ŠKOLÁCI u zmenšené repliky sochy T. G. M. při obhlídce jihlavských míst spojených s osudy sochaře Jaroslava Šlezingera Foto: archiv OGV + projekt Poslední adresa
Zejména ve spolupráci se Základní školou Otokara Březiny zahájila OGV Jihlava nový dlouhodobý vzdělávací projekt nazvaný Zaváté šlépěje. Jeho téma a náplň odkazují na stejnojmenné sousoší jihlavského sochaře Jaroslava Šlezingera, jedné z obětí komunistického režimu v někdejším Československu.
Pohnutý umělcův osud inspiroval školáky už v loňském roce v projektu Zastávky umění. V něm ve spolupráci s OGV doplnili výtvarnými motivy některé zastávky MHD v Jihlavě.
„Proto jsme se rozhodli věnovat se osobě sochaře z Vysočiny podrobněji,“ vysvětlila edukátorka OGV Pavlína Pitrová, která projekt řeší ze strany galerie.
Jaroslav Šlezinger (* 1911 v Jemnici) byl český akademický sochař. Mimo jiné je autorem sochy Zaváté šlépěje dochované dodnes na Ústředním hřbitově v Jihlavě, anebo původní sochy T.G.M., která stávala před budovou zdejšího gymnázia.
Za války byl Šlezinger téměř tři roky vězněn nacisty v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po návratu se usadil v Jihlavě, kde si zřídil sochařský ateliér a oženil se s Marií Čížkovou. Na místo jeho působení odkazuje pamětní deska na vile v dnešní Fibichově ulici.
Jako aktivní demokrat, aktivista druhého čsl. odboje, člen Československé strany lidové a Rotary Clubu byl sochař v roce 1949 komunisty zatčen. V politickém procesu byl v únoru 1950 odsouzen na 25 let těžkého žaláře, k peněžitému trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv.
V trestaneckém táboře nucených prací ve Vykmanově (dnes místní části Ostrova u Karlových Varů) poté pracoval při mletí a třídění uranové rudy. Na následky zamoření radioaktivním prachem záhy onemocněl rakovinou plic. Zemřel v roce 1955 ve 44 letech ve vykmanovské vězeňské nemocnici. V roce 1990 byl plně rehabilitován.
Tématem je svoboda
Vzdělávací program OGV o J. Šlezingerovi a jeho osudu je řešen v první polovině školního roku (v druhé polovině roku 2024 bude probíhat stavební rekonstrukce obou galerijních domů). Cílovou skupinou programu jsou žáci druhého stupně základních škol a středoškoláci.
Už od září začala galerie v projektu pracovat s deváťáky z jihlavské ZŠ Otokara Březiny. Setkání skupiny se odehrávají v galerijní budově na Masarykově náměstí 24. O Šlezingerově tvorbě a jeho životních osudech se tu děti dovídají formou prezentace.
„Hlavním tématem je svoboda, ke které se budeme neustále vracet. Ve výtvarném ateliéru si žáci vytvoří vlastní placku s tímto námětem,“ přiblížila mimo jiné Pitrová.
Další formou poznávání je pátrací hra přímo ve veřejném prostoru města. „Pomocí mapy a dalších instrukcí, které žáci získají v podobě otázek a odpovědí, si obejdou pět míst, která přímo souvisí s životem a tvorbou Jaroslava Šlezingera,“ přibližuje edukátorka.
Galerie nabídla program Zaváté šlépěje všem školám také jako vzdělávací projektový den v rozsahu 4 x 45 minut. Zájem pedagogů o něj je podle Pitrové mimořádný. Do konce školní roku je objednáno kolem deseti skupin, kapacita je tak prakticky naplněna.
„To mi dělá velkou radost, protože Šlezinger je zapomenutá osobnost a děly se tady hrozné věci. Ať to všechna ta děcka ví, že se něco takového může kdykoli opakovat,“ uvažuje Pavlína Pitrová.
