Reklama
Dnes je neděle 12.01.2025     svátek má Pravoslav

Od Vánoc do masopustu pod naší Javořicí

Ilustrační foto: Petr Klukan
Ilustrační foto: Petr Klukan

6.4.2023 Kultura/Komentáře (0), autor:
 Bohumil Píza z Čenkova

Je to tuze velmi dávno, když na Štědrý den i pod naší Javořicí chodívali s koledou pastýři, ponocný a někde i děti jako v Pavlově. Před vstupem do stavení troubili na dlouhé rohy a zpívali koledu: „Na nebesích hvězdička vychází, že se nám narodil Syn Boží./ Narodil se ve velkej chudobě, neměl než dva anjelíčky při sobě./ Ti andělé překrásně zpívali, to malé děťátko vítali./ Spíš-li, hospodáři, či nespíš, také-li nám koledy udělíš?/ Panenka Maria kázala, aby se nám koleda dávala./ Udělejte nám vaši štědré koledy, šak vás zas Pán Bůh nadělí.“ 


Ano. Tato koleda se skutečně pod naší matkou Javořicí zpívala a zapsal ji rousínovský rodák, moravský spisovatel a sběratel lidových písní František Sušil (1804-1868), kterou vydal ve sbírce „Moravské národní písně II roku 1860“. 
Byla to první hvězdička štědrého večera, která vyšla na nebi nad naší Javořicí a ukončila adventní půst. Teprve potom se scházeli často po celý Boží rok rozprchlí členové rodiny u štědrovečerního stolu.
Vzpomínkou se stala pro nás i loňská vánoční cesta na půlnoční s klátoveckými malíři na Javořici a ke Studánce Páně... 


Starokřesťanská církev v Římě stanovila Ježíšovo narození na tento den - Hod boží vánoční - již ve 4. století, aby vytvořila protiváhu starší pohanské slavnosti „nepřemoženého slunce“. Z Říma se tento svátek rozšířil do katolických zemí, zatímco východní církev (dnes pravoslavná) slaví narození Krista v den Zjevení Páně (Epiphanie) až 6. ledna - na Tři krále. 


V polovině 5. století papež sv. Lev Veliký povolil, aby každý kněz na tento Boží hod mohl sloužit tři mše. První o půlnoci, druhou na úsvitu - Jitřní a třetí ve dne. 
Právě Jitřní mše svatá v našem růženském kostele Maří Magdalény patřila k těm nejslavnějším. Začínala v 5 hodin ráno. Často jsem obdivoval kamarády z Řídelova i Doupí, kteří přišli na Jitřní po staré Hradské cestě od Roštejna zmrzlí, obaleni sněhem nebo jinovatkou jako sněhuláci. 


Boží hod byl skutečně požehnaným svátkem klidu. Někdy, i když mrzlo, sluníčko od Roštejna svítilo a bělostný sníh křupal pod nohama, jsem s otcem chodíval k Lovětínu, kde byla naše rodná pole pod Křemešníkem. 
Koleda na sv. Štěpána patřila k našim největším radostem v Růžené. S kamarády jsme obešli celou Růženou až do zadního konce k roštejnské oboře. Koledu jsme měli vždy stejnou. Na zápraží u dveří do stavení jsme zpívali „Trnka, trnka, trnka, zelená se trnka, jedli kaši pastuškové, jedli kaši z hrnka./ Přiletěl k nim anděl, něco jim pověděl, že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl“... 


Někdy jsme skončili až u Kančí boudy, někdy u Kodysů, někdy až na Roštejně u Staňků. Bylo to právě na Roštejně, když s námi na Štěpána koledoval nejstarší růženský sedlák, zpěvák Standa Hybášek, bratr našeho pana řídícího Josefa, druhý jeho bratr Jan byl generál-lékař. Standa měl rád nás kluky, ale hlavně koně, s kterými jezdil už od mládí, jezdil na výdělek do lesů Javořice pana teleckého hraběte.
Standa nám vyprávěl, aby byli koně zdraví a čilí, jak se svým švagrem zvěrolékařem Matějem Nevoralem, rodákem z Třeštice, praktikovali pouštění krve žilou. Svatý Štěpán byl patronem koní a tradovalo se, že pouštění žilou se musí toho dne konat před východem slunce. 


Světil se oves i jiné obilí pro jarní setbu, někde hospodáři při mši házeli na kněze hrst ovsa, jako symbol ukamenování sv. Štěpána r. 37 před hradbami Jeruzaléma, ale to v Růžené nedělali...
Na konec starého roku a na začátek nového naši předkové říkali „léto mine a pomine“ a tato slova provázel všudypřítomný přípitek s přáním zdraví a štěstí. I dnes se na Silvestra scházejí na Javořici tisíce přátel naší Vysočiny a poledním přípitkem se loučí se starým rokem a vítají nový. 


