Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Několik samostatných, avšak vzájemně na sebe navazujících kulturních provozů našlo domov na Starém městě v Telči, v rekonstruovaném objektu někdejšího špitálu a pozdějšího Domova pro seniory. Vedle stálé expozice Muzea Vysočiny Jihlava na téma rašelinišť a galerie pro střednědobé výstavy se tu v jednom z úseků prezentuje také Muzejní spolek v Telči.
Spolek byl založen v roce 1897 a působil do roku 1951, kdy byl administrativním rozhodnutím zrušen. Obnoven byl až 14. května 1990 a pracuje do dnešních dnů.

Jak spolek uvádí, jeho účelem je bdít nad prací telčského muzea a podporovat ji. Spolupracuje při vyhledávání a shromažďování památek historického a kulturního vývoje Telče a okolí, ve spolupráci s muzeem pořádá výstavy, přednášky na historická a kulturní témata, publikuje o historii a kulturním dění ve městě. Jedním z jeho cílů je také spolupůsobit na rozvoj historického a kulturního vědomí školní mládeže a studentů. 

Sochař od Telče 
V roce 2007 obdržel Muzejní spolek v Telči Cenu města Telče za dlouhodobý přínos městu v oblasti historie a za vydání knihy manželů Foitových Z Telče do Afriky a nikdy zpět.  

A právě autentické předměty z afrického pobytu Foitových jsou předmětem etnografické instalace v jednom ze sálů rekonstruovaného areálu na Starém Městě. Přestěhovaly se sem z provizorního azylu, který muzeum v uplynulých třech letech našlo v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči.  

Akademický sochař František Vladimír Foit (1900-1971) pocházel z Telčska. V roce 1931 se s dr. Jiřím Baumem poprvé vydal do Afriky, z cesty vznikla kniha Autem napříč Afrikou. Ve třicátých letech se věnoval portrétní sochařské tvorbě, pro Jihlavu vytvořil pomník Jana Husa, dnes umístěný v Hlinsku.

Na druhou africkou výpravu se společně s manželkou Irenou vydal v roce 1947, rok před komunistickým převratem v Československu.  Záměrem bylo portrétovat domorodé Afričany pro Hrdličkovo muzeum člověka Univerzity Karlovy v Praze a sbírat etnografický materiál pro Náprstkovo muzeum v Praze. 

Obtíže v tehdejším Belgickém Kongu a politický převrat v Československu africký pobyt Foitových prodloužily až do r. 1971. Telčský sochař se prosadil v Nairobi jako profesor, pedagog mladých výtvarníků na Kenyata College. Portrétoval africké státníky, vytvořil např. monumentální fontánu Žízeň po vědění před univerzitou v Nairobi.

Z druhé cesty odeslal Foit do vlasti na 1500 etnografických předmětů, dorazila však jen část. I tak má Hrdličkovo muzeum z jeho sběru ojedinělou kolekci antropologických typů Afričanů a Náprstkovo muzeum více než 900 etnografických předmětů. 

Foit zahynul v roce 1971 při autonehodě v tehdejší Jugoslávii. Ve slovinském Velenje vzniklo poté muzeum věnované jeho tvorbě. 
Pobočka Muzea Vysočiny v Telči spravuje kolekci etnografik z Foitovy pozůstalosti a část jeho sochařské tvorby z 30. a 40. let. Ve vitrinách v nové telčské muzejní pobočce jsou vystaveny Foitem sesbírané sošky zvířat i lidí, štíty, oštěpy a luky, výrobky z rohů, masky, dřevěné a pletené nádoby, kultovní i ozdobné předměty. Prezentovány jsou také originální přepravní bedny. 

Měšťanská historie 
Další část expozice Muzejního spolku v Telči se věnuje historii měšťanských domů v Telči.  Ty začaly okolo náměstí vznikat v průběhu 14. století, kdy se utvořilo středověké město s vlastní správou. Ve druhé třetině 16. století domy získaly loubí, měnila se jejich dispozice i fasády.   
„Naše expozice se snaží při-blížit různé typy předmětů, které bychom mohli v telčském měšťanském domě nalézt, pokud bychom do něho v minulosti vstoupili,“ informují členové Muzejního spolku. 

Jedná se o keramické pozůstatky kachlových kamen a hliněné nádoby, anebo kovové dveřní zámky. „Ve výstavnějších měšťanských domácnostech nechyběly například knihy či různé zbraně,“ doplňuje popiska v expozici. 

Vystaven je také rozměrný model historického jádra Telče od Jana Tiraye a kol. z roku 1895. Zhotoven byl v okruhu měšťanské školy v Telči pro tehdejší národopisnou výstavu v Praze. 

Diskuze k článku