Oběti uctí pieta
Jedním z konkrétních míst programu je také prostor u dnešního nového výukového centra VŠ polytechnické, kde za nedávno zbořenou zdí stávala šibenice. Na ní skončil život obětí odsouzených ve vykonstruovaných politických procesech padesátých let.
„Když jsme se ocitli na tom místě, kde se popravovalo, tak se mě ta děcka dvakrát ptala, proč tam není nějaká připomínka toho, co se tam dělo. Zavolala jsem v tom směru na rektorát VŠ polytechnické, kde mi řekli, že se zřízením pietního místa magistrát počítá, že už zřejmě má i nějakého umělce, který tam vytvoří instalaci…,“ popisuje Pitrová.
Jak na dotaz JL potvrdil náměstek primátora Martin Laštovička, existuje již vizualizace oficiálního návrhu od arch. Sendlera, jak by mělo být pietní místo pojato (Zdeněk Sendler navrhl také podobou smírčích kamenů, které od devadesátých let stojí opodál u vysoké školy).
Nový památník má mít podobu silné rezavé kovové desky s proraženým textem upozorňujícím na popravu, která se zde odehrála. Tato deska nahradí stávající zábradlí u schodiště, které v daném místě klesá z terénu dolů k úrovni někdejších vězeňských kobek. Upravena by měla být také zeleň v okolí místa.
K odhalení památníku by mělo podle informace M. Laštovičky dojít začátkem srpna v rámci tradiční tryzny za mučedníky, kteří zde byli vězněni a popraveni.
Školáci navrhli dočasnou pietu
Skupina žáků v programu OGV Zaváté šlépěje projevila zájem, zda by na místě, na pozemku VŠ polytechnické, mohla do té doby instalovat vlastní dočasnou připomínku tragických událostí, které se zde odehrály.
„Na VŠPJ z toho byli nadšení, z magistrátu přišla odpověď spíše neutrální…,“ popisuje Pitrová. Jako výstup z galerijního a školního projektu by tedy měla v rámci projektu vzniknout konkrétní instalace.
„Při setkání začátkem roku si už děcka odhlasovala i vítězný návrh, co by tam mohlo být. Až ho dopracují a zfinalizují, tak ho zase pošleme na vysokou školu a na magistrát a byli bychom rádi, kdyby tam dočasně mohl být,“ dodává Pitrová. S ohledem na průběh školního roku je třeba vernisáž realizovat do konce května.
Ve skupině se sešlo asi tucet návrhů. Konzultací dětem pomohli odborníci z Jihlavského architektonického manuálu (JAM).
„A každý z návrhů byl dobrý, říkali jsme si pak, že je jeden lepší než druhý. Nicméně děcka sama hlasovala a vybrala jeden návrh v podobě kovového artefaktu. Při vernisáži bychom chtěli představit také ostatní návrhy ve formě modelů,“ avizuje P. Pitrová.
Jména a osud jedenácti popravených mužů, kteří zemřeli po vykonstruovaných politických procesech na šibenici u budovy dnešní polytechniky v Jihlavě, připomíná už nyní žulový kvádr poblíž místa šibenice.
První tři popravy se u nedávno zbořené zdi ve dvoře tehdejší krajské soudní věznice konaly 17. června 1950. Dalších sedm mužů zde bylo zavražděno 3. srpna 1951. Posledním pak byl kněz Jan Bula, který zde byl komunisty oběšen 20. května 1952.
OGV naplňuje programem Zaváté šlépěje svoji vzdělávací úlohu v současné společnosti. Zároveň se prezentuje prostřednictvím výtvarných děl a historických událostí.
Do rozvoje schopností dětí prostřednictvím vedení k výtvarné i manažerské činnosti se galerie v nedávné době zapojila také projektem Náš Street Art. V něm školáci realizovali trojici nástěnných maleb ve veřejném prostoru Jihlavy.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.