Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Za velkého zájmu jihlavského publika pokračoval poslední únorový večer v zaplněném Malovaném sále jihlavského muzea cyklus popularizačních přednášek zdejší astronomické společnosti. Astrofyzik doc. Michal Švanda z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR se zamýšlel nad vztahy mezi Sluncem a Zemí. 

Oceňovaný popularizátor představil Slunce jako „standardní hvězdu“, ale i jako nesmírně zajímavý, magneticky aktivní astrofyzikální objekt, pro vědce doslova laboratoř fyziky plazmatu. Vysvětlil jeho vlivy na meziplanetární prostor se speciálním důrazem na Zemi. Zabýval se tzv. kosmickým počasím, uvedl principy a konkrétní důsledky slunečních erupcí a následných geomagnetických indukovaných proudů na pozemské technologie.
Z let 1800–2003 zmínil v tom ohledu přednášející až 105 událostí zachycených v médiích, z toho 60 s dopadem na technologie. Mezi nimi např. celosvětový výpadek telegrafu (18. 11. 1882), znefunkčnění železnice v New Yorku (13. 5. 1921), anebo 600 V ve 48-V telefonní síti AT&T a 2600 V v transatlantických kabelech (25. 3. 1940). 

Z pozdější doby např. v únoru 1956 na čtyři hodiny zmizela britská ponorka Acheron a v srpnu 1972 samovolně explodovaly více než dva tucty námořních magnetických min poblíž přístavu Haiphong v Severním Vietnamu. 
Jak uvedl astrofyzik, je podle historické zkušenosti reálná i taková sluneční událost, která by na Zemi způsobila blackout. „Přesto si myslím, že naše Slunce je pro Zemi matkou, nikoli macechou. Teď budu nekorektní, ale je potřeba si uvědomit, že ženy jsou občas náladové, mají své periody, Slunce je občas náladové, má své periody. Naprosto jednoznačně – kdyby tady nebylo Slunce, tak tady nejsme ani my. Takže určitě matka, ale matka prostě občas trestá…,“ uvažoval M. Švanda nad otázkou z publika.    
Propojená evropská rozvodná síť je podle něho vybavena bezpečnostními mechanismy a operačními plány proti důsledkům působení geomagnetických indukovaných proudů. Její klíčová instalovaná či obnovovaná zařízení jsou už konstruována s tím, aby vůči nim byla odolnější. 

„Minimálně je tam nějaký neustálý monitoring a v okamžiku, kdy by se objevil ten problém a mohlo by dojít k destrukci toho zařízení, tak se raději odpojí… Samozřejmě čím jste víc na sever, tím ty efekty jsou větší a tím víc se to bere v úvahu,“ vysvětlil Švanda. V tom ohledu je na tom podle něho významně hůře americká soukromě provozovaná rozvodná síť, v níž je stále využíváno množství letitých zařízení. 
Astrofyzik se také věnoval fenoménu polární záře, kterou bylo možno koncem února fotografovat i z našeho území. Divákům poskytl praktické rady, jak ji v našich podmínkách pozorovat, jak ji fotografovat, jakou použít aplikaci, jak si barvu jejího světla nesplést se svitem velkoměsta. 

Do hlubin galaxie 
Přednáška bude tradičně přístupná na internetu. Jak v jejím závěru avizoval Miloš Podařil z pořadatelské Jihlavské astronomické společnosti, povede další chystaná astronomická přednáška v muzejním Malovaném sále mnohem dál do vesmíru. S astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu se zájemci 30. března vypraví do centra naší galaxie. 

Soňa Ehlerová (* 1972) se zabývá především galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2005 jí byla udělena Prémie Otto Wichterleho za práci v oblasti věd o neživé přírodě.

Diskuze k článku