MAJORKA Lenka Belliová je nejvýše postavenou ženou na KVV Jihlava. Vykonává funkci vedoucí logistiky. Foto: Pavel Bajer
Podle mého osobního názoru žena v armádě toho musí vědět o trochu víc než muž ve stejné pozici, říká šéfka armádní logistiky při KVV Jihlava majorka Lenka Belliová.
Co si mám vlastně jako laik představit pod pojmem armádní logistika?
Je to kompletní zabezpečení materiálu a služeb jako podpora jednotek, kterou zajišťujeme pro KVV Jihlava a pro výcvik Aktivní zálohy při KVV. Jedná se například o ubytování, zajištění munice, přepravy techniky, provoz, stravování a další a další služby.
Když si vezmeme konkrétní příklad, tak asi nejznámějším cvičením na Vysočině je Safeguard v Jaderné elektrárně Dukovany. Co musíte zabezpečit třeba pro toto konkrétní cvičení?
My jako logisté máme nejvíce práce před zahájením cvičení, protože už musíme mít spoustu věcí zkoordinovaných. Je to hodně činností. Musíme zajistit, kdo kde bude, co se jak a čím přiveze atd. V případě Dukovan to je zejména o koordinaci s operační skupinou, která má na starosti výcvik. Ujasníme si, jaký je zámysl provedení výcviku a podle toho se plánuje logistická podpora.
Můžete být konkrétní?
To znamená, co budou potřebovat za munici, jakou použijí techniku, kolik lidí tam zhruba bude. Musí se dopředu zabezpečit stravování, ubytování a jaký materiál bude potřeba. Dále pro tuto činnost musíme vyčlenit odpovídající finanční prostředky. V případě cvičení na Dukovanech úzce spolupracujeme s logisty z 22. vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou. Zároveň máme v Náměšti nově uložené zbraně. To znamená, že musíme zajistit jejich výdej včetně zabezpečení munice. Všechno navíc podléhá příslušné legislativě, kterou se musíme řídit. Takže tohle všechno se musí měsíc nebo dva před cvičením sladit. Na cvičení by se už mělo jenom potvrdit vše, co jsme si naplánovali.
A co vás čeká po skončení cvičení?
Musíme všechny vojáky dostat zpátky na KVV Jihlava, vrací se materiál a technika. Veškerý materiál se vydává proti podpisu. Potom proběhnou výstupní lékařské prohlídky a nástup, tím se to ukončí. Skladník potom musí provést kontrolu materiálu.
Kolik na to máte lidí?
Moje oddělení je nyní složeno z pěti vojáků z povolání, jednoho státního zaměstnance a jedné občanské zaměstnankyně. Do budoucna nám přibyla dvě tabulková místa pro vojáky z povolání, která zatím ještě nejsou obsazena.
Co je z vašeho pohledu na práci logisty nejtěžší?
Jako KVV máme málo prostředků. Takže musíme hodně jednat se zabezpečovacími útvary. Například s Náměští nad Oslavou, dispečinkem Pozemních sil a dalšími útvary, které nám doposkytnou to, co my si nedokážeme zajistit vlastními silami. Takže je to hodně o jednání se třetími stranami. Ve většině případech se jedná o armádní subjekty.
V čele logistiky na KVV Jihlava jste letos pátým rokem. Jakou nejsložitější akci jste za tu dobu zabezpečovala?
To se dá těžko hodnotit, protože je toho opravdu hodně. Každé cvičení je pro mě tak trochu výzva. Vždycky se naskytne něco, s čím člověk nepočítá a musíte to hned řešit. Když si myslíte, že máte všechno správně naplánované, tak najednou přijde nějaká nenadálá situace. Například jednou se nám stalo, že bylo pro vojáky uzavřené ubytování. Tak jsme pro ně museli vytvořit stanové město. Jenže stany na KVV nemáme a tak jsme museli vstoupit do jednání s jinými útvary, aby nám stany a nutné příslušenství (elektrocentrálu s obsluhou, osvětlení, revizního technika) poskytly a výcvik mohl vůbec proběhnout.
Hovořila jste o tom, že zabezpečujete především Aktivní zálohu při KVV Jihlava. Jak hodnotíte její úroveň?
Každým rokem se stále více zlepšují. V poslední době přišli na KVV Jihlava odborníci na výcvik s bohatou praxí a zkušenostmi, tak to jejich úroveň posouvá ještě dále. Klobouk dolů před nimi, když si člověk představí, že to jsou civilní osoby, jaké mají znalosti a nadšení. Za to jim patří náš obdiv a naše uznání.
Drive-in volby
V letech 2020-2021 přišla pandemie covid-19. Co to pro vás logisty znamenalo?
Podíleli jsme se na zabezpečování různých akcí. Například při drive-in volbách, při nichž hlasovali lidé v karanténě s covid-19, podíleli jsme se na hlídání okresů. Nehlídali je sice naši vojáci (KVV Jihlava), ale bylo to na teritoriu našeho kraje. Takže jsme je minimálně ze začátku zabezpečovali ochrannými pomůckami. Byli jsme s těmi útvary v neustálém kontaktu. Zajišťovali jsme také zabezpečení vojáků nasazených při karanténních opatření v Alzheimercentru v Jihlavě a při pomoci krajské hygienické stanici.
