Oslavou Památného dne sokolstva uctí jihlavští sokolové
11. října členy a členky Sokola, kteří během druhé světové války obětovali své životy v boji za svobodu a demokracii. 
 -----------------------------------------------------------------------
TK
18. 6. 2022 21:09
Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hybatelům českého společenského života, vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově. Dva pozdější se změnily v politickou manifestaci. Slet v roce 1938 vyjádřil odhodlání Čechoslováků bránit se hrozícímu nacistickému nebezpečí, o deset let později byl protestem proti komunistickému puči.
Původní Sokol vznikl v českých zemích v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičnou jednotu pražskou (později Sokol Pražský) založili přední čeští vlastenci 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově. Roku 1889 vznikla česká a o dva roky později moravsko-slezská obec sokolská jako zastřešující organizace, které se v roce 1904 sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou.
Představitelé Sokola patřili za obou světových válek mezi vůdčí postavy odboje, za protektorátu pak řada z nich skončila v koncentračních táborech a na popravištích.
Sokolové byli trnem v oku nacistickému i komunistickému režimu
a obě totalitní moci Sokol zakázaly.
Poprvé ale musela organizace ukončit činnost už v roce 1915. Sokolové, mezi než patřil i Tomáš Garrigue Masaryk, se za první světové války zasloužili o vznik legií a po říjnu 1918 se starali o pořádek a také bojovali za nový stát. Tehdy se výrazně posílilo sepětí Sokola s Československou republikou, manifestované pak na památném sletu jen tři měsíce před mnichovskou dohodou. Němečtí vládci protektorátu nicméně nechali organizaci fungovat dva roky a rozpustili ji teprve začátkem října 1941, krátce po příchodu Reinharda Heydricha.
Po druhé světové válce byl Sokol obnoven a zažil největší vzestup, když po celém Československu sdružoval více než milion lidí. Fungovat ale mohl pouhých sedm let.
Slet v červnu 1948 byl totiž nadlouho poslední veřejnou manifestací proti únorovému převzetí moci. Komunistická moc nejprve v roce 1949 pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi. Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace, tentokrát na 38 let. Sokolské slety byly nahrazeny státem organizovanými masovými spartakiádami, z nichž první se konala v roce 1955 a poslední, sedmá, v roce 1985.
Během uvolnění koncem 60. let se sice objevily pokusy o oživení Sokola, po srpnu 1968 ale z plánů sešlo. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce zájemců o cvičení se jí ale i kvůli dlouhým čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Organizace, z jejíchž řad vzešla řada reprezentantů včetně prvního zlatého olympijského medailisty Bedřicha Šupčíka, má dnes 190 tisíc členů.
Až v posledních letech klade její vedení - vedle tradičního cvičení - větší důraz na podporu sportu.
----------------------------------------------
Autor Sokolovny Jihlava,  Bohuslav Fuchs,
významný český architekt a profesor na
Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně,
byl  odsouzen k podmíněnému trestu na 2 roky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Fuchs.
Tento trest byl spojen s finanční pokutou,
jejíž výše činila 50 000 Kč
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Fuchs.