DO JIHLAVY na faru Českobratrské církve evangelické zavítal odborník na Rusko Libor Dvořák. S občany besedoval na téma rok války na Ukrajině. Foto: Pavel Bajer
Okolo 40 lidí si přišlo v pátek 17. února vyslechnout přednášku předního českého odborníka na Rusko Libora Dvořáka. Beseda byla zaměřena na téma rok války na Ukrajině. Uskutečnila se na faře Českobratrské církve evangelické v Jihlavě.
Známý rusista zde rozebíral rusko-ukrajinské vztahy v kontextu téměř celého teritoria bývalého Sovětského svazu. Hlavním tématem byly vztahy mezi Rusy a Ukrajinci. Hovořil mimo jiné o jejich jazycích i kultuře.
„Ukrajinci umí zpravidla rusky naprosto bezpečně. To je tak dané, protože byly ruské školy,“ přiblížil. Podle něho však Rusové žijící především na Donbase, v Oděse nebo v Kyjevě zpravidla ukrajinsky nemluví.
Zmínil, že již před ukrajinskou revolucí na Majdanu v letech 2013-2014 byla snaha poměrně násilně ruštinu na Ukrajině potlačovat, což rusky mluvící občané Ukrajiny nesli dosti nelibě.
„Oni vlastně ty jazyky mají k sobě dost blízko, ale v žádném případě nemají k sobě blízko tak jako třeba čeština a slovenština,“ srovnal. „Jsou to jazyky dosti odlišné a mám takový pocit, že v jistém smyslu má ukrajinština blíž třeba k polštině,“ navázal. Připojil i vlastní zkušenost.
„I já mám sklon mluvit na Ukrajině rusky, protože to je prostě jednodušší a vím, že ti lidé mi porozumí. Dneska bych se ovšem ale rozmýšlel,“ řekl s poukazem na probíhající válku.
Situaci na Ukrajině srovnával s Běloruskem, kde je stav diametrálně odlišný. V této zemi mluví většina lidí rusky a běloruština je pro ně „exotickým“ jazykem.
Dvořák uvedl, že například běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je také ruskojazyčný a bělorusky se naučil až v době svého působení ve vysokých funkcích.
„Na rozdíl od Bělorusů se Ukrajinci od samého začátku od osamostatnění v roce 1991 snažili o to, aby svůj národní jazyk povzbudili co nejvíc, aby je od Rusů odlišoval. Musím říci, že to celkem chápu,“ nastínil.
Postupné odcizování se
Ruská agrese na Ukrajině znamená prohloubení příkopů mezi ruskou a ukrajinskou společností a kulturou. Podle Dvořáka se na Ukrajině přestávají vydávat nejen knížky v ruštině.
„Tam se opravdu volá po tom, aby nic, co je rusky, nemělo prostě cestu ke čtenáři, popřípadě k posluchači, proto se zakazují taky ruské televizní kanály,“ předestřel.
„Zkrátka a dobře činí se vše proto, aby se Ukrajina a Ukrajinci definitivně etablovali jako samostatný svobodný stát, samostatný a svobodný národ a ukrajinština se stala autentickým jazykem ukrajinského národa,“ pokračoval ve svém výkladu.
Naproti tomu upozornil, že ruská vládnoucí elita od Oranžové revoluce v letech 2004-2005 neustále přemýšlela, jak to udělat, aby ukrajinskou svébytnost potlačila.
Rusko – ukrajinský konflikt Dvořák označil za tragédii. Vzhledem k historickému provázání obou národů existuje i velké množství smíšených manželství.
„Čím déle ta válka bude trvat, tím to samozřejmě bude horší. To kulturní vzdalování je stále silnější,“ sdělil.
Rusko nedokáže ovládat ani Sibiř
Dvořák dále zmínil fakt, že přes válečné útrapy režim Vladimira Putina v Rusku podporuje zhruba 80 % obyvatel.
„Rusové jsou z velké většiny na vlády tvrdé ruky zvyklí,“ vysvětlil. Přesto konflikt Ruska s NATO považuje za málo pravděpodobný. Zdůraznil při tom však, že před zahájením ruské agrese na Ukrajině považoval tuto válku také za málo pravděpodobnou.
Podle něho se Putin stylizuje do role tzv. znovusběratele historicky ruských území. „On usiluje o cosi jako alespoň vytvoření náhrady Sovětského svazu,“ podotkl.
Podotkl přitom, že Rusko má problém zalidnit a kontrolovat rozsáhlé území Sibiře. Zmínil, že v souvislosti s tím například došlo k ilegálnímu pronikání čínských dřevařů až na Ural, který je vzdálený tisíce kilometrů od čínské hranice. „Moskva si s tak velkým územím neumí poradit a řeší to diktaturou,“ poznamenal.
Co bude po Putinovi?
Dotazy přítomné veřejnosti směřovaly například na Minské dohody, které byly uzavřené po anexi Krymu a Donbasu, na životní úroveň v Rusku, ruské státní symboly nebo na to, co by se stalo, pokud by Putin zemřel.
V poslední době nás média zahlcují zdánlivě zaručenými zprávami o údajně špatném zdraví ruského prezidenta.
„Dokud nebudu mít relevantní lékařskou zprávu, nevěřím ničemu,“ zůstává však Dvořák skeptický. Ten, kdo by Putina nahradil ve funkci, by však mohl být podle něho ještě horší. Mezi možnými kandidáty zmínil například tzv. „Putinova kuchaře“ Jevgenije Prigožina.
„Tam bych řekl, že to je nebezpečí ještě větší, protože má k dispozici vagnerovskou armádu. Neznáme ta čísla přesně, ale 50 tisíc chlapů to bude určitě. Musíme si uvědomit, že to jsou všehoschopní hrdlořezové,“ přiblížil přední český odborník na Rusko.
Podle něho je otázkou, jak by se zachovala ruská armáda, pokud by se Prigožin se svoji soukromou armádou pokusil o puč.
„Armáda byla vždycky velice důležitá za všech režimů, jak za carského, tak za sovětského, tak za tohoto, ale nikdy neměla nějakou faktickou politickou moc,“ předestřel.
Pragmatikové? Sobjanin nebo Gref
Dvořák se domnívá, že pokud by Putin z nějakého důvodu odstoupil nebo byl donucen rezignovat, je mezi vládnoucí elitou dostatek lidí, kteří si jasně uvědomují, že se Rusko nemůže úplně odštěpit od Evropy.
Jsou to podle něho především ekonomové. Mezi jinými jmenoval šéfa ruské Sberbank Germana Grefa nebo moskevského primátora Sergeje Sobjanina.
„To je člověk, který se zejména za covidu velmi prosadil. Bylo to v situaci, kdy byl ten stav opravdu nejšílenější a Putin se změnil v bunkrového dědu, který pořád sedí někde v krytu,“ řekl k moskevskému primátorovi Dvořák.
Narážel na Putinův zřejmý strach z covidu, kdy začal se svými partnery jednat u stolu ve vzdálenosti deseti metrů.
„Když k němu mají přijít váleční veteráni, které sám pozve, tak on je nechá zavřít do 14denní karantény,“ přidal i jednu perličku.
Zopakoval, že nejrozumnějším řešením by byl jakýkoliv Putinův odchod z politiky. To by s sebou mohlo přinést boj o moc, podobně jako tomu bylo po smrti sovětského diktátora J. V. Stalina v roce 1953.
„On se však při svém uvažování petrohradského pacholka nemůže vzdát… to je prostě vyloučeno,“ zapochyboval o možném dobrovolném Putinově odchodu.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.