Co jste pro nasazené vojáky konkrétně dělali?
Zabezpečovali jsme jim například ubytování, což nebylo vůbec jednoduché. Oficiální ubytování byla uzavřená a sehnat někoho, kdo by vojáky ubytoval, bylo složité. V druhé fázi covidové pandemie už zabezpečení vojáků probíhalo bez KVV Jihlava. My jsme situaci pouze monitorovali, ale veškerá podpora už šla od útvarů, které je vysílaly.
Drive-in volby byly naprostou novinkou a probíhaly na pěti místech. Neměla jste tak trochu obavy, jak to všechno zvládnete?
Neměla. My jsme tady zvyklí řešit takové věci. Jak říkáte, byla to naprostá novinka a i nás to zase posunulo někam dál. Takže jsme se toho nebáli. Je potřeba si na začátku stanovit nějaká vstupní data, co se po nás vlastně chce a pak už je na mém oddělení, abychom to zabezpečili. Z naší strany to bylo i o komunikaci s velitelstvím pro operace, popřípadě nadřízeným stupněm.
Podle čeho jste vybírali vojáky pro službu v nemocnicích nebo na drive-in stanoviště?
To nebylo vůbec v naší režii, personál jsme nevyčleňovali. My jsme čekali akorát na požadavek, co se týká zabezpečení, co bude pro ně potřeba udělat.
Co budete zabezpečovat v nejbližší době?
Začínáme pomalu plánovat výcvik Aktivní zálohy, který se uskuteční v květnu. Lidé, kteří výcvik řídí, nám začnou dávat své požadavky. Musíme si vyjasnit a zkoordinovat, jakou podobu cvičení si představují, protože jsme závislí na přidělených prostorách. Ujasníme si, co se který den bude konat a v návaznosti na to budeme řešit logistickou podporu cvičení.
Jak vlastně vypadá běžný den logisty?
Někdy to je šílený den, jindy zase klidnější (smích). S lidmi na mém oddělení máme rozdělené různé oblasti logistické podpory. Během celého dne mluvím snad s každým o všech těch oblastech, protože se navzájem prolínají.
Každý den musím řešit finanční prostředky, veřejné zakázky a aktuální potřeby zabezpečení. Do toho jsou různé pohyby majetku, mám jednoho skladníka pro Aktivní zálohu, jednoho skladníka pro naše KVV…Řešíme také výjezdy aut, protože musí být dopředu naplánované, kdy které auto včetně řidiče kam pojede…Do toho zajišťujeme různá školení, opravy a údržbu materiálu, techniky i nemovité infrastruktury a další záležitosti jako například bezpečnost a ochranu životního prostředí.
Ženy v armádě
V dnešní době není žena u armády nic neobvyklého. Vy máte na KVV Jihlava v hodnosti majora jednu z nejvyšších funkcí. Proč jste se vlastně rozhodla pro službu v armádě?
Rozhodla jsem se v podstatě už v roce 2005, že zkusím vojenskou školu. Pro studium jsem si vybrala Univerzitu obrany v Brně, fakultu ekonomiky a managementu. Byla to pro mě taková vstupenka do armády. Tehdy jsem nepočítala, že se dostanu až do hodnosti majorky. Logistika mě provází už od začátku, pracuji v podstatě v oboru, který mám vystudovaný.
Po ukončení studií jste však vstoupila do prostředí, které je zhruba z 90 % mužské. Nakolik bylo pro vás jako pro ženu složité do něj proniknout?
Nebylo a není to úplně jednoduché, člověk se musí trochu obrnit, ale zároveň s mojí nebojácnou povahou to zvládnutelné je (smích) Podle mého osobního názoru žena v armádě toho musí vědět o trochu víc, než muž ve stejné pozici. V armádě totiž působí ještě hodně starších ročníků, pro které není úplně obvyklé, aby byla žena ve vyšších pozicích.
Co by podle vás měla splňovat žena, která by chtěla sloužit u armády?
To je složité. Ono těch pozic a různých specializací je v armádě nyní tolik, že asi budou na ženu jiné požadavky, pokud bude chtít působit u Výsadkového pluku v Chrudimi, nebo když si zvolí třeba nějakou spojařinu. Je to velmi rozdílné v požadavcích, co se týká fyzičky apod. Jsou i různé specializace ekonomického směru, kde se ženy pohybují už běžně.
Jak muži u armády vůbec berou ženu v důstojnické hodnosti? Nežárlí třeba na vás?
Lidé jsou různí a může se stát, že to třeba bude někomu vadit. Takoví muži asi určitě existují. Osobně jsem se s něčím takovým setkala minimálně. Měla jsem štěstí zejména na podřízené, kteří neměli problém, že jim šéfuje žena.
Diskuze k článku