Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Společnou výstavu s otázkou Nekoukáš? v titulu otevřeli v druhé polovině listopadu v jihlavské krajské galerii v Komenského ulici 10 výtvarníci Jaroslav Grodl a Matěj Lipavský. 
Jak při bohatě navštívené vernisáži zdůraznila kurátorka Jana Písaříková, spojuje tvorbu obou tvůrců potřeba zachytit na obrazech všední věci tak, abychom je začali znovu bezprostředně vnímat, snaha objevit tyto věci pro pozorovatele jako provokativní, znepokojující či krásné.

„Svým malířským okem vystihují pocitovou atmosféru okamžiku, kterou už ani nevnímáme, nebo ji vnímáme podprahově,“ uvedl při vernisáži oba tvůrce ředitel OGV Daniel Novák. 
Kurátorka hovoří u obou malířů doslova o posedlosti malbou, o jejich malířském gestu, které není ani prvoplánové, ani účelové. Oba se i podle ní snaží zachycovat pomíjivé konstelace a kontext prostředí. Výstavou Nekoukáš? zvou především ke vnímání obrazu jako vizuální události a prožitku.

„Už dlouho jsem neměla možnost podílet se na výstavě, která je de facto čistě malířská,“ pojmenovala kurátorka radost z toho, že se na tomto projektu mohla podílet. Jak podotkla, přináší jí poslední doba spíše umělecké projekty, které mají konceptuální, tedy do jisté míry racionálně orientovaný základ. 

Výstava Nekoukáš? Podle ní naopak vybízí, abychom se na obrazy zkrátka „jen“ dívali. Abychom se na chvíli přestali snažit racionálně kategorizovat, škatulkovat nebo kulturně hodnotit to, co vidíme, ale abychom opravdu na sebe nechali pocitově působit to, na co se díváme. 

Jaroslav Grodl se věnuje především figurálním motivům: „Jsou to portréty postav, davu a městských situací v jejich anonymní a tekuté podobě. Autor k nim často přistupuje prostřednictvím sekvencí, zachycení fází a posunů v pozorování stejného místa, osoby,“ zmiňuje kurátorka. 

U Lipavského jsou podle ní obrazy zastavením: „Autor v nich zaznamenává především přírodu, hru světla a barev, přírodní procesy.“  
Jak kurátorka vysvětluje, maluje Lipavský v plenéru, nebo po paměti, nesnaží se do obrazu přenášet přesnou, realistickou a jasně lokalizovanou krajinu: „Mnohem více je to subjektivní záznam fyzického prožitku a zvěčnění neustálých proměn světla, dějů, barev.“ 

Tradice plenéru  
Kolekce obrazů zároveň vybízí k obecnějšímu zamýšlení se nad klasickou uměleckou disciplinou plenérové malby a nad její dlouhou a silnou tradicí. 
Tato disciplína je podle Písaříkové zároveň hodně zatížená, především u nás: „Před rokem 1989 byla často spojovaná s takovou tou velkou modernou, anebo naopak až téměř s regionalismem, nebo s takovou tou jakoby snadnou cestou.“
Právě úvahy nad touto zatížeností vedly autory spolu s kurátorkou k tomu, aby na výstavu zařadili malířské intervence dalších tvůrců ze stálých sbírek galerie. Jak zaznělo při vernisáži, jde o díla malířů – de facto hostů výstavy, která nemáme možnost až tak často vnímat v rámci prezentačních výstav.  

Práce obou protagonistů jsou tedy konfrontovány s obrazy, jako jsou oleje Kluci na rybníce (před 1961) od Otto Stritzka, Cesta vesnicí (1945) od Jaroslava Gruse nebo Zima v Podkrkonoší (1938) od Vlastimila Rady. Tyto malby jsou doplněny i texty, v nichž J. Grodl a M. Lipavský komentují své pocity z těchto děl a pojmenovávají styčné body či inspirace vzhledem ke své vlastní tvorbě.  
Oběma autorům věnuje výstava sólový prostor v sálech galerijního domu. V horním patře galerie pak mezi sebou Grodl s Lipavským rozehrávají svým dílem dialog, anebo „inspirativní nedorozumění“.
Oba autoři se při vernisáži zdrželi komentářů svého díla. S poděkováním kurátorce a galerii za přístup při tvorbě výstavy nechali za sebe hovořit obrazy. Tento jejich dialog s divákem potrvá v OGV do 11. února. 

Nuda a torzo vozu
V domě Komenského 10 je malířská výstava Nekoukáš? doplněna dalšími dvěma výtvarnými prezentacemi. Do 14. ledna je to v galerii Alternativa v přízemí výstava nazvaná Nikdo se tu nenudí, ale všechno je nudné. Na téma nudy tu vystavují autorky Pamela, Veronika Olejárová a Minami Nishinaga.

V suterénní galerii IGLOO vystavuje do 18. února původem slovenský, v Brně tvořící umělec Michal Mitro. Jeho zvuková instalace Driving Home For Christmas využívá rozložené tělo kdysi pojízdného automobilu. 
Na druhou polovinu roku 2024 ohlásila OGV zahájení rekonstrukce obou svých expozičních domů. Ty budou v tomto období návštěvníkům uzavřeny a otevřou se v roce 2025. 

Diskuze k článku