Počasí se zbláznilo, tak charakterizoval výkyvy jeden z mnoha obyvatel Vysočiny. Po letních teplotách, kdy teploměry ukazovaly rekordní hodnoty, spadla rtuť pod bod mrazu a lepší to nebude ani v příštích dnech. 
Předseda jihlavských zahrádkářů Jan Svoboda netají, že počasí nepřeje ani ovocnářům ani pěstitelům zeleniny. „Jsem také včelař a už loni například odkvetly neopylované švestky, a  následně bylo tohoto ovoce velice málo,“ připomíná. 

Stejná situace může nastat i letos, chladné počasí nepřeje výletům včel, což je pro ovocnáře pohroma. „Peckoviny nyní kvetou najednou a při takových teplotách nám opravdu hrozí, že toto ovoce opravdu nebude,“ stýská si zahrádkář. 

To samé může potkat porosty řepky, které začínají v jižnějších částech kraje již kvést. „Pro včelaře to znamená i méně medu a více přikrmování,“ poznamenává Svoboda.
Stejné pocity má včelař Petr Špaček z Cidliny na Třebíčsku. „Je to moc špatné, protože při teplotách pod deset stupňů zůstávají včely v úlech a nevylétávají,“ říká.

Jejich aktivitám nepřeje ani silný vítr, který je vrací zpět do včelínů. „A zatím výhled počasí není vůbec optimistický, u nás už kvetou řepky, takže i tady vidím s opylováním problém,“ podotýká Špaček.  
Počasí nepřeje ani pěstitelům zeleniny. „Mnozí vyseli semena rajčat a nyní jim rostliny přerůstají, protože se obávají je vysadit do skleníků,“ upozorňuje na další problém Svoboda. 

Největší vinohrad v Kraji Vysočina se nachází na úpatí hory Sádek na Třebíčsku. Je dílem Lubomíra Lampíře, odborníka na pěstování vinné révy.
Ani jeho současný ráz počasí netěší. „Jestliže mráz vinici postihne, listy ztabákovatí, a to je samozřejmě velký problém,“ netají. 

Vysvětluje, že vinice se před mrazem ochránit nedají, ale rozhodně nezáleží na odrůdách. Větší roli hraje stanoviště. „Už staří Římané věděli, že je lepší révu sázet na kopcích než na dolinách, kam mráz takzvaně stéká,“ říká Lampíř.
A děsí se dalších dnů, kdy meteorologové předpovídají ještě větší pokles ranních teplot. „Slyšel jsem, že v Opatově na rozhraní okresů Třebíč a Jihlava bylo minus šest stupňů. Tak to je opravdu hodně,“ přemítá. 

Doplňuje, že některé ovocné stromy sice již odkvetly, ale ani ty nemají vyhráno. Větší mrazy hrozí, že promrznou stopky a ovoce opadá. 
Odborníci doporučují zakrýt zeleninu a nízké rostliny textilií, u stromů lze podle nich použít ochranné přípravky proti promrznutí, rosení v brzkých ranních hodinách nebo v jejich blízkosti zakuřování spalováním vlhkého rostlinného odpadu.

Zahrádkáři také zapalují ve sklenících svíčky, které mají za cíl zejména v ranních hodinách navýšit teplotu. Při nižších teplotách ovšem nemusí pomoci ani toto opatření.
„Vývoj počasí a teploty nad obvyklým průměrem před několika týdny urychlily vegetační vývoj rostlin, což jsme ostatně mohli pozorovat například na rozkvetlých stromech a keřích po celém Česku,“ říká mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková.

Následný pokles teploty může podle ní ohrozit některé plodiny, situace v jednotlivých odvětvích zemědělské rostlinné prvovýroby je ale značně individuální. 
Upozorňuje, že teploty klesající pod nulu mohou nyní poškodit především vzešlou zeleninu a kvetoucí stromy. Obecně platí, že čím je teplotní výkyv větší a čím déle trvá, tím se zvyšuje i riziko pro pěstované plodiny. 
„Jaký dopad to bude mít na letošní úrodu, je nyní obtížné hodnotit. Bude velmi záležet na dalším vývoji počasí, stavu vody v půdě či případném šíření škůdců a dalších vlivech,” uzavírá Pánková.

Diskuze k článku