IVO BRATRŠOVSKÝ líbá pohár pro mistra světa kategorie F3K. „Když bylo po všem, spadl mi kámen ze srdce a dostavil se pocit blaha jako nikdy předtím,“ podělil se o zlaté pocity. Foto: archiv Izabela Krawczyk
Velká Losenice na Žďársku se těší světovému úspěchu! Tamní letecký modelář Ivo Bratršovský proslavil obec svým sportovním výkonem. V červenci (24. – 29. 7.) se stal ve slovenském Martině světovým šampiónem v kategorii F3K (bezmotorové kluzáky - házedla).
„U nás v obci mě znají, můj koníček se mi stal profesí ,“ usmívá se Ivo Bratršovský. „Doufám, že můj úspěch, a jeho prezentace v médiích, přitáhne pár mladých modelářů,“ doufá.
Pro Iva Bratršovského je modelování soutěžních letadel koníčkem i prací zároveň. V menší dílně, kde podle svých odhadů stráví 8 až 10 hodin denně, dokončuje a vyrábí F3K modely pro zákazníky z celého světa.
„Jedná se o kompletně laminátovou konstrukci, která se laminuje do duralových negativních forem. Zhotovení jednoho modelu zabere od pětadvaceti do třiceti hodin čistého času,“ přibližuje.
Modelaření je koníčkem Iva Bratršovského od jeho osmi let, kdy začal pravidelně docházet do modelářského kroužku ve Žďáru nad Sázavou. „Neskutečně mě to bavilo. Vydržel jsem tam do patnácti let a poté jsem dva roky dělal asistenta vedoucímu,“ vzpomíná. „V kroužku jsem se hodně naučil a vypadá to, že modelařinou se budu zabývat celý život,“ dodává.
Ivo Bratršovský má dlouholeté zkušenosti v oboru. Počínaje rokem 2014, odkdy se výrobou soutěžních modelů živí, postavil cca přes 600 letadel. „Nejoblíbenější modely, s kterými jsem kdy létal, jsou právě ty z mé dílny, protože je mohu do detailu vyladit, jak potřebuji. Jená se o několik modelů, především Progress a jeho nástupce Precios, s kterým jsem uspěl na mistrovství světa,“ prozrazuje.
Na soutěžní scéně kategorie F3K působí Ivo Bratršovský již 15 let. Pohárů má doma nespočet, k tomu dva české tituly (2020, 2022) plus jedno absolutní prvenství (2020). Zlato ze světového šampionátu představuje pomyslnou třešničku na dortu. Jak vlastně modelářská soutěž v hodu rádiem řízených letadel probíhá?
„Pro laika obecně platí, hodit model a letět s ním co nejdelší čas. To není jednoduché, protože modely mají rozpětí křídel 1,5 metru a váhu od 210 do 400 gramů. Můžete s nimi létat v úplném bezvětří až po vítr 9m/s,“ vysvětluje Ivo Bratršovský.
Nejlepší vrhači hází až do výšky 80 metrů. „Je to prakticky totožné s hodem diskem, takže se v tom skrývá i poměrně dost atletiky,“ doplňuje velkolosenická „celebrita“.
Na mistrovství čelil Ivo Bratršovský konkurenci 61 soupeřů z 21 států. Kvůli covidu a situaci na Ukrajině startovní pole lehce prořídlo, ale ti nejlepší „piloti“ (například z Chorvatska, Francie, Německa či USA) v Martině nechyběli.
Český reprezentant z Vysočiny pomýšlel minimálně na finálovou účast, která byla třetí soutěžní den v ohrožení. Při společných startech norský soupeř 150 metrů od plochy nechtěně „sestřelil“ Bratršovskému model.
„Zahodil jsem vysílač a sprintem utíkal pro ´éro´. Byl to nejrychlejší běh mého života. Do půldruhé minuty jsem se vrátil s náhradním letadlem,“ líčí s úsměvem Ivo Bratršovský.
Trablům nebyl konec… „Pro přepnutí ve vysílači zbývalo pár sekund a já měl náhradní model ve futrálu, čili další zdržení. Nakonec jsem to stihl, ale v té půlvteřině jsem zapomněl ´éro´ zapnout. Tušíte, co následovalo…,“ nechává Bratršovský hádat.
Precios letěl 20 metrů a „zapíchl“ se do země. Během dvou minut dva modely na odpis…
Jak se říká: všechno zlé je pro něco dobré. Ivo Bratršovský postoupil do finále z posledního 12. místa. Na rozdíl od soupeřů nebyl pod tlakem výsledkového očekávání.
„Přistoupil jsem k tomu tak, že když se pokazilo, co se dalo, nemám co ztratit. Při těch nejvypjatějších chvílích se projevila moje klidná povaha. Finále se vleklo asi pět hodin. Zamíchat kartami mohlo více faktorů: špatná psychika, velké teplo i ve stínu nebo třeba vítr. Já jsem se s tím pravděpodobně vyrovnal ze všech nejlépe, proto jsem vyhrál,“ domnívá se Bratršovský.
Pro zajímavost: druhého Francouze Anthonyho Rottelera předčil o jediný bod, což je v podstatě jedna sekunda. „V součtu jsme ve finále nalétali s modelem ve vzduchu přes jednu hodinu. Během té doby stačilo někde ztratit tu vteřinu a byl jsem stříbrný,“ dodává Ivo Bratršovský, jenž slavil nejen individuální prvenství, ale i třetí příčku pro české družstvo (za Chorvaty a Němci).
„Za mnohé děkuji Pavlu Krištofovi, byl mi vynikajícím navigátorem a pomohli mi k postupu do finále,“ vzkazuje Ivo Bratršovský.
Jak bylo v úvodu zmíněno, modelář z Velké Losenice bude rád, když u mladých lidí vzroste poptávka po letecké modelařině jako takové. V současné době se již nejedná o tolik nákladný koníček jako tomu bývalo v minulosti kvůli drahé elektronice. Kvalitnější modely české výroby jsou na trhu už od 10 tisíc korun.
„Modelařina naučí člověka preciznosti, trpělivosti a kreativitě. U dětí celkově rozvine technické dovednosti a představivost. Dnes existuje možnost naučit se létat na leteckých simulátorech na počítači, aniž by člověk reálně něco rozbil. Je to jen o cviku a trpělivosti. Naučí se to jak děti, tak důchodci,“ uzavírá Ivo Bratršovský.
Diskuze k článku