Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Archeologická výstava běží v nejvyšším patře Muzea Vysočiny Jihlava. Je hlavním výstupem z projektu regionální spolupráce mezi Archeologickým ústavem Akademie věd ČR, Brno a právě jihlavským muzeem. Na výstavu přispělo finančně ministerstvo kultury.  

Výzkumný projekt nesl titul Keltové a Germáni v regionu Dalešické přehrady. Realizován byl v rozmezí letech 2021–2023 za finanční podpory Kraje Vysočina a Akademie věd ČR. 
Archeologové zkoumali region na pomezí Českomoravské vrchoviny a jižní Moravy. Podle autorů výstavy byl v minulosti odbornou veřejností považován za periferní sídelní oblast v mladší době železné i navazující době římské (cca 5. století př. n. l. až 4. stol. n. l.). 

Výzkumy z nedávných let však podle archeologů dokazují, že v této éře historických Keltů a Germánů bylo sledované území lidmi využíváno intenzivně: „Interpretace některých aktivit je optikou současného poznání zřejmá, jiné se však doposud nepodařilo spolehlivě vysvětlit a zůstávají tak do jisté míry stále záhadou.“

Výstava nazvaná Keltové a Germáni na periferii potrvá v muzeu do konce června. Představuje nové objevy učiněné během archeologických výzkumů, do kterých byla významně zapojena také laická veřejnost. 
Prezentované artefakty pocházejí z pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Nálezy ze samotného okolí Dalešické přehrady jsou doplněny o předměty ze sousedních regionů Moravskobudějovicka, Jemnicka a západního Znojemska a také z lokality Hustopeče u Brna. Archeologové záměrně nezveřejnili přesná nálezová místa, aby zabránili jejich možnému poškození ze strany laické veřejnosti. 
Do přípravy výstavy se coby autoři pod vedením kurátora Aleše Hocha zapojili Balázs Komoróczy, Ivan Čižmář, Hana Čižmářová, Michaela Kmošková, Alina Szabová a Patrick Bárta. Ke vzniku výstavy pak přispěla řada dalších osobností z oboru.  

Říkali si Keltové?
Výstava uvádí informacemi na panelech osídlení Kelty a Germány v širším historickém kontextu. Oběma etnikům je pak věnována jedna polovina výstavního sálu. Předělem je v instalaci rozměrná obrazovka s tematickým videem, jehož autorem je Martin Košťál.

Kelty muzejníci uvádějí jako etnikum představující velkou skupinu kmenů propojených společnou vírou, kulturou, hospodářsko-obchodními vazbami a jazyky. Zda si ale sami říkali Keltové, nevíme. Jak autoři uvádějí, v písemných pramenech se Keltové poprvé objevují v 5. století před Kristem. 

Z většiny dobytých středomořských území se po čase stáhli a usadili se opět v západní, střední a častečně i jihovýchodní Evropě a na Britských ostrovech. Nedokázali však účinně čelit tlaku Římanů, Germánů a Dáků. 
„Nejen z tohoto důvodu, ale také v důsledku narušení obchodních stezek se jejich moc v Evropě kolem přelomu letopočtu zhroutila,“ vysvětlují autoři výstavy. Ve vitrinách si lze prohlížet keltské švartnové a bronzové náramky, nánožníky, části řetězových opasků, spony, útržky textilu, prsteny, jantarové kroužky či náhrdelníky.

Také život Germánů je představen z hlediska běžných úkonů, zemědělství, chovu a lovu, řemesel, náboženství a umění, ale i pohřbívání. 
K vidění jsou germánské srpy, pinzeta, spony, kování opasků nebo samostřílová spona. Vystaveny jsou římské mince, dýky, meče a nákončí pochvy meče, římský klíč, naběračka nebo závaží z váhy. Z nářadí pak římské kleště, list pily nebo škrabadlo. 

Skolit si jelena
Prohlídku exponátů, sledování videa a četbu textů doplňují na výstavě herní prvky pro děti. V bedně s pískem se v kůži terénních archeologů stávají nálezci keramických střepů, které skládají do tvaru původních nádob. 
Ve zbrojnici si zkoušejí repliky výzbroje a výstroje Keltů, Germánů a Římanů. Zkusit si mohou meč, štít, kopí a vrhací kopí, dýku, římské boty a vlněný plášť se sponou. Boj je ovšem přísně zakázán. 
Oproti tomu luky a šípy jsou plně k dispozici a zájemci si mohou s opatrností vyzkoušet skolit jelena ukrytého opodál mezi stromy. 
 

Diskuze k článku