Reklama
Dnes je pondělí 13.01.2025     svátek má Edita

Rusista a novinář Libor Dvořák: Putin se změnil v bunkrového dědu

DO JIHLAVY na faru Českobratrské církve evangelické zavítal odborník na Rusko Libor Dvořák. S občany besedoval na téma rok války na Ukrajině. Foto: Pavel Bajer
DO JIHLAVY na faru Českobratrské církve evangelické zavítal odborník na Rusko Libor Dvořák. S občany besedoval na téma rok války na Ukrajině. Foto: Pavel Bajer

2.3.2023 Kultura/Komentáře (1), autor:
Pavel Bajer

Okolo 40 lidí si přišlo v pátek 17. února vyslechnout přednášku předního českého odborníka na Rusko Libora Dvořáka. Beseda byla zaměřena na téma rok války na Ukrajině. Uskutečnila se na faře Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. 
Známý rusista zde rozebíral rusko-ukrajinské vztahy v kontextu téměř celého teritoria bývalého Sovětského svazu. Hlavním tématem byly vztahy mezi Rusy a Ukrajinci. Hovořil mimo jiné o jejich jazycích i kultuře. 
„Ukrajinci umí zpravidla rusky naprosto bezpečně. To je tak dané, protože byly ruské školy,“ přiblížil. Podle něho však Rusové žijící především na Donbase, v Oděse nebo v Kyjevě zpravidla ukrajinsky nemluví.  
Zmínil, že již před ukrajinskou revolucí na Majdanu v letech 2013-2014 byla snaha poměrně násilně ruštinu na Ukrajině potlačovat, což rusky mluvící občané Ukrajiny nesli dosti nelibě. 
„Oni vlastně ty jazyky mají k sobě dost blízko, ale v žádném případě nemají k sobě blízko tak jako třeba čeština a slovenština,“ srovnal. „Jsou to jazyky dosti odlišné a mám takový pocit, že v jistém smyslu má ukrajinština blíž třeba k polštině,“ navázal. Připojil i vlastní zkušenost.  


„I já mám sklon mluvit na Ukrajině rusky, protože to je prostě jednodušší a vím, že ti lidé mi porozumí. Dneska bych se ovšem ale rozmýšlel,“ řekl s poukazem na probíhající válku. 
Situaci na Ukrajině srovnával s Běloruskem, kde je stav diametrálně odlišný. V této zemi mluví většina lidí rusky a běloruština je pro ně „exotickým“ jazykem. 
Dvořák uvedl, že například běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je také ruskojazyčný a bělorusky se naučil až v době svého působení ve vysokých funkcích.  
„Na rozdíl od Bělorusů se Ukrajinci od samého začátku od osamostatnění v roce 1991 snažili o to, aby svůj národní jazyk povzbudili co nejvíc, aby je od Rusů odlišoval. Musím říci, že to celkem chápu,“ nastínil. 

 

Postupné odcizování se 
Ruská agrese na Ukrajině znamená prohloubení příkopů mezi ruskou a ukrajinskou společností a kulturou. Podle Dvořáka se na Ukrajině přestávají vydávat nejen knížky v ruštině.  
„Tam se opravdu volá po tom, aby nic, co je rusky, nemělo prostě cestu ke čtenáři, popřípadě k posluchači, proto se zakazují taky ruské televizní kanály,“ předestřel.  
„Zkrátka a dobře činí se vše proto, aby se Ukrajina a Ukrajinci definitivně etablovali jako samostatný svobodný stát, samostatný a svobodný národ a ukrajinština se stala autentickým jazykem ukrajinského národa,“ pokračoval ve svém výkladu. 
Naproti tomu upozornil, že ruská vládnoucí elita od Oranžové revoluce v letech 2004-2005 neustále přemýšlela, jak to udělat, aby ukrajinskou svébytnost potlačila. 
Rusko – ukrajinský konflikt Dvořák označil za tragédii. Vzhledem k historickému provázání obou národů existuje i velké množství smíšených manželství.  
„Čím déle ta válka bude trvat, tím to samozřejmě bude horší. To kulturní vzdalování je stále silnější,“ sdělil. 

