musí být. Kniha je zcela jiný formát, navíc rozhlasový pořad jsem natáčela vždy s odborníkem na dané téma, nejčastěji historikem. Ale jejich názory, hodnocení se do knihy dostaly také, u každé ´osudovky´ je uvedeno, proč právě oni dotyčnou považují za tak výjimečnou ženu.
Pestrost výběru třiatřiceti osudů žen až bere dech. Máte jich ale pro rozhlas zpracováno mnohem víc, jak těžké bylo vybrat do knihy jen některé? A podle jakého klíče?
Vybrat 33 příběhů nebylo o moc jednodušší, leckdy mi ´krvácelo srdce´, když jsem jména vyškrtávala, ale i tak je to rozsáhlý text.
Chtěla jsem, aby každá dotyčná žena reprezentovala konkrétní část uplynulého století. Opravdu to bylo tragické i bláznivé století, kdy začínáme v roztančené Vídni – uměleckém i kulturním centru tehdejšího světa, procházíme přes Československou republiku, válku a protektorát, období komunistického státu až do nové svobody. Další podtitul by mohl být: od Almy Mahler po Danu Němcovou.
A k fotografiím: to byly další téměř dobrodružné příběhy, protože řada fotek je z okruhu pamětníků a díky knize jsem se mohla setkat s několika báječnými lidmi.
V knize jsou i ženy z Vysočiny – Míla Doleželová, Hana Schusterová-Krupková, Jiřina Zábranová…
Nejen tyto ženy jsou spjaté s Vysočinou, ale také Alma Mahlerová – díky svému manželu skladateli světového formátu Gustavu Mahlerovi. S Třeští je pak spjata osobnost Ottilie Davidové, sestry Franze Kafky, který o ní říkal, že ho životem nesla na svých křídlech a v Třešti po dlouhá léta žil jejich strýc, proslulý lékař Loewy.
A do třetice: v Jihlavě žila několik let Riva Krieglová, tehdy se jmenovala po svém manželovi z jihlavské obchodnické rodiny Pavlu Friedovi a svatbu měli v jihlavské synagoze.
Dá se říci, že je mezi námi mnoho „osudových“ žen i v současnosti - v demokracii? Nebo dá charakterům vyniknout až nutnost volby mezi „dobrem a zlem“, což válka či diktatura činily zcela zásadně?
Myslím, že i v současnosti mezi námi žijí osudové ženy a můžeme je najít ve všech oblastech života. Jen si jich možná všímáme méně, než by si zasloužily.
Ale nutnost volby ´mezi dobrem a zlem´, ta je určitě výrazně ostřejší v těch vypjatých situacích a obdobích. Často jsem si kladla otázky, zda bych alespoň něco málo z toho, co dokázaly, zvládla také. Navíc, a to je naprosto klíčové: podpořit ono ´dobro´ ve prospěch druhých, společenství a zároveň překonat strach, obavy o sebe i své blízké.
A dokázaly to, přestože měly děti, o které se zcela přirozeně bály a které tím vydávaly do rizika taktéž.
Jedna čtenářka mi řekla, že si při čtení opakovaně uvědomovala, jak její životní těžkosti – a některé opravdu vážné, jsou zcela zanedbatelné, oproti tomu, co ty ženské musely přežít. Přesně to, jsem chtěla, aby bylo také poselstvím této knihy.
Rozhlasově zpracovány máte další ženy spjaté s Vysočinou, například Zdeňku Havlíčkovou, Věru Jirousovou… Koho dalšího chystáte?
V tuto dobu se nové rozhlasové příběhy nenatáčejí, je to poměrně náročný publicisticko-dokumentární formát, ale pokud bychom pokračovali, tak jména dalších samozřejmě mám.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.