ADAM a Eva u stromu poznání v ráji (Severní Čechy – okolí České Kamenice, polovina 19. století, sbírka Městského muzea v Polné. Foto na stránce: Jiří Varhaník
Adam a Eva u stromu poznání v ráji, Nejsvětější Trojice - Trůn Boží milosti, Nejsvětější srdce Ježíše Krista, svatý Jan Nepomucký s křížem a ratolestí, svatý Jiří zabíjející draka, Jan Křtitel s beránkem, Krucifix nad soklem, Ježíšek s říšským jablkem, Adorace svátosti oltářní, svatý Florián, anebo třeba Marie Pomocná – Pasovská.
To jsou některé z motivů, které naši předkové v 18. a 19. století zachytili na sklo technikou podmalby. Čtyři desítky převážně lidových dílek z nejrůznějších českých, moravských i příhraničních regionů se zřejmě různými cestami sešly během let v polenské muzejní sbírce. Tady je nyní zpracoval odborník na toto téma Jiří Belis a během léta je Městské muzeum Polná prezentuje veřejnosti.
Vystavené podmalby byly získány např. v okolí České Kamenice v Severních Čechách, na šumavské Horské Kvildě, v česko-polském pomezí – Kaiserwalde (Lasowka) či na jižní Moravě. Další pocházejí z jihočesko-rakouského pomezí.
Jak v kontextu výstavy připomíná její kurátor Jiří Belis, není známo, zda lidové podmalby byly v devadesátých letech 19. století mezi sbírkovými předměty nově vznikajícího polenského muzea. V první muzejní expozici v prostorách bývalé školy „na Kaplance“ v roce 1900 však už prezentovány byly.
Zmiňovány jsou také v prvním muzejním věstníku z roku 1910. Ve dvacátých letech poté polenský muzejní spolek získal a začal pro sbírky upravovat hrad. V roce 1941 muzeum odkoupilo křídlo zámku pro zřízení depozitáře.
Evidence sbírkových předmětů pak proběhla na přelomu padesátých a šedesátých let. Jak uvádí J. Belis, dostaly v té době podmalby ve sbírce svá čtyřmístná čísla a víme tudíž, které z nich se do sbírky dostaly před rokem 1959, kdy byla evidence zahájena.
„Na některých podmalbách jsou i darovací nápisy staršího data, které nás informují o původních majitelích,“ uvádí kurátor. Ze záznamů na záklopech některých podmaleb lze vyčíst, kde byly získány od dárce, nebo odkud dárce byl.
Na předním místě mezi dárci v Polné figurují podle J. Belise v letech 1945 – 1952 soukromí sběratelé podmaleb lékař MUDr. Václav Michálek a jeho syn ing. arch. Jiří Michálek. Původ řady dalších podmaleb se ale podle kurátora již zřejmě nikdy nepodaří zjistit.
Dílny poblíž skláren
Do současné prezentace zařadilo Městské muzeum Polná všechny podmalby, které ve své sbírce má. Kurátor ve své koncepci postupně prezentuje podmalby z Českomoravské vrchoviny, podmalby moravské, z jihočesko-rakouského pomezí, ze severovýchodních Čech a přilehlého Zaorlicka, ze západočeské Kvildy a v jednom případě také ze severních Čech.
Do sbírky patří také profesionální velká podmalba z 18. století z jižního Německa, která podle Belise z celé polenské kolekce lidových obrázků vybočuje.
Pokud jde o území Českomoravské vrchoviny, podmalby z tohoto regionu jsou podle vysvětlení odborníka poměrně vzácné. Nejblíže je náš region moravským dílnám produkujícím podmalby od konce 18. století.
Na Českomoravské vrchovině vznikaly podle slov odborníka podmalby v malých sériích, snad v okolí skláren v Herálci a Křižánkách, ale i mimo ně.
„Produkce postačovala krýt zájem hlavně místních obyvatel,“ vysvětluje Belis důvody, proč jsou podmalby výrazně individualizované, pokud jde o malířský rukopis. Např. u květinové výzdoby je v místní produkci patrný jihomoravský vliv.
Na vernisáži vysvětlil kurátor i řadu detailů z výroby podmaleb i samotného foukaného tabulkového skla, které se pro ně používalo. Často šlo o „odpadní“ sklo, které nemělo při tehdejší technologii zasklívání (tabulky se zasouvaly ze strany do drážek v okenních křídlech) potřebnou standardní tloušťku pro použití jako okenní tabulky.
Skleněné tabulky také neměly na rubu a líci stejnou kvalitu, což se opět odráželo v použití jako materiál pro podmalby.
Na příkladu paprskovitě prasklé podmalby Sv. Linhart s berlou a volkem také kurátor názorně vysvětlil, jak se s podmalbou nemělo zacházet, aby se nepoškodila.
Tabulky skla nebyly ideálně rovné. Příčinou poškození tak mohl být nevhodně umístěný kolíček držící sklo v rámečku, který tlačil na vyboulený úsek skla. Na vině mohlo být při domáckých opravách obrázků i druhotné nevhodné použití hřebíčků namísto původních dřevěných kolíčků.
Celou svoji kolekci 41 lidových podmaleb prezentuje Městské muzeum Polná také v barevném katalogu vydaném u příležitosti výstavy. S fotografiemi Michala Novotného ho vytvořil Jiří Belis, vytiskl jej Jan Morkus v Třešti.
Kurátor Belis také na vernisáži ocenil mimořádně vstřícnou a tvůrčí spolupráci pracovníků polenského muzea při práci na katalogu a výstavě.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.