Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Až do středy 17. dubna můžete vidět v Domě kultury v Tolstého ulici v Jihlavě vystavené soutěžní návrhy na terminál pro vysokorychlostní trať (VRT), který má vzniknout v Pávově. 
Mezi nimi byste měli nalézt i vítězný návrh, jehož autorem je česko-francouzské sdružení architektů Arep Architectes – monom. 

Porota vybírala celkem z 25 soutěžních návrhů. Soutěž trvala od konce loňského září do letošního ledna. Vítěze vyhlásila Správa železnic (SŽ) minulý týden na tiskové konferenci v Jihlavě. Vítězové mají na terminál zpracovat studii. 
Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS+STO) na tiskové konferenci sdělil, že kraj připravuje území Vysočiny pro to, aby ji mohla protnout VRT. Vystavené návrhy mu připomněly nedávnou služební cestu. 
„Když jsem sem vešel, neměl jsem čas si projít ty návrhy, ale chviličku jsem měl pocit, že mi někdo hacknul telefon, protože jsem se v neděli vrátil z týdenní návštěvy Tchaj-wanu a přesně tyhle fotky mám v telefonu,“ poznamenal. 

Až 118 vlaků denně
Zadání výběrového řízení představil Matyáš Hron, který má na SŽ na starosti architektonické soutěže. Podle něho bylo zadání pro soutěžící týmy architektů opravdu složité. 
„Terminál VRT se nachází v těsném souladu s dálnicí D1 a kromě toho také v místě, kde má D1 poměrně velký sjezd. Je to exit 112 přímo u Jihlavy a to území je tím pádem hodně frekventované,“ situoval. 
Doplnil, že do toho je v místě ještě konvenční železnice a vzniknou tam nové sjezdy, které propojí VRT a konvenční trať.  

„Terminál doplní nádraží Jihlava-město, které bude sloužit pro propojení pomocí vysokorychlostních vlaků pro lidi, kteří jedou z Jihlavy přímo z města do Prahy,“ pokračoval. 
Doplnil, že cestující se tak budou moci dostat i na mezinárodní rychlovlaky jedoucí například do Berlína, Vídně nebo do Budapešti.  

„Takové vlaky nemají čas sjíždět do centra města a zastavovat. Musí někde poměrně rychle zastavit a zase se rychle rozjet. Proto stavíme vysokorychlostní terminál přímo na VRT u dálnice,“ zdůvodnil. 
Terminál v Pávově by se měl začít stavět v roce 2029 v souvislosti s výstavbou VRT přes Vysočinu. SŽ předpokládá, že by denně přes jihlavský terminál mohlo projet 118 vlaků. 

Skoro jako Praha
Součástí terminálu má být autobusové nádraží pro regionální spoje, konečná MHD, konvenční trať (dnešní železnice z Jihlavy do Havlíčkova Brodu) i parkovací plochy s kapacitou až pro tři tisíce vozidel. Křížení VRT s dálnicí má vyřešit obloukový most poměrně dlouhého rozpětí.  

„Takový terminál lidem umožňuje přijet autem například z nějaké menší obce, kde není tak dobře dostupná veřejná doprava, přesednout na vlak a odjet do nějakého města vlakem,“ vypíchl další výhodu stavby Hron. 
Upřesnil, že cestující budou moci nechat auto zaparkované na terminálu a ne ho vozit do města, kde by měli problém zaparkovat.  

„Přepravní model očekává zhruba šest tisíc cestujících denně na tomto terminálu. To je pro představu porovnatelné třeba s pražskými nádražími v Radotíně anebo ve Vršovicích,“ přiblížil s tím, že na základě plánu SŽ by na terminálu VRT Jihlava-Pávov měly zastavovat minimálně dva vlaky za hodinu.  

„My jsme od začátku věděli, že chceme navrhnout terminál, který bude charakteristický pro Vysočinu, bude úzce spojený s krajinou, bude přenášet typické prvky, které Vysočina má,“ představil vítězný návrh architekt Igor Hobza, zástupce vítězného konsorcia Arep Architectes – monom. 

Expresní vlaky
Kromě integrace do kopcovité krajiny Vysočiny architekti navrhli k terminálu nejen cesty pro auta, ale i pro pěší a cyklisty. 
Počítají s napojením terminálu pro autodopravu ze severu s možností autobusové a trolejbusové dopravy z jihu a biokoridor podél Zlatého potoka.  

Upřesnil, že chtěli maximálně využít prostorů, které vznikají samotnou VRT. Proto terminál pro VRT i terminál pro autobusy situovali pod trať. 
„Samotný terminál se skládá ze soklu, který je tvořený podzemním parkovištěm, pak je tam mezilehlá úroveň terminálu jak autobusového, tak vysokorychlostního, pak jsou nástupiště až 400 metrů dlouhá pro vysokorychlostní vlaky,“ popsal Hobza. 

Podle projektanta SŽ Marka Pinkavy budou projíždět přes Jihlavu nejen expresní soupravy, jedoucí z Prahy do Brna rychlostí 320 km/h, které v Pávově pouze zastaví, ale nebudou sjíždět do města. 

Pomaleji na Třebíč
Pomalejší soupravy jedoucí třeba 200-230 km/h by měly z Pávova sjíždět do Jihlavy. Zastavovat by zde měly v prostoru nynějšího městského nádraží, kde má být postaven Centrální dopravní terminál (CDT). Takováto souprava by pak mohla pokračovat dál po konvenční trati například na Třebíč či Jindřichův Hradec.  

Pinkava předpokládá, že zůstanou i v budoucnu zachovány rychlíky jedoucí z Prahy přes Kolín, Světlou nad Sázavou, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou do Brna. 
„Tato linka by měla existovat s tím, že mezi Prahou a Světlou nad Sázavou a potom mezi Velkou Bíteší a Brnem využije právě VRT,“ upřesnil.  

„Takže na vysokorychlostní vlak bude možné nastoupit ve Světlé, v Havlíčkově Brodě, v Přibyslavi, ve Žďáru, ale třeba také na nové zastávce ve Velké Bíteši, která dneska železniční spojení nemá,“ vysvětlil.  

Konečně posun! 
„Jsem moc rád, že od takových těch úplně prvopočátečních vizí jsou první hmatatelné výsledky a teď už se to opravdu začíná hýbat,“ ocenil posun celého záměru Petr Ryška (ODS). 
Na tiskovou konferenci do Jihlavy zavítal také ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten považuje vysokorychlostní trati za důležitý krok pro budoucnost české železnice i našich regionů. Podle něho se totiž bude díky VRT „ČR zmenšovat“.  

„Jihlava by mohla díky terminálu, který tady vznikne na klíčovém spojení nejen mezi Prahou a Brnem, ale na klíčově moderním spojení mezi Berlínem, Prahou, Brnem a Vídní, tvořit jedno z důležitých míst dalšího rozvoje,“ dodal ministr. 

Do Jihlavy na slavnostní vyhlášení dorazil i generální ředitel SŽ Jiří Svoboda. Podle něho VRT na Vysočině změní uvažování zejména developerů i začínajících rodin, „protože od vás bude všude blízko, a to i do zahraničí,“ uzavřel.  

Diskuze k článku