AČKOLIV je V. Nečadovi teprve 29 let, je kniha o Řečickém děkanátu v pořadí již jeho čtvrtou knižní publikací. Foto: Pavel Bajer
Zjistil jsem, že kostel v Mladých Bříštích je o 100 let starší, než se původně myslelo, říká autor knihy o Řečickém děkanátu Václav Nečada.
Proč jste si pro vaši pátou knihu vybral zrovna tematiku Řečického děkanátu a jeho kléru do roku 1436?
Tematice církevní správy se věnuji na Masarykově univerzitě a Řečický děkanát patřil do oblasti, která sousedí s Jihlavskem. Vlastně do něj patřila česká část Jihlavska. Řečický děkanát zahrnoval oblast od Řečice a Želiva až k moravské hranici. Jsou tam tudíž zahrnuté obce, kterým jsem se věnoval už v minulosti.
Jaký konkrétní přesah na Jihlavsko měl Řečický děkanát?
Jsou tam kostely ve Vyskytné, v Dušejově, ve Smrčné, v Cerekvi nebo v Branišově. V knize se také zabývám kolonizací, kterou prováděl Želivský klášter. Dosahovala až k řece Jihlavě, takže téměř až do sousedství samotné Jihlavy. Stejně jako ve svých ostatních pracích se držím tematiky Jihlavy a jejího okolí.
Vypracoval jste dosti objemnou publikaci téměř o 400 stranách, jak dlouho jste na ní pracoval?
Intenzivněji asi rok. Další roky ale trvaly různé úpravy, doplňky a korektury. Řečický děkanát mapuji od nejstarších zmínek, tedy od počátku 13. století, zhruba do husitských válek.
Proč zrovna do husitských válek?
Protože husité tady v podstatě zlikvidovali církevní správu, že se jí většina neudržela. A tím pádem mizí i prameny.
Knihu vám vydala dokonce Masarykova univerzita, což není úplně běžné a svědčí to o kvalitě publikace… Proč si vybrali zrovna vaše dílo?
Nejprve jsem napsal diplomovou práci na téma historie Řečického děkanátu a v posudcích od hodnotících bylo doporučení, že by to bylo vhodné vydat knižně. Potom jsem na univerzitě na to získal na rok studentský grant, v rámci něhož jsem dílo ještě přepracovával a doplňoval. Za něj jsem si zajistil i jazykové korektury nebo nákresy map. Od ukončení grantu mi trvalo ještě rok a půl, než jsem práci připravil k vydání.
Kde jste k Řečickému děkanátu sháněl informace?
Většina písemností k němu už byla vydaná nebo zdigitalizovaná. Další prameny jsem čerpal z Archivu Pražského hradu z fondů Metropolitní kapituly. Procházel jsem tam některé knihy z počátku 15. století. Nepůjčili mi je však v originálu, ale na mikrofilmu. Ty mikrofilmy jsem procházel a hledal, jestli na nich není zmínka tady o nějakém kostele.
Objevil jste něco nového, co ještě nikdo nezaznamenal?
U některých farářů ve Vyskytné a ve Smrčné jsem zjistil, že pocházeli z předních jihlavských měšťanských rodin. Přišel jsem na to v městských knihách, když například v Jihlavě řešili nějaké rodinné záležitosti. Potom jsem zjistil, že Maršovský rybník a rybník Tuksa u Ústí postavili vlastně faráři. Z místních záležitostí se v knize vyjadřuji k Větrnému Jeníkovu.
O co se konkrétně jedná?
V Jarlochově kronice se píše, že v roce 1149 biskup Zdík slavil své Vánoce v Jeníkově. A jsou různé názory, o který Jeníkov se jedná. Část historiků si myslí, že to bylo ve Větrném Jeníkově, a část, že to bylo v Golčově Jeníkově.
Ke kterému názoru se přikláníte vy?
Já jsem se vymezil oproti oběma teoriím. Zastávám názor, že se jednalo o Jeníkov u Čechtic, protože je blíže k dříve osídleným oblastem. Zatímco o území dnešního Větrného Jeníkova se píše ještě na počátku 13. století jako o lesích. Je to tedy pravděpodobnější. V Jarlochově kronice se navíc píše, že biskup Zdík poslal nějaké zásoby do Želiva. A Jeníkov u Čechtic je k Želivu nejblíže.
Z Prahy mohl biskup Zdík cestovat do Želiva a po cestě ho mohlo zastihnout špatné počasí, a tak třeba nocoval v Jeníkově u Čechtic. Takže se snažím v knize zpochybnit, že to byl Golčův nebo Větrný Jeníkov, ale s jistotou to tvrdit nelze.
Pokud by to byl Větrný Jeníkov, tak by to znamenalo, že je o hodně starší než Jihlava. Je to vůbec možné?
Právě, že u Větrného Jeníkova to vůbec nesedí. Není vůbec doloženo, že by tam byl ve středověku kostel. Ten byl pravděpodobně postavený nejspíš až někdy v 15. nebo v 16. století.
Bylo obyvatelstvo Jihlavska do roku 1436 české, německé, nebo se tehdy národnostně nerozlišovalo a převládal spíše zemský patriotismus?
Něco se dohledat dá. V té době se objevují německé některé názvy obcí. V roce 1303 se objevuje německé jméno Vyskytné (Gießhübl). Přídomek Německá Vyskytná je zaznamenán až v roce 1384. Důvodem bylo její odlišení od Vyskytné na Pelhřimovsku.
Co vás při studiu pramenů nejvíce překvapilo?
Je to listina z roku 1226. V ní jsou potvrzované majetky Želivského kláštera. Ta listina je dávno známá a byla už přepsaná a vydaná tiskem. Takže všichni berou tu otištěnou. Zjistil jsem, že v otištěné verzi jim nejspíš při nějakém sázení vypadlo u Mladých Bříští Brische cum capella (s kaplí). Tím pádem se zjistilo, že v Mladých Bříštích je o kostele zmínka o 100 let starší, než se vědělo.
Na čem pracujete nyní?
Teď se musím věnovat především studiu doktorátu. Připravuji pouze nějaké menší články. Například o ztracených listinách Želivského kláštera, což se vlastně týká i Jihlavy, protože kostel sv. Jakuba patřil ve středověku pod Želiv. Podařilo se mi objevit fotky listin, které jsou od 19. století považované za ztracené.
Kde jste je našel?
V archivu jihlavských Němců v Heidenheimu, ale není jasné, kde se tam ty fotky vzaly. Protože Němci za první republiky to neznali. Díval jsem se do jejich knížky Iglauer Heimatbuch, kterou vydali. Právě v ní jsem našel fotku nejstarší jihlavské listiny, o níž se myslelo, že je od 19. století někde ztracená. Napsal jsem jim, ale oni tu fotku už nedohledali. Poslali mi však fotku jiné listiny asi z roku 1257, která je taky neznámá.
Chystáte výhledově nějakou přednášku k vaší publikaci o Řečickém děkanátu a kde je možné publikaci zakoupit?
Asi na podzim bych měl mít k tomu přednášku, kterou bude organizovat Spolek pro starou Jihlavu. Knihu je možné zakoupit na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Masarykovy univerzity v Brně, který publikaci vydal.
Diskuze k článku