Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V Jihlavě pokračuje od začátku června Landscape festival. Zatímco většina jeho architektonických objektů bude ve veřejném prostoru města a okolí instalována do září, Masarykovo náměstí po týdnu opustil nejvýraznější objekt festivalu. 
Na realizaci díla Tři škrty / Vzestupná nebo sestupná tendence (několik desítek tun vážící trojité hradby složené z třísetkilových bloků) se podílela produkcí odpadu i samotná Jihlava.  

Autorem provokativní umělecké instalace byl Ivan Kafka. Významný český konceptuální umělec má rodinné kořeny v Jihlavě. Jeho festivalové dílo tvořily slisované PET lahve, plastový odpad produkovaný Jihlavany.

Lahve pocházely ze zdejší třídičky ASMJ. Tato společnost byla založena v dubnu 2009 jako společný podnik A.S.A., spol. s.r.o. a Služby města Jihlavy s.r.o. za účelem výstavby a provozování třídicí linky na zpracování druhotných surovin. Její výstavba byla dokončena v prosinci roku 2009. 

Linka řeší aktuální potřebu zpracování druhotných surovin ve městě a přilehlých obcích. Umístěna je v jihlavské průmyslové zóně Hruškové Dvory. Uváděno je, že kapacita zařízení umožní zpracování a další využití nejméně 10 tisíc tun druhotných surovin ročně.

Podle údaje organizátorů Landscape festivalu byla jedním z efektů umístění díla na jihlavské náměstí možnost uvědomit si, kolik odpadu produkujeme. 
„Dílo lze vnímat více způsoby - pro některé je hromadou zapáchajícího smetí, zbytečnou provokací, pro jiné je odvážným gestem provokujícím k zamyšlení,“ zněl ze strany festivalu komentář díla, jehož realizaci podpořila společnost FCC ČR. Zvláštní poděkování adresoval festival za spolupráci jednateli Radku Kourkovi a jeho týmu z ASMJ.

Z fujtajblu něco úžasného 
Ivana Kafku komentoval zakladatel a ředitel festivalu, historik umění Dan Merta, jako jednoho ze dvou (spolu s J. Kovandou) nejlepších konceptuálních umělců v České republice. Zapojit Ivana Kafku do Landscape festivalu se podle Merty organizátorům podařilo po desetiletém úsilí.

Jak sám výtvarník Kafka poznamenal, do Jihlavy do určité míry patří, narodil se tu totiž jeho otec a třicet let zajížděli do nedalekého Branišova. 
„Až teprve stavbou tohoto ´překrásného´ obchodního domu, kterým jste si zkazili celé náměstí na doživotí, jsem ztratil k Jihlavě vztah. A teď jsem se vrátil také tou realizací, že jsem se vůči tomu částečně vymezil. Ale není to jediné téma,“ uvažoval umělec na náměstí před budovou Prioru.  

Město se podle něho dost vzpamatovává: „Všude, kam jsme vešli na kafe, nebo si opláchnout ruce, tak byli ohromně milí. Takže to je docela kladné zjištění. A taky je kladné zjištění, že někteří lidé (na dílo z odpadu) mile reagovali, a jiní zase hodně nasraně. No ale tak to má být, věci mají způsobovat jakýsi rozruch a nemají projít bez zájmu.“ 

Pokud by lidé byli otevření a dokázali věci přijímat a nebyli už a-priori „zašpuntovaní jako plechovky“, pak je podle Ivana Kafky ještě naděje. 
Samotné dílo umělec široce nekomentoval. Umění určitého druhu má podle něho vcházet do těla pomocí zraku a není potřeba k němu studovat žádné delší tiskové materiály.  

„Ten materiál (odpadový plast) je pro mě úžasný, že se může z něčeho fujtajblovýho udělat cosi úžasného. Protože pořád ještě zastávám ve výtvarném umění určitou kacířskou kategorii krásy, ale musí být vykoupena nějakým závažným poselstvím,“ zamýšlel se Ivan Kafka.  

Jak dodal, jednotlivé elementy díla jsou předměty, kterých se dotýkaly stovky, možná tisíce lidí, takže jsou v díle obsaženy jejich doteky, jejich životy: „Možná, že někteří už tady ani nejsou. Má to fantastickou barevnost, zvolil jsem tyhle tři barvy, abych nebyl tentokrát v barvách národních.“ 

Odpady v jiném světle
Velké uznání adresoval umělec týmu ASMJ: „Spolupráce tady byla s fantastickým mužem, který se jmenuje Radek Kourek. Protože Jihlava oplývá tím, že zpracovává tyhle odpady na poměrně vysoké úrovni. A ten pan Kourek nás přijal před čtyřmi měsíci a domluvili jsme si parametry barevnosti. On to tam celou dobu schraňoval a pak nám to třemi kamiony všechno přivezli.“  

„Pan Ivan Kavka nás v naší firmě navštívil a nabídl nám možnost spolupráce na jeho projektu. Nikdy předtím jsme takový projekt nerealizovali, byla to pro nás výzva poukázat na odpady v jiném světle,“ ohlíží se jednatel společnosti Radek Kourek. 

Jak vysvětluje, jednalo se celkem o cca 50 tun odpadního materiálu, což v počtu jednotlivých PET lahví představuje cca 300 tisíc kusů.
Na slisované PET lahve (v barvě zelená, modrá a směs barev) v areálu třídicí linky v Hruškových Dvorech vyčlenili místo, kde po dobu cca tří měsíců shromažďovali vybrané balíky.

„Na základě požadavku pana Kafky jsme se zaměřili zvláště na barevné PET lahve (směs červená, hnědá, žlutá), následovaly modré a zelené. Vše probíhalo za běžného provozu třídicí linky,“ popisuje R. Kourek. 

Výsledné dílo podle jeho názoru splnilo svůj účel: „Panem Kafkou bylo trefně nazváno ´Tři škrty´. Díky své barevnosti se na náměstí výrazně vyjímalo, čímž došlo i k upozornění na problematiku s odpady.“

Revitalizace v šuplíku?
Rozměrnou uměleckou instalaci z plastového odpadu komentovali také samotní Jihlavané. Reakce byly silně odmítavé, ale i příznivé až nadšené.  
„To, že tomuhle umění tak úplně nerozumím, přece neznamená, že je budu hanět…! Instalaci chápu v první řadě jako velice výstižné připomenutí mocipánům, ale i jeho obyvatelům a uživatelům, jak se o své centrum, výkladní skříň města, starají. Všude špína, odpadky, nepořádek, neudržované plochy, mobiliář a artefakty netknuté ještě od socialismu. Projekt revitalizace náměstí za mnoho milionů zastrčený hluboko v šuplíku radních. Čeká se asi, až opět zestárne a bude se muset aktualizovat...,“ komentoval objekt na sociální síti např. Miroslav Tomanec. 
 

Diskuze k článku