OSMDESÁT lidských let nese na svém hřbetě osmadvacetiletá klisna Schery, přesto je stále platná v kontaktní terapii. Na snímku vlevo ji dekorují ředitelka Psychiatrické nemocnice Dagmar Dvořáková a vedoucí Zookoutku PN Karel Fišar. Na snímku nahoře je Schery při hře s balonem s chovatelkami Miroslavou Bártovou a Annou Vackovou. Foto: Jiří Varhaník
Čtveřice koňských terapeutů, z nichž někteří už patří doslova k legendám jihlavské hipoterapie, slaví v letošním roce kulaté narozeniny. Jejich společná oslava byla 16. května též poděkováním za práci, která už 24 let přináší efekty v léčbě pacientů Psychiatrické nemocnice Jihlava (PN).
Monty slaví patnáctiny, Bertovi je dvacet. Lilly má 25 let a Schery dokonce 28, což podle chovatelů koní zhruba odpovídá lidským osmdesátinám.
Časně odpolední oslavu na dvorku Zookoutku PN zahájila ředitelka nemocnice Dagmar Dvořáková. Koním přišly za každodenní práci poděkovat desítky pacientů. Koně dostali k narozeninám šerpy a speciální dávku zeleniny.
Ředitelka nemocnice koním i poníkům popřála silné svaly, pevná kopyta, dobré srdce a klidnou hlavu. „Nejen jim, ale i našim zaměstnancům, kteří se o koně vzorně a s láskou starají, i vám, pacientům, přeji, abyste si užili mnoho radosti a krásných chvilek při hipoterapii,“ obrátila se ředitelka k účastníkům oslavy.
Chovatelé poděkovali vedení PN za to, že provoz zookoutku udržuje. „Je to nákladná záležitost, stojí to fůru peněz. Takže velký dík a buďte rádi, že tady ti koně jsou, protože si myslím, že to je jedna z nejnavštěvovanějších terapií. A když vidím, jak u nás u těch koní ožíváte, tak si myslím, že tady ti koně opravdu mají své místo,“ obrátila se k pacientům chovatelka a ošetřovatelka zookoutku Andrea Vejmělková.
Komentované ukázky terapeutické práce s koňmi spolu s ní předvedli vedoucí zookoutku Karel Fišar, chovatelky a ošetřovatelky Miroslava Bártová a Anna Vacková, terapeutka Yvonna Horská a někdejší pacienti, dnes dlouholetí pracovníci zookoutku František Žemlička a Radek Letenský.
Větší pes na kopytech
Při oslavě svých výročí jednotliví koňští terapeuti představili na dvoře zookoutku divákům své dovednosti.
Jako první přišli na řadu poníci Lilly a Monty. Pětadvacetiletá Lilly přišla už rozvážným krokem, pamatuje začátky zookoutku. Je zapsána v hlavní plemenné knize shettlandských pony.
„Je to zkušená klisna, která slouží na kontaktní terapii, ale zúčastnila se i všech našich jezdeckých akcí nebo chovatelského dne v Třešti. Je velmi oblíbená. Kdo k nám přijde - ne všichni jsou plní odvahy, začíná u Lilly. Jak já říkám, je to takový větší pes na kopytech,“ ocenila přínos klisny terapeutka Andrea Vejmělková.
Lilly zvládá práci s pacienty při hrách s míčem, při hře šipkovaná atd. Po roce 2004 dvakrát naplnila i mateřské povinnosti.
Jak s Lilly, tak s její větší a starší parťačkou Schery chovatelé a pacienti často hrají např. fotbal, když se koně naučili kopat do velkého balonu.
Jejich parťák, bílý poník Monty, zase zvládá dovednost vracet balón hlavičkováním. Tenhle svůj um využívá při pinkání se sedícími pacienty. Účastní se také všech jezdeckých akcí zookoutku.
Nástupce Cyrila
Při oslavě byl do terapie PN Jihlava slavnostně uveden nejmladší kůň zookoutku, českomoravský belgik jménem Sajmon. Původně se prý jmenoval Samson. Do Jihlavy přibyl před dvěma lety a začal se učit dovednosti potřebné pro práci s pacienty.
Mohutný chladnokrevník má navázat na práci svého předchůdce Cyrila, mimořádně oblíbeného koně, který řadu let při terapiích vozil pacienty nemocnice po areálu v bryčce či v kočáru.
„Tyto terapie jsme prováděli jako jedna z mála nemocnic, v České republice to není úplně obvyklé. Cyril nám bohužel odešel, hledali jsme náhradu a chtěli jsme taktéž chladnokrevného koně, neboť bryčka nám samozřejmě zůstala, náš hlavní vozatajec Karel Fišar zaplaťbánbu také zůstal, ale potřebovali jsme toho koně,“ vysvětlila A. Vejmělková.
