České sklo potvrdilo světovou úroveň a pověst. První prosincovou středu se tuzemská ruční výroba skla nově dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Žádost schválil mezivládní výbor organizace na zasedání v Botswaně.

Téma sklářství je skloňováno také s Krajem Vysočina. „Sklářství je důležitým odvětvím na Vysočině. Je to jedno z témat, za kterým se na Vysočinu jezdí,“ říká ředitelka krajské centrály cestovního ruchu Vysočina Tourism Oľga Königová. „Jedná se o zážitkovou turistiku. Mnohé sklárny nabízí exkurze, prohlídky či možnost si výrobu skla vyzkoušet. Fenomén českého skla je světoznámý všude ve světě a 90 procent českého skla míří do zahraničí, a je velmi často obdivováno i v dalekých zemích v Asii,“ doplňuje.

Mnoho umělců
Vysočina je v současné době druhou nejdůležitější sklářskou oblastí v České republice. V provozu je tam několik větších a řada malých skláren a zušlechťoven skla, které úspěšně bojují s tuzemskou i zahraniční konkurencí. 

Díky tradičnímu prostředí se zázemím ve vzdělání působí v Kraji Vysočina také množství samostatných sklářských umělců a řemeslníků, kteří vytvářejí tavené plastiky, broušené a malované sklo, vitráže a další sklářské skvosty.

Řada menších výrobců na Vysočině se také věnuje proslulému designovému hutnímu sklu, jež se často pohybuje na pomezí dokonale zvládnutého řemesla a volné umělecké tvorby, například Sklárna Svoboda Karlov u Žďáru nad Sázavou nebo ateliér Valner Glass v Přibyslavi. 

Na sklářskou turistiku se zaměřuje malá sklářská huť ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou v areálu hotelu U Hrocha, která připomíná již zaniklou tradici světoznámého škrdlovického skla.

Galerie skla
Proslulost vysočinského sklářství dokumentuje letos otevřená Galerie na Milovské huti. V muzeu v budově huťmistra na Českých Milovech vidí návštěvníci tisíc exponátů z dvou zlatých epoch českého sklářství – období broušeného křišťálu a barevného skla.

„Po celé sbírce umí návštěvníky na tabletech provést umělá inteligence a velké oblibě se těší i minikino s dvoudílným filmovým dokumentem o slavné historii dvaceti horáckých hutí. V něm se mimo jiné diváci po sto padesáti letech virtuálně projdou celou milovskou sklářskou osadou,“ vysvětluje Pavel Kysilka, majitel Galerie na Milovské huti.

 
„To, že české sklo je stále na světovém vrcholu, potvrdí i vystavená díla našich špičkových ateliérových sklářek a sklářů,“ dodává. 
Kraj Vysočina nezaostává ani v nabídce vzdělávání. Sklářské obory lze studovat na středních uměleckoprůmyslových školách ve Světlé nad Sázavou a Jihlavě-Heleníně.

Dosud měla Vysočina v UNESCO tři zápisy. Město Třebíč si letos připomnělo 20 let od zápisu jeho památek na seznam světového kulturního a přírodního dědictví, v roce 2024 bude stejné jubileum slavit město Žďár nad Sázavou s unikátním poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. 

Posledním klenotem Vysočiny ze seznamu UNESCO je pak malebné městečko Telč se svým fotogenickým náměstím a renesančním zámkem. 
 

Diskuze k článku