David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

O potencionální výstavbě větrného parku v katastrálním území Panenské Rozsíčky nedaleko Třeště rozhodnou místní zastupitelé mimo jiné i na základě ankety. 
Vedení obecního úřadu ji uspořádá mezi členy jednotlivých domácností starších 18 let. Po jednání to uvedl dlouholetý starosta Bohumil Novák. Lidé si tento postup odhlasovali po besedě, která se v obci konala  v pondělí večer v sále tamního obecního úřadu. 
Na téma „Obnovitelné zdroje energie – dnešní větrné elektrárny“ promluvili ke zhruba pěti desítkám přítomných lidí zástupci společnosti ČEZ obnovitelné zdroje.
Firma se s obcí snaží navázat spolupráci ohledně výstavby větrného parku v katastru obce, který by čítal v minimální variantě dvě a v maximální šest větrných elektráren. Na Vysočině už dva větrníky provozuje, a to u Věžnice na Havlíčkobrodsku. 

Beseda trvala přes dvě hodiny
Rokování trvalo více než dvě hodiny a investor během něj představil možný společný podnik s obcí. Pokud by se záměrem výstavby souhlasila a došlo tím pádem k podepsání smlouvy o spolupráci. 
Zuzana Bárová, firemní specialistka rozvoje projektů a vnějších vztahů obnovitelných zdrojů ve společnosti ČEZ, při seznámení s projektem mimo jiné veřejnost v sále informovala o tom, že firma stojí o zapojení obce do projektu. 
V ideálním případě by to mělo fungovat tak, že obec by se v případě kladného stanoviska k projektu stala pětiprocentním spoluvlastníkem a přímým způsobem by se podílela na zisku z produkce větrníků. 
Financování projektu a jeho údržbu by zajišťoval investor. „Chceme být vaším dlouhodobým partnerem a také dobrým sousedem, takže, co se týče například údržby, tak bychom určitě nevolili ten nejlevnější servisní program,“ informoval v dalším průběhu Bárové kolega ve společnosti Pavel Prchal. 
Podotkl, že společnost ČEZ vlastní a provozuje už několik větrných parků v zahraničí. Konkrétně ve Francii a také v Německu. Působí také na lokalitách v Česku včetně Vysočiny, ale o lokalitě Věžnice už řeč byla. 

Na Vysočině je sedm větrníků 
V kraji jsou v provozu momentálně tři parky  a v součtu čítají sedm větrníků. Jde o lokality v Pavlově na Jihlavsku, Kameni a ve Věžnici na Havlíčkobrodsku, kde se v roce 2009 vztyčily k nebi zatím poslední bílé stožáry. 
Veřejnost v průběhu rokování nejvíc zajímalo, co z toho bude obec reálně mít, pokud dojde k navázání spolupráce se společností. Bárová zmínila, že obec se může těšit na pevný roční příspěvek ve výši 150 tisíc korun za pronájem dotčených pozemků. Je možné, že se ale částka ještě navýší, protože aby firma byla schopná větrníky probudit k životu, musí k nim dovézt elektřinu, kterou by odebírala kabelem zakopaným v zemi ze zhruba deset kilometrů vzdálené rozvodny v Telči. 
Pokud by tedy tím směrem šla kabeláž přes pozemky obce, příspěvek do obecního rozpočtu by se tím ještě navýšil. Pro investora prý bude prioritou, aby vedení šlo v maximální možné míře přes obecní pozemky. Je ale podle Bárové jasné, že se bude muset jednat i se soukromníky, se kterými se firma bude muset dohodnout také na pronájmu pozemků. Projekt s tím stojí a zároveň také padá. 
Společnost zároveň uvedla, že o koupi jednotlivých pozemků zájem nemá, ale chce si je pouze na dobu životnosti projektu pronajmout. Jde o dobu životnosti jednotlivých elektráren, která se pohybuje v rozmezí 25 až 30 let. 

