Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Café Etage, podnik s hudebním, výtvarným i přednáškovým provozem a tradiční značkou, po letech působení na kulturní mapě Jihlavy zaniká. 
„Proběhne poslední koncert a poté se dveře Etage navždy zavírají. Všem, kteří chodili na koncerty, přednášky, promítání a další kulturní akce moc děkujeme! Jen díky vám to fungovalo tak dlouho,“ oslovil na sociální síti komunitu návštěvníků provozovatel kavárny Jaroslav Štěpánek.  

Informaci o ukončení značky posléze potvrdil také na dotaz JL: „Majitel domu s ním má jiné plány, dostal jsem výpověď. Mění se celý ten barák, mění se koncept toho, s čím jsem byl seznámen, když jsem se tam stěhoval před čtyřmi lety.“ 

Kavárna Etage, podnik v patře historického nárožního domu č. 39 s dochovaným podloubím na jihlavském náměstí, se před několika lety etablovala jako jazzový a swingový podnik s kulturním programem pod vedením tehdejšího provozovatele, dramaturga a hudebníka kapely Bee Band Přemysla Hrubého. 

Po krátkém intermezzu se poté stal majitelem kavárny a značky Café Etage Jaroslav Štěpánek, někdejší provozovatel Music Clubu Bezvědomí v Jiráskově ulici. „Etáž“ si v rámci nové dramaturgie vytvořila vlastní návštěvnickou komunitu preferující alternativní žánry z oblasti nejen jihlavské subkultury. 

„Vlastně to fungovalo skvěle. Dělal jsem sub žánry, jaké jsem dělal. Vlastně jsem se úplně vyhnul mainstreamovým koncertům a těmhle věcem. Samozřejmě, někdy ta návštěvnost byla slabší, protože tu kterou kapelu moc lidí v Jihlavě neznalo a byl to horší termín. Ne vždycky se každý koncert povedl, to je samozřejmě pravda. Ale rozhodně to nebylo tak, že by to bylo neudržitelné,“ ohlíží se Štěpánek z pozice promotéra. 

Za(řv)eme Etage! 
Kulturní provoz v kavárně nabízel řadu žánrů. Jen letos tu na koncertech už zazněl hip-hop, house, post-hardcore, punk, thrash, grind core, folk pop rock, místní alternative rock i underground. 

Vedle hudebních produkcí proběhl v „Etáži“ např. filmový maraton s promítáním titulů režiséra Quentina Tarantina, promítal se Herzův Spalovač mrtvol. V programu byla v poslední době také vernisáž Šubinových fotografií. V přednáškovém programu vyprávěli např. Karel Sýkora o Torontu, anebo Věra Bučilová o komunikaci a emoční reakci člověka. 

Pravidelný prostor dostávala v Café Etage romská komunita. „To jsme dělali tak dvakrát do měsíce ve spolupráci s Dádou Drevňákem, to bylo taky fajn,“ ohlíží se J. Štěpánek za akcemi organizovanými asistentem prevence kriminality v Jihlavě Davidem Drevňákem.

Nyní zřejmě Café Etage čeká osud řady dalších klubů s alternativním kulturním provozem, které během let v různých prostorech Jihlavy vznikaly, a často záhy zanikaly. 

Provozovatel Štěpánek nezastírá, že prostředí historického domu nebylo pro kulturní provoz ideální. V situaci, kdy např. v centru Jihlavy dlouhodobě není adekvátně řešena problematika veřejných toalet, bylo právě umístění WC kavárny na veřejně přístupné schodišťové chodbě jedním z problémů. 

„Mockrát jsem chtěl udělat nějakou změnu, nějaké dveře navíc, abych neměl toalety pořád otevřené pro veřejnost,“ popisuje provozovatel kavárny. Právě s odkazem na charakter historické budovy ale podle něho byly tyto snahy neúspěšné. 

„Těšíme se na poslední mejdany a večírky a věříme, že si je společně moc užijeme,“ pozval Štěpánek komunitu kolem kavárny na závěrečný únorový program. 

Ten mimo jiné přinese už tento čtvrtek experimentální bubenický projekt. V dalších dnech potom punkový večer, přednášku na téma Fyzické tělo a duše nebo tradiční metalový festiválek. Na polovinu února je ještě naplánována poslední výtvarná vernisáž z abstraktních maleb Karla Ješátka s koncertem. 

Na závěrečnou akci dojde 24. února. Pod titulem Za(řv)eme Etage! jí bude poslední koncert s několika protagonisty. „A pak už mám jen asi čtyři, pět dní na to to vyklidit a konec,“ dodává Štěpánek. 

Na sociální síti vyvolal konec tradiční kulturní kavárny i kritické reakce vůči současné atmosféře centra města: „Je čas zvednout kotvy a vypadnout z Jihlavy. Díky,“ zněla např. jedna z nich. „Jihlava jde totálně do h..zlu, teda, ona už je ohledně toho, kam jít, dávno v ř.ti. Tady se drží jenom diskotéky. Etage - poslední záchranný bod. Krajské město a chcípl tu pes,“ napsal další z komentujících. 

Náměstí je mrtvé  
Podle Jaroslava Štěpánka jsou možnosti sehnat v současné Jihlavě technicky odpovídající, dostupný a podmínkami vyhovující prostor pro klubovou činnost jen minimální.

„Když už nějaké místo vznikne, je v Jihlavě prakticky nereálné ho udržet. Víme, jak tady podniky končily a kolik desítek jich za poslední dobu bylo. Asi už se ani nesnažím, protože to je z bláta do louže,“ zamýšlí se rodilý Jihlavák.

Jak dodává, značka Café Etage určitě končí: „Protože když jsem tam šel, tak jsem kupoval i to jméno. Etage už se nikdy otevřít nemůže, protože to zavírám. To bych musel já Etage otevřít někde jinde, což neudělám.“  

Nad názory o obecné ne-atraktivitě Jihlavy, specificky jejího centra, jakožto kulturního prostoru s možností využívat atmosféru historického města, se J. Štěpánek nechce detailně zamýšlet: „Nerad bych povídal o něčem, čemu vlastně nerozumím, jako jsou třeba modré čáry. Nejsem žádný dopravák, nebo něco takového. Ale pravdou je, že situace v Jihlavě je dost špatná. Náměstí je mrtvé, není žádná podpora nebo možnost ho nějak oživit. Každý, kdo se tady o něco pokouší, tak za chvíli zavírá a podobně. Takže ta situace určitě není ideální, to asi vidíme všichni.“ 

S organizováním kultury v krajském městě Vysočiny ale J. Štěpánek zcela nekončí. Aktuálně dokončuje přípravu rozpracovaného jarního metalového koncertu s domácími kapelami i zvučnými hosty z Polska nebo Itálie. Z Café Etage, které již v té době bude minulostí, se akce přesouvá na 23. březen do prostoru Dirty Family. 

Diskuze k článku