Jen jednou jsem udělal výjimku, když na Nový rok 2018 brzy ráno procházím spícími Kalištěmi, stoupám k lesům Javořice, kde potkávám Jardu Hájka, známého textaře písniček vesnic pod Javořicí a hajného pana Slámu, který hledá ztracené psy ze včerejšího Silvestra. Ptají se mne? Kam jdeš? Povídám: „Jdu na Javořici přivítat historické století vzniku Československa, pojďte se mnou a u Studánky Páně zazpíváme Kde domov můj.“ 
Byla to nezapomenutelná a pro mne památná cesta s modrou oblohou a sluncem nad hlavou bez sněhu přes hřeben Javořice do Mrákotína, kde mě málem ujel poslední večerní autobus…


Konečně jsem napsal křídou na rám dveří K+M+B 2023, a než stačila křída oschnout, probudila celý národ z tříkrálového klidu volební horečka nového prezidenta České republiky. Třítýdenní volební maratón tří kandidátů – pana Babiše, generála Pavla a bývalé rektorky Mendlovy univerzity Nerudové skončil v sobotu 28. ledna na svátek sv. Karla Velikého (766-814) patrona císařů, vítězstvím generála Petra Pavla. Sv. Karel byl francký panovník, který roku 800 přijal po několika staletích znovu titul římského císaře a v paměti českých Slovanů utkvěl Karel Veliký tak, že z jeho jména malou proměnou si utvořili Čechové slovo „král“. 


Jsem rád, že pan generál pochází od našeho bájného a památného Řípu praotce Čecha. Mistr Alois Jirásek, otec prvních československých legií po Bílé Hoře o praotci Čechovi píše, že když sešel z Řípu, s pohnutím volal a žehnal: „Vítejž, země svatá, nám zaslíbená! Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez ourazu a rozmnož nás od národu do národu až navěky!“ 
I když se do Telče chodí pro krásu, dnes půjdeme, my rodáci z Moravské Sibiře, pro rozum za bývalým profesorem teleckého reál. gymnázia K. J. Maškou (1851-1916), který v Obrázcích pravěku moravského píše: „Nikoli v 5. nebo v 6. století po Kristu, nýbrž aspoň tisíc roků před tím přišli naši slovanští předkové na Moravu. Přišli jako četný a vyspělý národ zemědělců.“ 


Jejich náboženství jako ostatních národů indoevropských se opíralo o uctívání přírodních jevů zvláště nebeských, kde byli bohové, kteří přináší štěstí a zdar, a běsové, kteří přináší neštěstí a zmar. Po zimním slunovratu začínalo jaro 1. února a nejvyšším bohem byl uctíván Perun, průvodce hromu a blesku, který nás i letos přivítal na Hromnice po mnoha letech neobvyklou sněhovou bouří s blesky na dálnici u Větrného Jeníkova až z Německa. Ještě na sv. Blažeje, patrona počasí, padaly stromy na Třebíčsku a Žďársku. Pranostika říká, jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá. 


Mrákotínští si v pátek po Hromnicích řekli: Ať vrzá nebo zmrzá a hned v sobotu propukl historicky nejstarší a největší masopust pod Javořicí. Starobylost Mrákotína můžeme vidět snad jen v nové přestavbě kostela sv. Jiljí z roku 1806, kdy dnešní hlavní osa kostela směřuje k severu, kdežto původní osa gotického kostelíka směřovala k východu ke Lhotce a kostelík pamatoval dobu panství Šternberků, kteří vystavěli hrad, dnešní Štamberk nad Lhotkou, za doby vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278), krále železného a zlatého. 


První zápis o mrákotínské faře je z roku 1398, kdy byl patronem fary majitel Roštejna Jan z Hodic, a díky této faře dodnes máme zápisy osudů našich předků. Pod Javořicí o masopustě bylo veselo, že se domů ani nechtělo. V Býkovci výskali, v Růžené skákali, aby krávy dojily, telátka rodily, a koně šli… a Třeštičtí pod Roštejnem? Ti se prozíravě rozloučili s prezidentem Zemanem již o loňském masopustu. Není mezi námi kamarády jen veselo, jako není růže bez trní… 


Ve středu 8. března jsme se na batelovském hřbitově rozloučili s kamarádem a přítelem roštejnského kamene Františkem Procházkou z Batelova (1936-2023), který nám pomohl a podpořil uspořádat historické vzpomínky 100 let bitvy u Zborova (2. 7. 1917) na batelovském mýtě v neděli 2. 7. 2017. Byla to stoletá vzpomínka na plukovníka Švece a všechny bratry legionáře pod Javořicí, kteří tam bojovali. Dodnes je na mýtě na památku obrázek Roštejna, Javořice a Studánky Páně od Michaela Floriána ze Staré Říše. 
Když jsme přátelé Pepík Hradecký, Jenda Pelikán a Ivan Jeřábek stáli na hřbitově, tak jsme si teprve uvědomili, že stojíme u hrobu nejslavnějšího batelovského rodáka, historika Zdeňka Mahlera (1928-2018), který první nám připomněl včerejší historické šedesáté osmé narozeniny T. G. Masaryka před 105 roky 7. 3. 1918 v Moskvě, jak s kyticí růží nasedá do železničního vagónu třetí třídy a přes Ural, Sibiř a Vladivostok odjíždí do Ameriky. Začala sibiřská anabáze, ozbrojený boj s Rudou armádou o cestu do vlasti. 