Energii chtějí z rozvodny v Telči 
Vzdálenost lokality od Telče, která je okolo 10 kilometrů, podle společnosti není zádrhelem. „To pro nás nepředstavuje problém. Taková vzdálenost je úplně v pořádku,“ uklidňoval veřejnost analytik investorské společnosti David Petrák. 
Právě téma přívodu elektrické energie otevřel v diskuzi starosta obce Bohumil Novák. Společnost zároveň otevřeně přiznala, že souběžně jedná také s vedením obecního úřadu v nedalekém Pavlově. 
Přímo o vstup s větrníky do pavlovského katastru zájem nemá, ale zajímá se o lokalitu katastrálního území Stajiště, které je pavlovskou místní částí. Petrák lokalitu Vysočiny obecně označil na základě větrné studie za lukrativní.
„Těch příležitostí tady už ale moc není, proto jsme také oslovili vás a Pavlov,“ řekl v narážce na to, že u obcí v širokém okolí už dříve uzavřely smlouvy o spolupráci konkurenční firmy. Ale zpátky k finančnímu aspektu celého projektu. 
Zástupci ČEZ také prozradili, že obec by se jako partner projektu přímo podílela na zisku, a to vždy pěti procenty z každého jednotlivého stroje. Bárová zmínila, že v prvních letech projektu by výtěžnost z větrníků byla nižší. 

Nastínili i finanční aspekt
Ve střízlivých odhadech proto kalkuluje, že by si obec mohla do rozpočtu přilepšit ročně částkou okolo 500 tisíc korun za každý větrník v provozu. 
Do budoucna nevyloučila, že by se částka za každý větrník mohla šplhat až k 800 tisícům korun. V reálných odhadech by tak minimální přilepšení pro obec do ročního hospodaření dávalo v souhrnu částku 1,2 milionu korun při představě, že se v katastru podaří zprovoznit celkem dva bílé stožáry.
„Pokud dobře počítám, tak je to zhruba třetina stávajícího rozpočtu obce. Tohle by tak byly peníze pro obec navíc,“ sdělila Bárová. S každým dalším větrníkem by se ale částka do rozpočtu dál navyšovala. Jen cena za pronájem pozemků 150 tisíc korun by se neměnila. 
Nejreálněji se v této chvíli uvažuje o tom, že v lokalitě vyrostou dva větrníky, a to v lokalitě kolem pramenu řeky Dyje. Investor ale nijak nezastíral, že se pokusí katastr obce využít na maximum a v případě dohody o spolupráci s obcí chce realizovat až šest větrníků.
V případě lokality kolem řeky Dyje by vzdálenost od zastavěného území měla činit zhruba 1800 metrů. Pokud by jich ale mělo vyrůst v katastru až šest, tak by se vzdálenost smrskla zhruba na jeden kilometr. 

Účastnili se i starostové z okolí
„Jejich prezentaci jsem i fotil, a když jsem se pak na to díval, tak mi to přišlo v té maximální variantě i méně než kilometr. Každopádně to měli výborně připravené a byl jsem rád, že jsem se té besedy účastnil. Je to soused našeho katastru a chtěl jsem mít informace,“ sdělil starosta Hodic Josef Bakaj. Na rokování se přišli podívat také starostové z jiných samospráv. Dorazil starosta Třeště Vladislav Hynk nebo starosta Třeštice Martin Kodys. I třešťský starosta přijel na setkání pro získání konkrétních informací. Na rokování ho ale podle jeho slov pozval starosta Panenské Rozsíčky. 
„Překvapilo mě, kolik lidí o setkání mělo zájem. Chtěl jsem načerpat informace, které jsem předal zastupitelům. Nás se nic takového netýká. My jsme nikdy ani v minulosti žádným investorem ohledně možné výstavby větrných elektráren na našem území osloveni nebyli,“ říká otevřeně starosta Třeštice Kodys.
Petrák na setkání vysvětloval, že dnešní větrné elektrárny už fungují jinak než třeba ty které se točí v katastru Pavlova.  Jednak mají podle něj významně vyšší výkon, ale jsou také vyšší než stávající. 

Povolovací proces je na roky 
„Povolovací proces trvá minimálně několik let,“ vysvětlil s tím, že je možné, že vzhledem k možným legislativním změnám se bude tento proces dát zkrátit. V této chvíli ho ale vidí v rozmezí pěti až sedmi let. 
Samotná výstavba pak trvá řádově týdny, maximálně několik měsíců. Po skončení životnosti se investor zavazuje k tomu, že stroje odstraní včetně betonových základů v zemi. Odkázal přitom na už proběhlou likvidaci větrné farmy v Novém Hrádku na Náchodsku a také zmínil, že v Orlických horách na Šibeníku si obec z vysloužilého tubusu realizovala rozhlednu. 
Větrné elektrárny nové generace mají dvojnásobný výkon, tedy 4MW, výška stožáru by se v katastru Panenské Rozsíčky měla pohybovat mezi 120 až 140 metry. Průměr rotoru by činil 130 až 160 metrů a celková výška by tak dosahovala až 240 metrů při instalovaném výkonu 4,5 až 6MW.

Diskuze k článku