 

Rusko nedokáže ovládat ani Sibiř
Dvořák dále zmínil fakt, že přes válečné útrapy režim Vladimira Putina v Rusku podporuje zhruba 80 % obyvatel. 
„Rusové jsou z velké většiny na vlády tvrdé ruky zvyklí,“ vysvětlil. Přesto konflikt Ruska s NATO považuje za málo pravděpodobný. Zdůraznil při tom však, že před zahájením ruské agrese na Ukrajině považoval tuto válku také za málo pravděpodobnou. 
Podle něho se Putin stylizuje do role tzv. znovusběratele historicky ruských území. „On usiluje o cosi jako alespoň vytvoření náhrady Sovětského svazu,“ podotkl. 
Podotkl přitom, že Rusko má problém zalidnit a kontrolovat rozsáhlé území Sibiře. Zmínil, že v souvislosti s tím například došlo k ilegálnímu pronikání čínských dřevařů až na Ural, který je vzdálený tisíce kilometrů od čínské hranice. „Moskva si s tak velkým územím neumí poradit a řeší to diktaturou,“ poznamenal. 

 

Co bude po Putinovi?
Dotazy přítomné veřejnosti směřovaly například na Minské dohody, které byly uzavřené po anexi Krymu a Donbasu, na životní úroveň v Rusku, ruské státní symboly nebo na to, co by se stalo, pokud by Putin zemřel. 
V poslední době nás média zahlcují zdánlivě zaručenými zprávami o údajně špatném zdraví ruského prezidenta.  
„Dokud nebudu mít relevantní lékařskou zprávu, nevěřím ničemu,“ zůstává však Dvořák skeptický. Ten, kdo by Putina nahradil ve funkci, by však mohl být podle něho ještě horší. Mezi možnými kandidáty zmínil například tzv. „Putinova kuchaře“ Jevgenije Prigožina.  
„Tam bych řekl, že to je nebezpečí ještě větší, protože má k dispozici vagnerovskou armádu. Neznáme ta čísla přesně, ale 50 tisíc chlapů to bude určitě. Musíme si uvědomit, že to jsou všehoschopní hrdlořezové,“ přiblížil přední český odborník na Rusko. 
Podle něho je otázkou, jak by se zachovala ruská armáda, pokud by se Prigožin se svoji soukromou armádou pokusil o puč.  
„Armáda byla vždycky velice důležitá za všech režimů, jak za carského, tak za sovětského, tak za tohoto, ale nikdy neměla nějakou faktickou politickou moc,“ předestřel. 

 

Pragmatikové? Sobjanin nebo Gref
Dvořák se domnívá, že pokud by Putin z nějakého důvodu odstoupil nebo byl donucen rezignovat, je mezi vládnoucí elitou dostatek lidí, kteří si jasně uvědomují, že se Rusko nemůže úplně odštěpit od Evropy. 
Jsou to podle něho především ekonomové. Mezi jinými jmenoval šéfa ruské Sberbank Germana Grefa nebo moskevského primátora Sergeje Sobjanina. 
„To je člověk, který se zejména za covidu velmi prosadil. Bylo to v situaci, kdy byl ten stav opravdu nejšílenější a Putin se změnil v bunkrového dědu, který pořád sedí někde v krytu,“ řekl k moskevskému primátorovi Dvořák. 
Narážel na Putinův zřejmý strach z covidu, kdy začal se svými partnery jednat u stolu ve vzdálenosti deseti metrů.  


„Když k němu mají přijít váleční veteráni, které sám pozve, tak on je nechá zavřít do 14denní karantény,“ přidal i jednu perličku.  
Zopakoval, že nejrozumnějším řešením by byl jakýkoliv Putinův odchod z politiky. To by s sebou mohlo přinést boj o moc, podobně jako tomu bylo po smrti sovětského diktátora J. V. Stalina v roce 1953. 
„On se však při svém uvažování petrohradského pacholka nemůže vzdát… to je prostě vyloučeno,“ zapochyboval o možném dobrovolném Putinově odchodu.  

