„Nejhorší na světě je srážka s blbcem…“                  Taťána Schottnerová

Letos začátkem května oslavila kulaté jubileum jedna z dlouholetých kmenových hereček Horáckého divadla, paní Taťána Schottnerová. Ve stálém angažmá byla na jihlavské profesionální scéně v letech 1974 – 2014. 

Do svých pěti let, kdy se rodina přestěhovala do Ostravy, žila s rodiči v Brně. „Maminka byla dětská lékařka a otec původně plánovač. V osmašedesátém ho vyhodili z práce a pracoval potom jako dělník na dráze,“ ohlíží se T. Schottnerová za dobou dětství.

Zásadní postavou v něm byla její nejlepší kamarádka Nika Brettschneiderová. „Nika už před čtyřmi lety zemřela, v Rakousku provozovala vlastní divadlo Brett. V Ostravě bydlela v tom samém domě jako já, chodily jsme spolu do dramatického kroužku. Nika šla potom dělat zkoušky na brněnskou konzervatoř, která tehdy otevírala úplně první ročník. Já jsem se po ní strašně opičila, protože jsem ji obdivovala, ona byla můj idol a vzor. A tak jsem šla ty zkoušky dělat taky,“ vzpomíná herečka.

Divadlo ji chytlo, na konzervatoř v Brně navázala i vystudováním JAMU. Odtud už vedla přímá cesta do Jihlavy.

Angažmá zde tehdy získal její tehdejší přítel a posléze i sama T. Schottnerová: „Stalo se, že si jedna z hereček zlomila nohu, divadlo mě kontaktovalo a já dělala hned velký záskok v roli Paní Kváčkové v titulu Svatba pod deštníky. Na to konto mě potom přijali do souboru.“ 

Princezny ji minuly

Jako herečka podle svých slov nikdy nepatřila do kategorie tzv. „naivek“, postavy princezen ji minuly. Nejlépe se cítí v dramatických rolích, mezi nimiž sama asi nejvýše řadí postavu Emillie Marty v Čapkově Věci Makropulos (1985). „To byla moje snad největší, nejobsáhlejší a nejtěžší role,“ uvažuje.

Ztvárnila např. titulní postavu Marie Stuartovny v inscenaci Marie Stuartovna (1979), Kristinu v titulu Královna Kristina (1976) nebo Elizabeth Boleynovou ve hře Tisíc dnů s Annou (2006).

Během let se nevyhnutelně generačně přehrávala do nových postav. Tak si např. v inscenaci hry Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha zahrála na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let roli Blanche, aby ve stejném titulu o čtvrtstoletí později ztvárnila Eunice Hubellovou.

Během let se jí ovšem nemohly vyhnout ani role komediální, a tak si zahrála třeba paní Ofku v hudební komedii Noc na Karlštejně (2002) nebo Paní Hammondovou v Hrobce s vyhlídkou (2005). Na malé scéně si ještě nedávno střihla postavu Ursuly v komedii Nejstarší řemeslo.

Minula ji touha po muzikálovém herectví. „Já mám hluboko položený hlas, na muzikál jsem neměla předpoklady. Ale myslím si, že módnost muzikálu - my jsme tomu dřív říkávali hra se zpěvy - v poslední době už ustupuje,“ zamýšlí se. 

Před kamerou u Hřebejka

Poměrně bohaté zkušenosti má T. Schottnerová z práce před kamerou. Zahrála si v několika seriálech, v roce 1977 se objevila ve slavné pohádce Jak se budí princezny. „To snad bylo ještě na škole, taková parta. V tom filmu jsem asi dvě vteřiny - beru to tak, že když člověk mrkne, tak mě nevidí,“ usmívá se herečka.

Mnohem rozsáhlejší práci přineslo v roce 1996 její setkání s tehdy začínajícím režisérem Janem Hřebejkem. Ten jí svěřil roli ve svém seriálu z prostředí dětské „ozdravovny“ Kde padají hvězdy.

Horácké divadlo v té době během stavby nové budovy několik let hrálo v sále Divadla Na Kopečku a režisér Hřebejk zde navštívil představení Zločiny srdce.

„On mě v tom viděl a pak mi volala jeho produkční, že režisér potřebuje nepříjemnou protivnou vrchní sestru, a že to jsem přesně já,“ směje se herečka, „tehdy jsem si ani neuvědomovala, co to je práce s Hřebejkem, protože on ještě tehdy nebyl tak slavný.“

Při otevírání nové budovy HDJ v říjnu roku 1995 si zahrála postavu Magdaleny v inscenaci Smrt v císařském domě. Od té doby má na kontě desítky dalších rolí.