Protože chladnokrevníků výrazně ubylo, není pro ně využití, nebylo shánění snadné. Sajmona přivezli z Karolínky z Valašska jako pětiletého, ale neobsednutého.
„Bohužel byl špatně zatahán, takže jsme s ním v podstatě začínali od začátku. Karel Fišar s ním udělal strašně moc práce, co se týče zápřahu, protože Sajmon, když viděl opratě a zapřahání, tak byl úplně šílený. Když poprvé dostal do zápřahu pneumatiku, tak to opravdu bylo harakiri,“ popsala Vejmělková.
Při květnové oslavě Sajmon brilantním zvládnutím slalomu v zápřahu s pneumatikou prokázal, že dnes je úplně jiným koněm. „Pneumatiku už v pohodě zvládne, už si na ni i sedáme a já věřím, že brzy bude zase vozit pacienty v bryčce a v kočáře. I jízda na něm je dnes úplně bez problémů. Ničeho se nebojí, už čtyři ambulantní pacienti na něm jezdili,“ dodala chovatelka.
Sajmon je podle ní ještě „puberťák“, hračička, zkouší, co si může dovolit. Je mazlivý, vyhledává kontakt s lidmi, hlazení. K radosti chovatelů zároveň při oslavě potvrdil svoji psychickou vyrovnanost, když se nenechal rozhodit ani reprodukovanou hudbou, ani množstvím přihlížejících diváků. V těchto podmínkách přitom pracoval vůbec poprvé.
Sajmon se připravuje na potřebné zkoušky České hiporehabilitační společnosti, které mají složeny všichni koně zookoutku. Po jejich složení bude využíván i pod sedlo, k jízdě s pacienty. Kompletně tak nahradí svého předchůdce Cyrila.
Účastnice „havířáku“
Potlesk a pozornost diváků si při oslavě užila osmadvacetiletá tmavá klisna Schery, v přepočtu na lidský věk osmdesátnice a doyenka mezi obyvateli zookoutku. Akce byla poděkováním za její celoživotní práci.
Do PN Jihlava přišla jako čtyřletá, obsednutá. Rehabilitační práci se učila až v nemocnici pod vedením Yvonny Horské. Celých 24 let pracuje s pacienty každý den, díky své povaze se stala nejoblíbenějším koníkem.
„Je trpělivá, hodná, je to prostě zkušená hiporehabilitační terapeutka,“ komentovala Schery Andrea Vejmělková. Klisna se účastnila parkurových i paradrezurních závodů a Hubertových jízd. Odchovala také hříbě, které bylo posléze prodáno.
Dvakrát byla Schery účastnicí Jihlavského havířského průvodu. Sloužila i jako jezdecký kůň pro zaměstnance Psychiatrické nemocnice. „Myslím si, že na svém hřbetě svezla stovky dětí, když jsme dělali jezdecké dny nebo dny pro děti,“ uvažuje Vejmělková.
I ve vysokém věku, kdy ji coby „babičku“ trápí podobné pohybové potíže jako lidi, klisna stále pracuje v kontaktní terapii. „Musím říct, že málokterý kůň se dožije tolika let. Já si myslím, že ona je vůbec nejstarší kůň ve všech léčebnách. A na svůj věk vypadá opravdu výborně,“ ocenila Vejmělková.
Trpělivý terapeut
Letos dvacetiletý Bert, kterému v zookoutku říkají spíše Bertík, při oslavě předvedl velké zkušenosti terapeutického koně. Vysoký jezdecký kůň přišel do dlouhodobého pronájmu v PN Jihlava v roce 2006.
„V současnosti na něm visí vlastně všechny terapie v sedle. Sajmona do nich ještě nechceme zařazovat, Scherynka už je stará, takže už ji neobsedáme,“ vysvětlila Vejmělková. Bert slouží i jako učitel jízdy pro ambulantní pacienty, kteří už na něm klušou, získávají jezdecké zkušenosti.
Bert je prý tak trochu klaun. Při oslavě ale zároveň ukázal jízdu s pacientem, který na hřbetě koně cvičí, anebo odhazuje a chytá míč. Předvedl i jednu z nejdůležitějších vlastností koňského terapeuta, nehybnou trpělivost při asistovaném nasedání jezdce z vyvýšené rampy.
„Terapeutický kůň musí být opravdu spolehlivý, speciálně ten jezdecký. Při zkouškách se koně prověřují při různých rušivých momentech. Něco se hodí na zem, používají se pískací hračky, vyvolávají se situace, při kterých se normální kůň lekne. Kůň je plaché zvíře a tito rehabilitační koně se musí naučit dobře a v klidu reagovat na tyto rušivé jevy,“ zdůraznila Horská.
Diskuze k článku