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
ReklamaReklamaReklama
Reklama
14.12.2024 Kultura Film Rok vdovy doprovodí beseda s režisérkou Liškovou

Beseda s tvůrci filmu Rok vdovy bude provázet jeho projekci, která se koná 19. prosince od 17.30 hodin v kině Dukla. Film vypráví o odvaze, naději a síle začít znovu po tragické smrti životního ...

Komentáře (0)
13.12.2024 Kultura V příběhu zpronevěry peněz na malém městě nahlédne divadlo do zákoutí duší

HDJ oslovilo uznávaného autora Petra Marka, aby pro jihlavskou scénu vytvořil současnou komediální hru na motivy skutečné události. Text se nechává inspirovat reálnou zpronevěrou veřejných ...

Komentáře (0)
12.12.2024 KulturaVybrat 33 příběhů? Leckdy mi ´krvácelo srdce´

Myslím, že i v současnosti mezi námi žijí osudové ženy a můžeme je najít ve všech oblastech života. Nejen o poselství knihy hovoří Ivana Chmel Denčevová, redaktorka Českého rozhlasu ...

Komentáře (0)
11.12.2024 KulturaMladí módní tvůrci se opět sešli v Jihlavě

Na 1300 soutěžících studentů, jejich pedagogů, členů týmů i podporujících diváků se sjelo 28. listopadu do Jihlavy na letošní MMT ČR. Pořadatelem soutěže je Sdružení pro pořádání ...

Komentáře (0)
09.12.2024 KulturaV muzeu evidují nejen vánoční ozdoby, ale i pěkné čertoviny

Plánujete adventní výlet? Co se takhle rozjet do Pelhřimova. Ve zdejším Muzeu rekordů a kuriozit evidují i pěkné čertoviny. Třeba to, že nejvíc čertů a čertic najednou v minulosti strašilo ...

Komentáře (0)
08.12.2024 KulturaOdborníci zachraňují staré daguerrotypie

Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR) a Městského muzea Polná (MMP) přinese v rozmezí let 2024 – 2026 záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Projekt je realizován ...

Komentáře (0)
07.12.2024 KulturaZ Hospůdky U Dejva okolo Mont Blancu

Na jeden z nejkrásnějších horských treků Evropy vezme publikum v neděli 12. prosince od 17 hodin v Hospůdce U Dejva ve Velkém Beranově cestovatel Jeník Mráz. Vyprávění a projekce Tour ...

Komentáře (3)
05.12.2024 KulturaJihlavská zoo má mládě africké guerézy běloramenné

Guerézam běloramenným v Zoo Jihlava se 18. listopadu narodilo mládě zatím neznámého pohlaví. Jde o první mládě svého druhu narozené v jihlavské zahradě. Jak vysvětluje mluvčí zahrady ...

Komentáře (0)
04.12.2024 KulturaHotch Potch zavedl publikum do Snáře

Nový komponovaný program s titulem Snář uvedl v úterý v divadelním sále DKO jihlavský taneční klub Hotch-Potch. Publikum zavedl do světa snů, fantastických symbolů, magie a záhad, kde se ...

Komentáře (0)
01.12.2024 KulturaVítězkou soutěže G. Beňačkové je letos sopranistka z Japonska

V konkurenci pěvců z více než 60 zemí světa zvítězila letos v Mezinárodní pěvecké soutěži Gabriely Beňačkové v Jihlavě pěvkyně z Japonska, sopranistka Inoue Shiki. Na koncertu ...

Komentáře (0)
30.11.2024 KulturaSbory v adventní náladě 

Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie pořádá 30. listopadu od 18 hodin v kostele sv. Ignáce z Loyoly setkání sborů Zpěvy adventní. V předvečer první adventní neděle se sbory s publikem ...

Komentáře (0)
29.11.2024 KulturaVýzva pro čtenáře JL: Jaká jsou vaše výletní místa?

Rádi cestujete? Kde všude jste byli, co jste všechno viděli? Stálo to za to? Máte své oblíbené výletní místo? Cíl, který vás vždy stoprocentně nabije? Vzpomínáte na nějaké ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net