Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Jihlavský hokejbal vládne extralize. Přesněji řečeno odchovanci „Eskáčka“ v barvách pražského Kert Parku. Mistrovský pohár si po finálovém triumfu nad Kladnem (3:1 na zápasy) po necelém roce opět potěžkali obránce Jan Blaško a útočníci Petr Danko s Richardem Peschoutem. „Sešla se tady skvělá parta hráčů, což je základ úspěchu,“ shodují se Blaško s Peschoutem v dvojrozhovoru pro JL.

Jak chutnal letošní titul?

Blaško: Výborně, protože tým získal pátý titul po sobě a tím se zapsal do historie hokejbalu s nejvyšším počtem získaných titulů v řadě.

Peschout: Každý titul chutná skvěle! Všichni jsme tvrdě makali, abychom zase uspěli, a odměna přišla. Jsou to nepopsatelné momenty, které se člověku vždycky honí hlavou.

Byl těžší než ty předchozí?

Blaško: Každý titul byl těžký. Sezona je vždy dlouhá a náročná. Kdybych měl vybrat jeden, tak asi ten první byl nejtěžší.

Peschout: Z mého pohledu to v něčem bylo jiné. Minulou sezonu jsme končili pozdě a měli asi jenom měsíc na přípravu do další, takže odpočinku nebylo zrovna moc. Vstup jsme neměli příliš dobrý. Bylo to jako na houpačce, ale po zimní pauze jsme zase všem ukázali vnitřní sílu týmu a dopadlo to nejlíp, jak mohlo. Každé play off je hrozně těžké, každý má šanci na úspěch, proto si nesmírně vážíme toho, že jsme to dokázali obhájit.

Kolikátý titul to byl pro vás osobně?

Blaško: Pátý.

Peschout: Pro mě to byl druhý titul v řadě a jsem za něj velmi rád, protože nikdy nevíte, kdy to bude ten poslední.

Není nuda, vyhrávat extraligu každý rok?

Blaško: To se nikdy neomrzí (úsměv).

Peschout: Na tuhle otázku se nás ptalo poslední dobou více lidí (smích). Nuda to určitě není. Každý rok je v něčem specifický a ten pocit na konci úspěšné sezony se nikdy neomrzí. Je pravda, že kolikrát se hůř hledá motivace a některé zápasy vypadají divoce, ale vždycky se dal jasný cíl a za tím se šlo.

Neležíte už soupeřům trochu v žaludku?

Blaško: To je spíše otázka na ně. Rozhodně je cítit, že porazit mistra je pro soupeře výzva.

Peschout: Určitě ne, všichni nás milují (smích). Ani nevíte, jak nám to dávají kolikrát „sežrat“. Každý se na nás dokáže maximálně namotivovat a ty zápasy mají pořádný náboj. Za mě je to super, protože to bývají atraktivní boje a lidem se to musí líbit. Bohužel někdy to je až trochu za hranou, ale my se s tím vždycky srovnali a motivovalo nás to pořádně makat.

 
Jaká byla letošní sezona?

Blaško: Od začátku nebyla úplně jednoduchá. Předešlá sezona kvůli covidu končila nestandardně až na konci července. To znamenalo méně času na odpočinek a následnou přípravu do této sezony. Pak už jsme jenom postupovali od zápasu k zápasu a doufali, že vyhrajeme poslední klání.

Peschout: Jak už jsem říkal, vstup jsme neměli moc optimální. Zápasy nevypadaly z naší strany vůbec dobře. Naštěstí jsme většinou dokázali zvítězit, ale předvedenou hrou jsme si to kolikrát nezasloužili. Měli jsme dost zraněných, ale vždycky jsme to dokázali doplnit tak, že si to všechno sedlo. Po zimní pauze jsme se do toho opřeli a hra už začínala vypadat dobře. Sebevědomí se zvyšovalo zápas od zápasu a díky tomu jsme došli až na vrchol, ale určitě to nebylo lehké.

Hodnocení sezony z osobního pohledu?

Blaško: Nejde ji hodnotit jinak než jako úspěšnou. Vlastně se nekoukám na sezonu jako takovou ale na všechny, a to, co tým dokázal za ty roky předtím až do současnosti, je neskutečné!