Současný trend autorských inscenací není úplně její šálek kávy: „Já vím, že všechno má nějaký vývoj, ale někdy už té dramaturgii tak úplně nerozumím. Nechci přehánět, ale tam třeba už několik let vůbec nejsou tituly světové dramatiky. Autorské věci se někdy povedou, ale někdy taky moc ne. A je pravda, že to dost odrazuje diváky. Ale já to především pořád vnímám tak, že to je moje divadlo, i když už vlastně není,“ uvažuje T. Schottnerová nad současnou tváří divadla.  

V posledních letech se svojí domovskou scénou spolupracuje z pozice stálého hosta. Loni hrála v doku-inscenaci Jak šel čas jihlavskou ulicí, aktuálně ji publikum může vidět v postavách Babičky a Štěstí nechápavosti v inscenaci Modrý pták.

Za scénou HDJ působí též jako nápověda: „Loni mi zemřel přítel, a já nechci být doma. A tak jsem byla velice ráda, že tuhle práci s kolegy můžu dělat, protože jsem mezi svými. A když budu moci hrát, budu vždycky ráda zase hrát.“

Jako inspicientka pracuje v Horáckém divadle také její dcera Gabriela. Společně se pak starají o svého čtyřicetikilového psa, čuvačku jménem Bella.

„A v létě mám ráda koupaliště, vodu. Ta mi dělá dobře,“ usmívá se herečka, která se z Brna přes Ostravu a Brno ocitla na Vysočině. Po 48 letech je tu už dávno doma, považuje se za celoživotní Jihlavačku.     

Mgr. Taťána

Schottnerová

* 1952 v Brně

 Od poloviny sedmdesátých let byla čtyřicet let členkou činoherního souboru Horáckého divadla (HDJ) v Jihlavě.

  V současné době působí v HDJ jako stálý host a jako nápověda.

Divadelní role, HDJ (stručný výběr)

 Babička, Štěstí nechápavosti (Modrý pták)  Prarodiče/matka (Tak šel čas jihlavskou ulicí)  Mariina matka (Tisícročná včela)  Lady Hilstonová (Obraz Doriana Graye)  Úřednice (Zapomenuté světlo)  Stařenka (Rok na vsi)  Botičková (Zvonokosy).

 Horačka (Maryša)  Šandl (Šumař na střeše)  Marie Šumbalová (Naši furianti)  Babička (Lucerna)  Alžběta (Plynové lampy)  Terka Totínová (Balada pro banditu)  Paní Higginsová (My Fair Lady)  Rebecca Nurseová (Čarodějky ze Salemu)  Krev (Markéta Lazarová)  Baronka de Champigny (Slaměný klobouk)  Berta (Žebrácká opera)  Molly MacGregorová (Donaha!)  Elizabeth Boleynová (Tisíc dnů s Annou)  Isabela (Jindřich V.).

 Tchyně (Krvavá svatba)  Markéta (Král Richard III.)  Majdalena (Dalskabáty, hříšná ves)  Colombotová (Miláček Célimare)  Krejzová (Muzikantská Liduška)  Lady Bracknellová (Jak je důležité míti Filipa)  Nimue (Tristan a Isolda)  Víra (Labyrint světa a lusthaus srdce).

 Paní Kapuletová (Mor na ty vaše rody)  Paní Gibssová (Naše městečko)  Katia (Monsieur Amédée)  Matka (Skleněný zvěřinec)  Katy (Svatá rodina)  Lesana (Strakonický dudák)  Krumbajglová (Casanova a Krumbajglová)  Kateřina Parrová (Šestá žena Jindřicha VIII.).

 Marie (Naši furianti)  Jenny (Žebrácká opera)  Emillia Marty (Věc Makropulos)  Ilona (Kočičí hra)  Marie (Večer tříkrálový)  Slečna Casewellová (Past na myši)  Anna Andrejevna (Revizor)  Vasja (Nikola Šuhaj)  Klára (Dům na nebesích)  Paní Prošková (Babička).

 Marie Stuartovna (Marie Stuartovna)  Anna (Ivanov)  Kristina (Královna Kristina)  Varja (Višňový sad)  Kateřina (Čokoládový hrdina).

Filmové a televizní role

 Jak se budí princezny (filmová pohádka, 1977),

 Seriály: Anatomie života (Havárie, 2021), Modrý kód (Dva životy v sázce, 2020), Modrý kód (Dvě tváře, 2018), Vraždy v kruhu (Mrtvý v síti, 2015), Ordinace v růžové zahradě (Tomu se říká láska, 2013), Vyprávěj (2009), Četnické humoresky (Směšný vrah, 2001), Kde padají hvězdy (1996), Detektiv Martin Tomsa (1994).

Diskuze k článku