BĚHEM svého téměř padesátiletého působení v oboru se lékař Karel Křikava v pelhřimovské nemocnici podílel na zavádění řady nových metod. Foto: Nemocnice Pelhřimov
Představte si člověka, jehož jméno je už neodmyslitelně spojeno s chirurgickým oborem a snahou o zdokonalování lékařské péče.
Právě tím je respektovaný chirurg, MUDr. Karel Křikava, CSc. Aktuálně si připomíná životní jubileum. Narodil se před 85 lety v Mělníku.
Přiznává, že už od mládí bylo jasné, že jeho cesta povede k lékařské profesi.
Absolvoval základní školu a jedenáctiletou střední školu v Mělníku, aby se poté věnoval studiu na Univerzitě Karlově v Praze, kde v roce 1962 úspěšně vystudoval lékařskou fakultu hygienického zaměření.
„V roce 1962 jsem ukončil studia na lékařské fakultě hygienické, současné 3. LF UK, a protože preventivní obor nebyl zrovna ten, kterému bych se chtěl věnovat celý život, hledal jsem možnost umístěnky mimo Prahu,“ vzpomíná na své začátky.
Pelhřimov znal, jeho tatínek pocházel ze Želiva. „A tehdy byla shodou okolností volná umístěnka právě na hygienické stanici v Pelhřimově. Můj první kontakt s prací na hygienické stanici byl kladný, prostředí přátelské. Areál nemocnice tehdy vypadal úplně jinak. Součástí byly dřevěné budovy a v jedné z nich seděl okresní hygienik a dva lékaři. Tehdy jsme řešili různé epidemie, nejčastěji žloutenky,“ referuje.
Nestor vysočinských chirurgů referuje, že na začátku své kariéry se musel potýkat s velkou výzvou. Krajský hygienik ho totiž nechtěl na cestu chirurgie pustit tak jednoduše.
„Řekl, že kdy za sebe najdu náhradu, mohu být převeden do oboru preventivního. Po čtyřech letech se mi to povedlo. Mezitím jsem ale v každém volném čase nebo místo dovolené praktikoval na chirurgii,“ uvádí s tím, že až když přišel v roce 1966 z „vojny“, našel za sebe náhradu a zůstal na chirurgickém oddělení už trvale.
„Jeden z aspektů, který mě na oddělení přitahoval, byl skvělý kolektiv lékařů,“ přibližuje a jedním dechem dodává: „Pracovali jsme společně nejen na chirurgickém oddělení, ale spolupracovali jsme i s dalšími obory, protože jsme sloužili například na krčním oddělení, gynekologii či na porodnici, což umožňovalo širší pohled na léčbu pacientů. Tím pádem jsme se všichni dobře znali. Naše práce byla celkově velmi interdisciplinární.“
Když nastupoval na chirurgické oddělení, byly v pelhřimovské nemocnici čtyři primariáty – dětský, interní, chirurgický a gynekologicko-porodnický. Tehdy se nemocnice dělily na nemocnice prvního, druhého a třetího stupně. Pelhřimovská byla prvního stupně.
Karel Křikava uvádí, že její tehdejší ředitel Vyhnálek prosadil i oddělení ortopedie a neurologie.
„Ze začátku jsme pokračovali v tradici pana primáře Pujmana, operovali jsme prakticky vše, což je v dnešní době nepředstavitelné, aby jeden lékař dělal vše, dnes jsou potřebné specializace,“ vzpomíná.
Aby se tehdy lékaři něco naučili a nové metody pak mohli zavést i v pelhřimovské nemocnici, bylo možné jen z odborné literatury a ze stáží. „Myslím si, že nemocnice měla velmi solidní úroveň. Například pan primář Leman začal jako první z okolních nemocnic zavádět diagnostickou gastroskopii, dnes zcela běžnou věc,“ přibližuje K. Křikava.
