HLAVNÍ chodba v patře petrkovského zámečku se proměnila ve stálý projekční sál. Návštěvníci tu zejména o sobotách sledují pětačtyřicetiminutový filmový dokument Petrkov 13 autorů Ivana Bareše a Lucie Tučkové. Snímek představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech má své místo také Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 poprvé vydala. Před uzavřením hranic komunistického Československa se směla naposledy podívat do své domoviny v roce 1948. Oba manželé jsou pohřbeni poblíž hřbitovní brány v nedalekém Svatém Kříži. Foto: Jiří Varhaník
V sobotu 20. dubna se odehrála odpolední vernisáž obrazů a objektů výtvarníka Vladimíra Hanuše v Česko-francouzském kulturním centru Petrkov. Kurátor Zdeněk Freisleben zde s autorem připravil výstavu s titulem Světelnou brázdou.
Obrazy a objekty jsou umístěny na hlavní chodbě i v pokojích v patře petrkovského statku (zámečku). Zejména v prostorách za kuchyní okolo Modrého pokoje, s výhledy do parkové zahrady, se ve slunných dnech motivy abstraktních obrazů i barevné skleněné objekty silně propojují s přirozenou prosvětlenou atmosférou a geniem loci místa. Doplněny jsou také autorovými texty.
Jak připomíná vedoucí petrkovského centra Lucie Tučková, patří Vl. Hanuš mezi výrazné osobnosti současného umění: „V jeho obrazech se objevují formy znaků s prolínáním abstraktních linií. Jde o propojení snového prostorového vnímání a krajiny. Mezi tématy nacházíme horizonty citlivosti dotyků živé reality a neuchopitelnosti věcí mimo nás.“
S Hanušovými pracemi se lze setkat na výstavách, ale také ve sbírkách státních galerií i soukromých sběratelů v ČR, Německu, Francii, Velké Británii, USA či Kanadě.
Pro Petrkov je podle Tučkové jeho výstava krokem k novému druhu uměleckých projektů zdejšího Česko-francouzského kulturního centra.
Vizuální podoby současného výtvarného umění jsou tu totiž představeny jako paralely s tvorbou a náměty, ale i přímo s místem někdejšího působení grafika, básníka a překladatele Bohuslava Reynka (1982–1971). Ten zde žil a tvořil společně s manželkou, francouzskou básnířkou Suzanne Renaudovou (1889-1964), a s rovněž umělecky činnými syny Jiřím a Danielem (oba +2014).
S francouzským kulturním prostředím ostatně výstavu propojila i atmosféra vernisáže, kterou doprovodil koncert na japonskou flétnu šakuhači v provedení Ondřeje Hanuše, mj. absolventa oboru Stará hudba na konzervatoři ve francouzském Lyonu.
Silný dokument
V květnu je na petrkovském zámečku otevřeno o sobotách, přijet lze i ve všední dny po předešlé domluvě.
Na 11. květen (15.30) je avizován slavnostní koncert Echo fidèle Jany Semerádové (flauto traverso, flauto piccolo, flauto dolce) a Jana Krejči (theorba, barokní kytara).
Následuje 25. května (15.30) hudebně-literární pásmo Samotín z tvorby básníka Ladislava Fikara v přednesu divadelnice Lucie Trmíkové a s doprovodem flétnistky Lenky Kozderkové.
Výstava Světelnou brázdou bude k vidění do 28. září. Vedle ní jsou v zámečku instalovány rovněž další silné výstavy - Auvergne / krajinou Henriho Pourrata Miloše Doležala a Františka Nárovce a Překladatel Jiří Reynek od Františka Nárovce.
Návštěvníky je také hojně využívána možnost prohlídky rozlehlé parkové zahrady a projekce silného dokumentu Petrkov 13 na hlavní chodbě v patře zámečku. Pětačtyřicetiminutový film mapuje životní osudy B. Reynka a S. Renaudové, které odrážejí pohnutou a absurdní realitu 20. století mezi Československem a Francií.
Atmosféru a náladu petrkovského areálu na desítkách černobílých fotografií věrně vykresluje také výpravná trojjazyčná publikace Doma v Petrkově. Přináší autentické fotografie z archivu rodiny Reynkovy doplněné o snímky fotografa Roberta Tichého (* 1973).
Knihu vydal Památník národního písemnictví, Muzeum literatury (dále jen Památník) v roce 2022 s prologem odborného pracovníka Památníku Zdeňka Freislebena a doprovodnými texty Lucie Tučkové.
„Každý, kdo sem přichází, může hledat stopy dějin Československé i francouzské kultury, ovšem také ve skromnosti a pokoře nahlížet do vnitřního prostoru a světa jedné rodiny, která do svého středu vždy přijímala mnohé příchozí a svůj domov jim dávala poznat s otevřeným srdcem a dveřmi,“ píše Freisleben v textu s titulem Jediné místo.
Památník hodlá postupně realizovat rekonstrukci areálu v mezinárodní kulturní centrum. V současné fázi probíhají podle L. Tučkové jednání s Národním památkovým ústavem ohledně dalšího směřování rekonstrukčních prací.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.