Přítomnost vlků na Vysočině pocítil chovatel ovcí Petr Svoboda z Olešenky na Havlíčkobrodsku. Šelma zaútočila na dva chovné berany. Útok se udál na Svátek práce, tedy 1. května. 
O dva dny se na pastviny u Olešenky vrátil a jeho řádění odnesla ovce a dvě jehňata. Chovatelka Adéla Dvorská Svobodová poukázala, že chovatelé z Olešenky učinili všechna doporučovaná opatření. 

„Zvedli jsme oplocení do výše 120 centimetrů a opatřili je vodivým drátem. Také jsme vodivý drát umístili 20 centimetrů nad zemí, aby se šelma nemohla podhrabat,“ vysvětlila. 
Netajila, že náročná bude údržba takového opatření. „Zatím se zdá, že pomohla. V prvopočátku jsme ovce i zavírali, aby nebyly šelmě na očích,“ poznamenala Svobodová.

Jako zátěžovou zkoušku vidí podzim, kdy šelmy mohou zaútočit v důsledku hladovění. „Opravdu jsme učinili vše potřebné a nezbývá nám než čekat,“ dodala Adéla Dvorská Svobodová. 
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK) uvádí, že vlci v novodobé historii se poprvé na Vysočině objevili v roce 2016, vloni v roce 2023 bylo potvrzeno narození dvou vlčat. 
Agentura průběžně informuje chovatele hospodářských zvířat o tom, jak stáda preventivně zabezpečovat, aby se minimalizovala pravděpodobnost jejich napadení touto šelmou.

Útok je možný
Více než 95 procent potravy vlků sice tvoří přemnožená spárkatá zvěř, přesto ale může k útoku na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata dojít, protože pro vlky představují jednoduše dostupnou potravu. 
„Vlci jsou v přírodě důležití, pomáhají regulovat pře­množenou spárkatou zvěř. Chovatele hospodářských zvířat jsme oslovili hned, jakmile bylo jasné, že se vlci na Vysočině zřejmě usídlí trvale. Ačkoli se zde prokazatelně pohybují už od roku 2016, první podezření na napadení hospodářských zvířat evidujeme v roce 2019, další se objevilo až po čtyřech letech, koncem roku 2023,“ informoval Václav Hlaváč, šéf AOPK.

Pokračoval, že letos má agentura od chovatelů hlášena tři napadení, v případě Olešenky na Havlíčkobrodsku to byl samec a zatím tento jedinec nebyl na území geneticky zaznamenán.
„Chovatelé mají v případě vlčího útoku nárok na náhradu škod. Víme, že přítomnost vlků pro ně znamená komplikace, proto jim stát podporu poskytuje. Na zabezpečení stád poskytuje dotace, je také možné žádat o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku opakovaného výskytu vlka,“ říká Hlaváč.

Dodává, že dotace představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy. „Tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy. Pokud informaci o výskytu vlků dostaneme včas, můžeme chovatele v dané oblasti oslovit a navrhnout vhodná preventivní opatření,“ doplnil Václav Hlaváč. 

Diskuze k článku