„Neber život příliš vážně, stejně z něho nevyvázneš živý.“

               neznámý autor

Rodačka z Prešovského kraje na východě Slovenska náleží k současné „slovenské enklávě“ v hereckém souboru Horáckého divadla.

„Nenazvala bych to přímo slovenskou komunitou,“ usmívá se herečka Stanislava Hajduková, „jsme sice v souboru ze Slovenska čtyři, ale vlastně jen jeden kolega vystudoval herectví přímo na Slovensku, jinak jsme tři holky vychované českou divadelní školou. Takže v tom ohledu jsme už spíše Češky, než Slovenky.“

Vztah k divadlu získávala už od dětství: „Moje maminka hrála amatérské divadlo, táta má divadlo také rád a hlavně rád zpívá. Takže jsem chodila na různé kroužky a vystoupení, měla jsem v tom v rodině od mala podporu. V patnácti jsem potom věděla, že chci dělat divadlo.“

Zamířila na konzervatoř do Košic, po jejím absolvování pak na brněnskou JAMU. „Chtěla jsem jít na brněnskou školu především proto, že jsem chtěla studovat muzikálové herectví, což na Slovensku vůbec není,“ vysvětluje. 

Hned po škole vystupovala v company na brněnské muzikálové scéně a také v Ostravě. Už během studia na JAMU ale cítila, že muzikál vlastně není tím směrem, kterému by se chtěla výhradně věnovat.

„Mám muzikál pořád ráda a pořád mě baví sledovat lidi, kteří ho dělat umí. Ale sama nejsem úplně perfektní tanečník, a hrát hlavně v company, to mě úplně nebavilo. Tanec je sice moje láska, ale jenom když si tančím sama doma v pokojíčku,“ směje se Stanislava Hajduková.

Lidi, které mám ráda

Jihlavská „štace“ je jejím prvním stálým angažmá. Pohybovala se v divadlech i v jiných zaměstnáních, do jihlavského činoherního souboru se pak podle svých slov dostala „tak trochu zázrakem“. 

„V Jihlavě se uvolnilo jedno místo a já jsem snad poprvé v životě posbírala odvahu, vzala telefon a zavolala uměleckému šéfovi, že jsem na volné noze a ráda bych na volné noze nebyla,“ ohlíží se mladá herečka.

Jihlavské divadlo už v té době dobře znala, několik let sem zajížděla sledovat práci své spolužačky z JAMU, herečky Svetlany Hruškovicové: „Znala jsem soubor i to, jaké divadlo se tady dělá. Vlastně jsem tu byla mírně ´pečená – vařená´. Když přišel z divadla telefonát, že mě vzali, byla jsem strašně šťastná. Věděla jsem, že jdu někam, kde to znám, kde jsou lidé, které mám ráda, a těšila jsem se na novou etapu. Takže jsem si za čtrnáct dní změnila celý svůj život a přestěhovala se z Brna do Jihlavy.“   

Hned první herecká práce ji tu zavedla na malou scénu, do úspěšné a divadelníky i publikem ceněné inscenace. Zahrála si Lottu v Goetheho Utrpení mladého Werthera.

„Já si moc nevybírám, jsem ráda, že můžu dělat cokoli, a myslím si, že každá nová role mě posouvá, každou rolí se učím,“ uvažuje.  K jejím srdcovkám nicméně patří právě role na malé scéně: postavy Viktorky a Elišky tu ztvárňuje v inscenaci na téma ženských hrdinek Boženy Němcové. 

Vůle a Ctižádost

Spolu se svojí divadelní souputnicí Svetlanou Hruškociovou si užívá také aktuální obsazení do zpívaných postav Vůle a Ctižádosti v novocirkusové inscenaci Klaunova cesta ze Země na Měsíc.

„Musím říct, že jsme byly velmi rády, když nám se Svetlankou řekli, že to budeme hrát. Protože jsme se těšily, že to bude zase něco jiného, zase další změna. Že to nebude jenom činohra a že se využije i to, že umíme zpívat. A ti ´klauni´ myslím dopadli velmi dobře. Nám se to hraje krásně, je to taková příjemná věc trošku z jiného soudku,“ dodává herečka. 

Její profesní a životní cíle zatím zůstávají otevřené: „Já tak zůstávám a zjišťuji, kam mě můj osud a láska a jiné věci zavedou. Nechávám to úplně otevřené.“ 

Od divadla či životních starostí se podle svých slov nejlépe odreaguje „koukáním na strašně blbé filmy“. Momentálně k nim řadí třeba telenovelu Divoký anděl.

„A jinak, já neumím moc malovat,“ zamýšlí se Stanislava Hajduková, „takže jsem si našla takovou srandičku - jmenuje se to malování podle čísel, a to je pro mě velká oddechovka. Jo a taky si doma strašně ráda zpívám, takže si říkám, že sousedé ze mě musí mít fakt velkou radost. No a pak procházky a výletíky. I když do těch jsem se ještě tak úplně nepustila, protože teď je toho opravdu hodně, a taky je tady na Vysočině zima.“  

MgA. Stanislava Hajduková

(* 1994 ve Svidníku, Slovensko)

 Absolventka JAMU Brno (2018), členka činoherního souboru Horáckého divadla (HDJ) v Jihlavě.

Divadelní role, HD

 Cornelie Battenbergová, Žena v seznamovacím klubu, Šlapka – Fabian   Vůle - Klaunova cesta ze Země na Měsíc (zpěv)   Marie Florianová - Poklekni před duší   Zerbineta - Scapinova šibalství.

 pardál Baghíra, vlče - Kniha džunglí  Mytyl - Modrý pták  Sněžana - Tři bratři v nesnázích  Nancy: učitelka matematiky, Peggy: prostitutka - Čtyři vraždy stačí, drahoušku!

 Viktorka, Eliška - Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové)   Lotta, Žena 3 - Utrpení mladého Werthera.

Diskuze k článku