Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

„Jelene, jelene, oči máš zelené…,“ pokřikují jihlavští hokejisté na ofenzivní posilu Šimona Jelínka. „Popravdě řečeno ani nevím, z jakého je to filmu (Sestřičky – pozn. red.), ale beru to jako legraci,“ řekl dvaadvacetiletý odchovanec Kladna, od kterého Dukla čeká v nadcházejícím ročníku Chance ligy brankovou produktivitu.    

Slýcháte o „jelenovi“ často?
(úsměv) Ano, prakticky odmala. Tady v Jihlavě nejvíce od spoluhráče Davida Valy, ale nedám se a občas mu to vrátím. Jak? To nebudu prozrazovat… (úsměv)

A na nové adrese jste spokojený?
Ano, jsem v Dukle maximálně spokojený. Jihlavské prostředí dobře znám z minulých let, kdy jsme tady hráli play off a bydleli na hotelu. Parta v kabině je skvělá. 

Přetrvávající „bojové“ podmínky vás od nabídky jít do Dukly neodradily? 
Určitě ne. Ještě nevím, jak to bude vypadat, až budeme jezdit na domácí venkovní zápasy, ale jinak je všechno v pořádku. Byť máme kabinu v garážích, v zázemí problém nevidím. Kdykoli můžeme jít do posilovny nebo sauny. 

Co suchá příprava? Zvládáte ji?
Je náročná, ale mně osobně koncept těžké posilovny a poté her vyhovuje. Trenéři to dobře vymysleli (úsměv).

A výběhy na sjezdovku Šacberk?
Ty jsou trochu horší (úsměv), tam jdeme fakt skoro do „umření“… Vybíhat kopec na Heulose (stoupání k hrádku – pozn. red.) je méně namáhavé. Jde tam o dynamiku a sprint, což mi více vyhovuje. Mohli bychom to běhat každý pátek, až do konce přípravy (úsměv).  

Jaké cíle si dáváte pro novou sezonu?
Chtěl bych naplnit očekávání a střílet góly. Zatím to úplně neřeším, abych na sebe zbytečně nevyvíjel tlak. Co přijde, to přijde, a nějak se s tím popasuji. Z týmového pohledu bych rád postoupil minimálně do semifinále play off, a klidně i do extraligy…

Exjihlavský sportovní manažer Tomáš Vrábel ve vás vidí ještě větší potenciál než v Otakaru Šikovi. Tímhle tvrzením naložil na vaše hokejová bedra velké břímě, že?
To tedy ano (úsměv). Ota měl loňskou sezonu v Dukle vynikající. Známe se spolu od nějakých čtrnácti patnácti let, kdy jsme proti sobě hráli v dorostu. Poté jsme se potkávali v mládežnických reprezentacích. Jsme kamarádi. Doufám, že mezi námi nebude rivalita. Já osobně to nebudu na ledě hrotit, abych měl za každou cenu lepší čísla než Ota. Hlavně, ať vyhráváme jako tým.

Možná trenéři dají vás a Šika do jedné formace…
Upřímně se domnívám, že bychom si na ledě rozuměli. V reprezentaci na osmnáctkách jsme spolu na jednom turnaji hráli. Od té doby jsme oba vyrostli, posunuli se, máme jiné hokejové myšlení, ale vzájemná spolupráci by fungovat mohla… 

Váš loňský spoluhráč David Bartoš říkal, že jde do Dukly, aby si spravil chuť. Máte to stejně?
Stoprocentně. Minulá sezona v Šumperku byla hořká, a když sestoupíte, tak úplně neočekáváte, že po vás na příští rok sáhne top tým. Proto jsem opravdu velice rád a vděčný, že mohu v Jihlavě být. Všichni kluci, co jsme přišli ze Šumperka, jsme vděční.

Pamatujete na rok 2019, kdy jste ještě jako kladenský junior s „košíkem“ na helmě proháněl jihlavské obránce v prvoligovém play off?
Vzpomínám si velice dobře. Kladno proti Jihlavě, to byla pokaždé vypjatá a vyrovnaná série. Pamatuji si všechny zápasy, i finálovou sérii v covidové sezoně, kdy jsme se s Duklou tahali na sedm zápasů.

Jak se vám hrálo a trénovalo po boku hokejové ikony Jaromíra Jágra?
Byl to skvělý pocit a obrovská zkušenost. Jeho požadavky na hráče jsou logicky velké, někdy bylo náročné je splnit, ale neměnil bych. Mám radost, že jsem od takové legendy mohl něco odkoukat.

Dukla má svoji hokejovou osobnost, Tomáše Čachotského…
Ještě jsme se v kabině nepotkali, ale ze zápasů si Tomáše pamatuji, a on mě určitě také (úsměv). Je to neskutečně rychlý a šikovný hráč, s vynikajícím bruslením. Je úctyhodné, jak dlouho hraje, a hlavně v jaké formě. Klobouk dolů!

Diskuze k článku