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
ReklamaReklamaReklama
Reklama
14.12.2024 Kultura Film Rok vdovy doprovodí beseda s režisérkou Liškovou

Beseda s tvůrci filmu Rok vdovy bude provázet jeho projekci, která se koná 19. prosince od 17.30 hodin v kině Dukla. Film vypráví o odvaze, naději a síle začít znovu po tragické smrti životního ...

Komentáře (0)
13.12.2024 Kultura V příběhu zpronevěry peněz na malém městě nahlédne divadlo do zákoutí duší

HDJ oslovilo uznávaného autora Petra Marka, aby pro jihlavskou scénu vytvořil současnou komediální hru na motivy skutečné události. Text se nechává inspirovat reálnou zpronevěrou veřejných ...

Komentáře (0)
12.12.2024 KulturaVybrat 33 příběhů? Leckdy mi ´krvácelo srdce´

Myslím, že i v současnosti mezi námi žijí osudové ženy a můžeme je najít ve všech oblastech života. Nejen o poselství knihy hovoří Ivana Chmel Denčevová, redaktorka Českého rozhlasu ...

Komentáře (0)
11.12.2024 KulturaMladí módní tvůrci se opět sešli v Jihlavě

Na 1300 soutěžících studentů, jejich pedagogů, členů týmů i podporujících diváků se sjelo 28. listopadu do Jihlavy na letošní MMT ČR. Pořadatelem soutěže je Sdružení pro pořádání ...

Komentáře (0)
09.12.2024 KulturaV muzeu evidují nejen vánoční ozdoby, ale i pěkné čertoviny

Plánujete adventní výlet? Co se takhle rozjet do Pelhřimova. Ve zdejším Muzeu rekordů a kuriozit evidují i pěkné čertoviny. Třeba to, že nejvíc čertů a čertic najednou v minulosti strašilo ...

Komentáře (0)
08.12.2024 KulturaOdborníci zachraňují staré daguerrotypie

Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR) a Městského muzea Polná (MMP) přinese v rozmezí let 2024 – 2026 záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Projekt je realizován ...

Komentáře (0)
07.12.2024 KulturaZ Hospůdky U Dejva okolo Mont Blancu

Na jeden z nejkrásnějších horských treků Evropy vezme publikum v neděli 12. prosince od 17 hodin v Hospůdce U Dejva ve Velkém Beranově cestovatel Jeník Mráz. Vyprávění a projekce Tour ...

Komentáře (3)
05.12.2024 KulturaJihlavská zoo má mládě africké guerézy běloramenné

Guerézam běloramenným v Zoo Jihlava se 18. listopadu narodilo mládě zatím neznámého pohlaví. Jde o první mládě svého druhu narozené v jihlavské zahradě. Jak vysvětluje mluvčí zahrady ...

Komentáře (0)
04.12.2024 KulturaHotch Potch zavedl publikum do Snáře

Nový komponovaný program s titulem Snář uvedl v úterý v divadelním sále DKO jihlavský taneční klub Hotch-Potch. Publikum zavedl do světa snů, fantastických symbolů, magie a záhad, kde se ...

Komentáře (0)
01.12.2024 KulturaVítězkou soutěže G. Beňačkové je letos sopranistka z Japonska

V konkurenci pěvců z více než 60 zemí světa zvítězila letos v Mezinárodní pěvecké soutěži Gabriely Beňačkové v Jihlavě pěvkyně z Japonska, sopranistka Inoue Shiki. Na koncertu ...

Komentáře (0)
30.11.2024 KulturaSbory v adventní náladě 

Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie pořádá 30. listopadu od 18 hodin v kostele sv. Ignáce z Loyoly setkání sborů Zpěvy adventní. V předvečer první adventní neděle se sbory s publikem ...

Komentáře (0)
29.11.2024 KulturaVýzva pro čtenáře JL: Jaká jsou vaše výletní místa?

Rádi cestujete? Kde všude jste byli, co jste všechno viděli? Stálo to za to? Máte své oblíbené výletní místo? Cíl, který vás vždy stoprocentně nabije? Vzpomínáte na nějaké ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net