INTERPRETACE hoffmannovských dezénů ve stodole Hoffmannova domu. Foto na stránce: Jiří Varhaník
Do konce října se brtnické Hoffmannovo muzeum v přilehlé stodole obsáhle věnovalo tomu, jaký vliv má práce a estetika architekta a designéra Josefa Hoffmanna na dnešní studenty oboru design.
Dělo se tak prostřednictvím výstavy nazvané Reinterpretace Josefa Hoffmanna. Ta prezentovala díla vytvořená během česko-rakouských workshopů v Hoffmannově muzeu, jak je během Design kempů vytvořili studenti produktového designu z Fakulty výtvarného umění VUT v Brně a New Design University v St. Pölten.
Cílem Design kempů bylo podle jejich organizátorů prostřednictvím uměleckého rezidenčního pobytu zprostředkovat nový přístup ke kulturnímu dědictví, které Hoffmann v Brtnici zanechal. Zároveň měly projekty mladých designérů znovu oživit specifickou funkci Hoffmannova rodiště.
Studenti z Brna a rakouského St. Pöltenu pracovali pod pedagogickým vedením Stefana Moritsche z New Design University. Reagovali přímo na prostředí brtnického domu a vytvořili koncepty pro dům i přilehlou zahradu.
Konkrétně vznikly návrhy vybavení pro vzdělávací programy v muzeu, Hoffmannem inspirované návrhy sedacího nábytku, návrhy nábytku do zahrady a nové koncepty jejího využití, anebo koncepty využití nádvoří domu.
Studenti pracovali přímo v Brtnici jeden týden v září 2018, kdy zde také absolvovali přednášky a prohlídky města i okolí. Své projekty pak rozvíjeli v Brně, ve Vídni a v Praze a vzniklé koncepty poprvé prezentovali v Brtnici už v prosinci 2018. Finální prototypy a modely byly vyrobeny pod odborným dohledem mistrů řemesel během týdenního workshopu v Ober – Grafendorfu v Dolním Rakousku.
Výstupem dvouletého Design kempu 2018/19 je celkem devět prototypů mobiliáře či objektů vyhotovených přímo pro rodný dům brtnického architekta. V rámci workshopů pracovali studenti letos na jaře 2022 také na 3D interpretaci dvojrozměrných Hoffmannových dezénů.
Fascinující autenticita
Kurátorem samotné výstavy v Hoffmannově stodole, která výstupy během letošního září a října představila veřejnosti, byl Rainald Franz, kurátor sbírek skla a keramiky muzea MAK Vídeň. Výstavu navrhl Christian Herzog.
Texty byly pojaty trojjazyčně v češtině, angličtině a němčině. Samotní studenti v nich komentovali dojmy z brtnického prostředí i vlastní tvorbu.
„Fascinovala mě autenticita domu a jeho okolí,“ říká např. Jim Goebel, který vytvořil fotografický koncept Retrospection, v němž kombinuje současnou atmosféru místa a historických fotografií. Fotografie vytiskl na transparentní materiál a vložil do hledáčku. Zařízení instaloval na místo, odkud byl původní snímek pořízen, a tím umožnil jeho srovnání s realitou.
Víta Kučeru v konceptu The Wooden Valley inspirovalo údolí řeky Brtnice. Vytvořil strukturu z hranatých dřevěných a žulových bloků, která zároveň vychází ze struktury čtverečkovaného papíru, jaký Hoffmann používal pro své návrhy. Celý Kučerův projekt pak směřuje k novému pojetí brtnického náměstí jako pěší zóny, když dnes je pojímáno de facto jako parkoviště.
Cyril Dunděra se ve svém projektu Lavičky 2.0 zaměřil na vytvoření dvou variant laviček. Ty lze skládat přes sebe do různých uskupení dle potřeby.
Felix Lerbscher se v projektu Presentation Space vypořádával s výstavní kapacitou domu. Vytvořil skládací rám s jednoduchou manipulací a transportem, jehož jednotlivé díly lze využít pro rozdělení prostor, jako plochu k zavěšení děl, ale i pro vytváření řetězců rámů.
Johannes Kleespies navrhl Peppo´s Pattern Posts, objekty s ornamentikou inspirovanou Hoffmannovými vzory, které by měly tvořit orientační systém ve veřejném prostoru města. Měly by být umístěny na pěti místech a vést návštěvníka procházkou po „hoffmannovských lokalitách“.
Natálie Balková navrhla Kontejner na vzdělávací materiál určený pro dětské návštěvníky muzea. Kompaktní a stohovatelný kontejner může být dětmi i tažen výstavou, se zavřeným víkem slouží jako stolička nebo jako stolek. Uvnitř má místo na kreslicí potřeby nebo na polštářek k sezení.
Laura Burtscher zpracovala návrh Ohniště pro zahradu, místa pro scházení návštěvníků a jejich odpočinek i komunikaci. Koncept sestává z plochy s ohništěm a víceúčelových stoliček, oheň pojímá jako pomyslné centrum. V prohlubni uprostřed plochy jej lze zapálit, anebo ji zakrýt a plochu využít jako pódium.
Matěj Picek vytvořil z modulů Sedací platformu pro zahradu. Moduly lze skládat na sebe, bloky jsou podle slov autora stabilní i lehké pro manipulaci.
Julia Fuchs navrhla hru o Josefu Hoffmannnovi a jeho díle nazvanou Peppopoly. Hra podle ní bez nutnosti studia odborné literatury umožňuje hráčům naučit se historická i uměleckohistorická fakta z architektova života.
„Hrací deska představuje život Josefa Hoffmanna, každé její pole přitom reprezentuje jeden rok jeho života,“ popisuje studentka. Tvar hracích kamenů je inspirován Hoffmannovým designem čajové konvice z manufaktury Augarten.
Od začátku roku 2006 spravuje Rodný dům Josefa Hoffmanna Moravská galerie v Brně. Objekt na brtnickém náměstí je v majetku města, zde otevřené Muzeum Josefa Hoffmanna je společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a muzejní instituce MAK, Vídeň.
Tvorbu brtnického rodáka Josefa Hoffmanna (1870-1956) připomíná v jeho muzeu stálá expozice - Inspirace, která nově nabízí též interaktivní sekci určenou zvídavým dětem.
V expozici lze vidět např. pracovní stůl architekta, kde si mohou děti vyrobit pomocí razítek vlastní pohlednici s hoffmannovskými motivy. Zároveň si zde mohou s rodiči zahrát interaktivní kvíz, který hravou formou seznamuje s Hoffmannovým životem a dílem, anebo si stavět z dřevěných kostek.
Vstupenka do stálé expozice zahrnuje v Hoffmannově muzeu také vstup na aktuální výstavu. Tou je bezmála do konce března 2023 retrospektivní výstava 15 let Muzea Josefa Hoffmanna.
Diskuze k článku