ROBIN ŠTYL s diplomem, který nedávno získal za 2. místo v mezinárodní skladatelské soutěži. Foto: Lenka Kopčáková
Stříbrná laťka v mezinárodní soutěži World‘s Best Musicians International Competition. To je nejnovější úspěch talentovaného muzikanta Robina Štyla ze Žďáru nad Sázavou.
V klání nejlepších hudebníků světa se 19letý Robin, který hraje na pět hudebních nástrojů, představil nedávno i coby autor hudby. Konkurencí mu bylo na 22 skladatelů z celého světa.
Robin prvním rokem studuje Fakultu elektrotechniky na VUT Brno. Obor elektro je mu blízký již ze žďárské průmky a velmi jej baví. Do žďárské Základní umělecké školy F. Drdly chodí od svých pěti let a nyní je tu nejstarším studentem.
Po odpolední zkoušce ve školním orchestru usedáme s Robinem v prázdné učebně cembala. Ze všech stran k nám doléhá směsice tónů a melodií.
Robin působí tak trochu zadumaně. Vždy než promluví, rovná si odpověď v hlavě. Při otázce na jablko, co nepadá daleko od stromu, mladík kroutí hlavou. V rodině nikdo nehrál.
„Rodiče mě prostě přihlásili na flétnu. Chvilku to trvalo, ale pak mě hudba chytla,“ vzpomíná.
Na zobcovou flétnou hrál šest let, na dalších deset let si přidal kytaru.
„Vybral jsem si kytaru moderní, elektrickou i akustickou. Na saxofon hraji dva roky. Ale kdybych si měl zvolit můj nejoblíbenější nástroj, bez diskuse je to klarinet. Hraji na něj devět let,“ říká Robin.
Kvůli vysoké škole prý stíhá poctivě jenom klarinet, s nímž by chtěl základní hudební vzdělání dotáhnout do konce.
„Chybí mi ještě dva roky do absolvování druhého stupně ZUŠ. Na všechny ostatní nástroje hraji jen příležitostně a pro zábavu,“ prozrazuje mladý muzikant.
Muzikant s citem technika
Učitelům ZUŠky se líbí, jak Robin s náturou technika přistupuje technicky i ke hře a potřebuje znát principy fungování hudebních nástrojů. A tak jej škola postavila před hotovou věc – zakoupila tympány a svěřila je Robinovi.
„To bylo docela vtipné. Nikdo mi nevysvětlil, jak se na tympány hraje. Tak jsem si vyhledal příslušná skripta a nastudoval, jak s nimi vlastně zacházet,“ usmívá se.
Od té doby jsou tympány Robinovou doménou ve školním orchestru.
S vděkem vzpomíná na svoji první šanci v roli skladatele. Dal mu ji bývalý učitel klarinetu, který už nyní učí v Brně. „Psal učebnici hry na klarinet a nabídl mi, abych mu pomohl složit a zaranžovat nahrávky v MP3,“ vysvětluje Robin. Ihned se nadšeně pustil do díla.
„Jde o učebnici pro 1. stupeň ZUŠ. Když ještě děti hrají třeba jen pět tónů, bývá pro ně zábavné pustit si doprovod dalších hudebních nástrojů. A může to být symfonický orchestr, populární orchestr nebo popř. jen klavír,“ přibližuje.
Skládá pro symfonický orchestr
O Robinu Štylovi v budoucnu ještě určitě uslyšíme, zejména v oblasti skladby. Jak prozradil, může za to jedna filmová znělka, která na něho silně zapůsobila.
„Moc se mi líbila a řekl jsem si, že bych chtěl také něco takového udělat,“ ohlíží se. Připouští, že začátky byly všelijaké, ale za rok byla na světě první Robinova skladba.
„S panem učitelem jsme se domluvili, že spolužákům neuvedeme autora a počkáme na jejich reakci. Oni říkali, že to je úplně něco jiného, než se tady hraje, a baví je to. Tak jsem se přiznal,“ usmívá se. Školní orchestr již hrál dvě jeho skladby na koncertě v městském divadle.
Robin se pustil i do skládání hudby pro symfonický orchestr. Jak říká, nejen pro malý školní orchestr, ale opravdu pro třicet hlasů.
Jak pro mne vysvětluje, třiceti hlasy je myšleno třicet jednotlivých nástrojů. A těch pak může být v symfonickém orchestru víc. Třeba první flétna, druhá flétna..., první hoboj, druhý hoboj... „Některé hlasy jsou obsazeny vícenásobně a např. sekce prvních houslí může mít až 16 hudebníků,“ poukazuje mladý skladatel nad notovým rozpisem své skladby.
A právě tuto skladbu Robin Štyl přihlásil do mezinárodní soutěže, dostal se do finále, kde mu bylo konkurencí 22 skladatelů z celého světa. A výsledky - ty již známe.
Robin Štyl byl druhý, zvítězila Jiyoung Ko, skladatelka a klavíristka z Jižní Koreje žijící v USA.
Šlo o polskou on-line soutěž nejlepších hudebníků, dirigentů i skladatelů z celého světa, kdy každý poslal video nahrávku.
„Já si hudbu skládám v počítačovém programu, který mi ji dokáže zahrát. Zatím nemám fyzické hudebníky, ale třeba se to někdy povede a moji hudbu zahraje živý orchestr,“ přál by si mladý autor.
Vše, co Robin ví o hudbě, se prý naučil jako samouk. „Ve škole jsem si půjčil učebnici Harmonie, což je základní učivo prvních ročníků konzervatoří. Své hotové věci konzultuji s učiteli,“ uvádí.
Připouští, že jde přes chyby. „Pracuji většinou metodou pokus-omyl, líbí-nelíbí, zní to dobře či nikoliv. Snažím se při tom dodržovat veškerá pravidla,“ říká.
Mozartovy račí duety
Největším přáním Robina Štyla je, aby jeho skladby zahrál nějaký velký a světoznámý orchestr. „Třeba Česká filharmonie, to by bylo úžasné,“ zasnil se nakrátko. Ale kdo ví, možná se mu to jednou vyplní. Obdivuji, že si autor hudby dokáže představit, jak bude takové množství hudebních nástrojů dohromady znít.
„A to vám ukáži jinou věc, která je na představivost jako dělaná. Viděl jsem to jenom u Mozarta a u pár renesančních skladatelů... Aha, tady to je,“ a ze štosu not vytahuje Mozartův rozpis pro duet.
Z laického pohledu vypadá zápis podivně, noty vedou jakoby proti sobě. Robin vysvětluje, že když se např. sešli dva klarinetisté, list si položili mezi sebe. „První hráč hraje z jednoho konce stránky a jeho kolega mu jde naproti z druhého konce, jsou to vlastně obrácené hlasy, diagonálně proti sobě. Všechno ladí a zní pěkně,“ vysvětluje Robin.
Přiznává, že vlastně ani neví, jak tento styl vznikl. „Byla to asi doba experimentování. Mozart takto napsal nejméně čtyři skladby. Já tomu říkám stolní duety, ale odborný název zní ,zrcadlově račí duet´, tedy pozpátku a obráceně,“ popisuje Robin.
Protože i jeho mladší bratr je klarinetista, k radosti rodičů občas pořádají rodinné muzicírování.
„Právě s bráchou hrajeme už asi sedm těchto zrcadlových duetů. Ne, že by to byly nějaké propracované melodie, ale je to zajímavost, že hrajeme z jednoho papíru ,vzhůru nohama´. Je to taková naše rodinná zábava,“ usmívá se Robin.
Diskuze k článku