David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Necelých šest měsíců potřebovali jihlavští kriminalisté na to, aby uzavřeli vyšetřování násilné smrti dvou srnek v lesní oplocence u Čížova v době jejich hájení. 
Případem se strážci zákona zabývali od posledního únorového pátku letošního roku, kdy je na místo činu přivolali chataři z Okrouhlíku. Ti měli být svědky toho, jak dva myslivci tyčí umlátili k smrti dvě srnky.

Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení, a to pro podezření z možného spáchání trestných činů týrání zvířat a pytláctví. 
Už na počátku prověřování celého případu policejní komisařka Jana Kroutilová nevyloučila, že by mohlo ještě dojít ke změně právní kvalifikace, a tak se nakonec také stalo. Navíc kriminalisté obvinili jednoho myslivce, ne dva.

„Zahájili jsme trestní stíhání muže, který byl obviněn z přečinu pytláctví, přičemž čin byl spáchán osobou, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí, a byl spáchán v době hájení,“ upřesnila Kroutilová.

„S návrhem na podání obžaloby jsme případ předali státnímu zastupitelství,“ doplnila Kroutilová. Pokud žalobce návrh akceptuje, podá následně obžalobu k Okresnímu soudu v Jihlavě.

„Obžalobu jsem dopsal ve středu, dnes by měla jít na soud,“ sdělil k případu státní zástupce Kamil Špelda. 
Tím, že myslivec čelí obvinění z pytláctví, hrozí mu u soudu v krajním případě maximálně pětiletý pobyt ve věznici s ostrahou. 
Podle nejpřísnější právní kvalifikace se může tento čin posuzovat u soudu právě kvůli tomu, že došlo ke smrti dvou srnek v době, kdy byla zvěř ze zákona hájená a není dovoleno ji ani střílet.

Podle Josefa Prokeše, předsedy myslivecké rady jihlavského Okresního mysliveckého spolku, je třeba počkat až na pravomocné rozhodnutí soudu. 
„Nebudu předjímat, co by mohlo nastat, dokud ve věci nedojde k pravomocnému rozhodnutí soud,“ říká s tím, že ve svém portfoliu  má organizace členy Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ).

„Pokud by byl myslivec jejím členem, tak bychom to řešili podle stanov, které na to pamatují. Zatím ale nemáme žádné rozhodnutí,“ dodává. 
Pokud by ale nebyl myslivec členem ČMMJ, ale šlo by takzvaně o obyčejného myslivce, další postih od organizace by mu v případě pravomocného odsouzení nehrozil. „Neměli bychom na to žádné nástroje, abychom ho mohli řešit i po myslivecké stránce,“ vysvětlil Prokeš.

Na Vysočině je celkem pět okresních mysliveckých spolků a napříč krajem je členem ČMMJ asi 2500 myslivců. Zhruba dalších 25 procent myslivců členy ČMMJ není. Podle odhadů jde přibližně o tisícovku myslivců.
Zatím poslední případ pytláctví, který se řešil u Okresního soudu v Jihlavě, je starší už víc než dva roky. Přesto stále jde o největší kauzu pytláctví, která na Vysočině minimálně v novodobé historii nemá obdoby.

Případem, který ze dvou třetin skončil v březnu 2021 pravomocnými tresty, se nakonec musel zabývat i Krajský soud v Brně. Zatímco Dušan Přibyl a Karel Kremlička svorně přijali pokutu a podmínku, třetí obžalovaný František Koza nesouhlasil s tím, že by měl příštích 30 měsíců strávit ve věznici s ostrahou a navíc ještě zaplatit pokutu 117 tisíc korun.

Proti rozsudku se odvolal, jenže odvolací soud ho shledal nedůvodným a rozsudek tím pádem nabyl právní moci. Historicky největší případ pytláctví pro policisty přitom začal prakticky shodou několika náhod, protože na tísňovou linku zavolal myslivec, s tím, že našel v popelnici na benzínce v Telči odříznutou srnčí hlavu.
Strážcům zákona se podařilo zjistit, že ostatky srnce do odpadků vhodil Kozův komplic Přibyl. Kriminalisté následně několik měsíců trojici obviněných monitorovali a odposlouchávali jim telefony. K jejich zadržení došlo i za pomoci dukovanské zásahové jednotky. 

Trestnou činnost měla skupina páchat podle obžaloby od srpna 2017 do listopadu 2018 na různých místech Vysočiny, ale také sousedního Jihočeského kraje.
Lovili bez povolení a mnohdy taky zakázaným způsobem (např. nelegálně drženými střelnými zbraněmi) desítky kusů divoké zvěře nebo ryb. Zabili podle rozhodnutí soudu některé kusy i v době hájení. Ulovenou zvěř pak použili pro vlastní potřebu či ji poskytli dál.
 

Diskuze k článku