Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Do minulého ročníku hokejové NHL naskočil kvartet brankářských rodáků a odchovanců z vysočinského regionu. Jihlavskému Jakubu Škarkovi bohužel povolávací rozkaz do nejlepší soutěže planety od newyorských Islanders zatím nedorazil… „Je potřeba být trpělivý,“ řekl Škarek v rozhovoru pro JL po tréninku Dukly, ke které se připojil v rámci letní přípravy.

Překvapilo vás, že stará hala CZ LOKO Arény pořád stojí?

Abych byl upřímný, podrobně jsem vývoj kolem demolice nesledoval. Četl jsem články, že po skončení minulé sezony by se mělo něco dít. Doufal jsem, že tady budeme chodit kolem staveniště, ale zatím je všechno při starém. Doufejme, že se to brzy změní…

Dalším překvapením je nový kouč brankářů A-týmu. Petra Jaroše vystřídal Lukáš Sáblík…

Lukáš mi psal, že přebírá pozici po panu Jarošovi. Pro mě to určitě je překvapení, protože vyjma Lukáše jsem nebyl s nikým z Dukly pořádně v kontaktu.

Jak dlouho budete s „áčkem“ trénovat?

To se domluvíme s Lukášem. O led se dělíme ještě s Davidem Rittichem. Pravděpodobně tady budeme do doby, než oba odletíme zpět ke svým týmům. Je super, že se mohu s Duklou připravovat na novou sezonu.

Jaké byly dva roky na farmě v Bridgeportu?

První rok byl opravdu hodně krátký. Kvůli covidu jsme startovali – tuším – až někdy v únoru. Odehráli jsme nějakých dvacet zápasů, a ještě jenom proti dvěma týmům, což bylo trochu na hlavu. Nahoře u Islanders jsme se střídali v „taxi týmu“ (náhradníci cestující s prvním týmem). To bylo hodně přínosné. Člověk nakoukl do zákulisí a viděl, jak se kluci připravují na zápasy v NHL. Letos to bylo na farmě dobré. Dostal jsem celkem hodně prostoru a po dlouhé době se udělalo play off. Doufám, že na to navážeme, a já se třeba konečně podívám nahoru do prvního týmu.

Je pravda, že Evropané to dostávají v zámoří od trenérů „vyžrat“, aby klub otestoval jejich odolnost a trpělivost?

Něco pravdy na tom bude (úsměv). My máme trenéry, kteří testují hlavně nové hráče. Pro mě osobně byl první rok opravdu hodně náročný. Neustále mě povolávali z ECLH do AHL. Za celou sezonu jsem si pořádně nevybalil kufry. Je potřeba být psychicky odolný, trochu splachovací a příliš si to nepřipouštět.

Zkrátka mít tunelové vidění…

Přesně tak. Neřešit věci kolem a nerozebírat, proč nehraju nebo jaký má trenér na mě názor.

Více v tištěném vydání JL s datem 2.8.

Diskuze k článku