V roce 1984 se stal primářem chirurgického oddělení a na svém postu zůstal až do roku 2002. Stání v čele chirurgického oddělení bylo pro něj obdobím velké zodpovědnosti.
„Protože jsem nastupoval po panu primáři Tichém a zároveň po panu primáři Květoňovi. Oba byli velmi šikovní a zruční chirurgové a samozřejmě jakákoliv chyba by padala na moji hlavu. Zároveň to však bylo období, kdy jsme mohli dělat změny a posouvat nemocnici dopředu,“ referuje.
Vyzdvihuje skvělý kolektiv lékařů, kteří sdíleli jeho zájem o chirurgii a chtěli se stále zdokonalovat. „Mým cílem bylo, aby se Pelhřimov dále posouval, aby o něm bylo aspoň trochu známo. V průběhu času došlo k reorganizaci – byly zrušeny nemocnice v Počátkách a Humpolci a pacienti, pokud měli zájem, přešli k nám do Pelhřimova. Poté přišel v roce 1989 přelom, změnil se charakter zdravotnictví, vznikaly lékařské komory,“ vrací se zpět v čase.
Během svého 48letého působení se podílel na rozvoji chirurgie v nemocnici a zavádění nových metod a technik - laparoskopickými operacemi žlučníku, tříselné kýly, apendixu a varikokély.
V letech 1990 - 2003 byl členem redakční rady časopisu Rozhledy v chirurgii. V roce 1991 byl jedním ze spoluzakladatelů České lékařské komory v Seči.
V roce 1994 založil Pelhřimovské chirurgické dny. V roce 2005 získal Cenu města Pelhřimova a v roce 2018 se stal Vynikajícím lékařem Pelhřimovska. V roce 2023 obdržel Pamětní medaili Nemocnice Pelhřimov za mimořádné zásluhy a přínos nemocnici.
A jak lékař Karel Křikava vnímá svůj věk v kontextu své práce, jak si udržuje své dovednosti a znalosti? „Cíleně se v kondici neudržuji. Mám asi štěstí, že u mě skleróza postupuje pomaleji (smích). Pokud jde o manuální zručnost, tak k operačnímu stolu bych nemohl, protože šikovnost v prstech už není, co bývala. Rychlou reakci na nenadálou situaci bych už také nedokázal garantovat,“ přiznává.
Z pokroku současné medicíny je nadšený. Nové technologie a postupy podle jeho vyjádření umožňují léčit pacienty efektivněji a s menšími komplikacemi než dříve.
„Doba se vyvíjí, pokroky jsou ohromné. Když jsem byl kdysi na školení v Innsbruku, řekl mi tam lékař, který mě měl na starosti, že pokud nebudeme mít v pelhřimovské nemocnici v brzké době CT, tak to máme rovnou zabalit. CT jsme se tehdy dočkali, ale že i já se ještě dočkám magnetické rezonance, klobouk dolů. Pro tyto věci, ale musí být nadšenci, jako jsem býval kdysi já nebo moji kolegové, když bylo v nemocnici potřeba, vždy jsme si vyšli vstříc,“ poznamenává.
Chirurgii považuje za náročný, ale velmi krásný a naplňující obor. Je podle něj důležité se neustále učit a zdokonalovat své dovednosti. Budoucím chirurgům vzkazuje, aby byli otevření novým postupům a technologiím.
„Nikdy nepřestávejte hledat způsoby, jak zlepšit péči o pacienty. Nebojte se chirurgii věnovat svůj čas, vyplatí se vám to. V tomto oboru nejde kolikrát skončit v půl čtvrté odpoledne. Třeba my jsme po některých zákrocích odcházeli v sedm, osm hodin večer,“ oznamuje.
Chirurgické otěže po emeritním primáři Karlu Křikavovi převzal jeho syn Karel Křikava mladší, který byl do konce loňského roku primářem chirurgického oddělení v pelhřimovské nemocnici. Lékařkou je i jeho dcera, která se v Praze věnuje alergologii a imunologii.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.