Peschout: Já jsem spokojený. Cíle, které jsme si dali, se splnily a všechno fungovalo tak, jak mělo. Důležitým faktorem za úspěchem podle mě byla nastolená taktika od trenérů, kteří nás vždycky neskutečně připravili na každého soupeře, a poté už to bylo jenom na nás. Každý v týmu měl svoji roli a naštěstí se nás držela i forma v důležitých momentech, kdy se nám třeba v sériích tolik nedařilo. Utvořila se další skvělá parta a vzpomínky, které zůstanou navždy.

Čím to, že Kert v současnosti české hokejbalové scéně tak dominuje?

Blaško: V Kertu se sešla skvělá parta hráčů, kterou každoročně vylepšuje trenérské duo David Kuna – Milan Jelen. Dle mého názoru se finanční podmínky a zázemí v klubu nijak neodlišují od zbytku týmů extraligy.

Peschout: Dostávali se ke mně informace od lidí, že vyhráváme jenom kvůli tomu, že si postahujeme hráče z celé republiky. Ale já osobně si to osobně nemyslím. Jádro týmu je pořád stejné, jenom se vždy vhodně doplnilo o pár hráčů, kteří skvěle zapadli do mozaiky celého týmu. Myslím si, že úspěch je taktickou připraveností na každé utkání a partou v týmu, která se na každý ročník utvoří. Máme tam spoustu zkušených hráčů, od kterých se my mladší můžeme učit a nabírat zkušenosti, které poté uplatňujeme v zápasech.

Jaký je v Praze obecně o hokejbal zájem?

Blaško: Nemůžu mluvit za další kluby v Praze nebo v jejím okolí, protože takový přehled nemám. Co se týče Kert Parku, v mládežnických kategoriích každoročně přibývá mladých hráčů se zájmem hrát hokejbal. Divácká návštěvnost vždy roste s postupem sezony do vyřazovacích bojů.

Peschout: Co jsme se tak bavili, tak je zájem veliký. Daří se získávat čím dál více dětí na nábory a do různých kategorií. Je to ohromný úspěch, protože dnešní doba je zvláštní, než co jsem zažíval například já. Světem hýbají technologie, takže je super, že děti mají zájem sportovat. Když se budeme bavit o fanouškovské základně, tak si lidé vždy našli cestu nás podpořit v hojném počtu a za to jim patří velké poděkování.

Za rok přibude šestý titul v řadě?

Blaško: Uvidíme, myslím si, že další oslavy jen uvítáme.

Peschout: Bylo by to krásné. My si určitě jiné cíle dávat nebudeme, tak uvidíme, jak si tým sedne na další sezonu.

 
V Kert Parku působí silná jihlavská „klika“. Náhoda?

Blaško: V Jihlavě byli vždy kvalitní hráči, a že se dostali postupem času do Kertu, náhoda není. V průběhu let došlo na znovunavázání starých kontaktů z různých klubů nebo mládežnických reprezentací a přetavilo se to až do dnešní podoby.

Peschout: V Jihlavě byla vždy dobrá hokejbalová základna, ale to, že se sejdeme v jednom týmu, je spíš náhoda. Kluci už tam byli přede mnou a mně se to podařilo až déle, ač jsem nabídky dostával už dřív. Byla k tomu docela složitá cesta, ale jsem rád, že se to povedlo.

Držíte jako Jihlaváci pospolu, nebo každý fungujete v týmu jednotlivě?

Blaško: Řekl bych, že je to takový mix obou variant. Většinu času spolu dojíždíme na zápasy a tréninky, ale v klubu už fungujeme na týmové úrovni.

Peschout: Neřekl bych, že se to v kabině dělí na to, odkud hráč je, ale držíme tam pospolu všichni a táhneme za jeden provaz. Samozřejmě, jak jsou kluci starší, tak mají vůdčí role a ukazují směr mladým, ale nikdo se tam nad nikým nepovyšuje. Navíc Honza je tak namakanej, že by tam hned každého srovnal do latě (smích).

Sledujete, jak se daří hokejbalu v Jihlavě?

Blaško: Samozřejmě, že sleduji dění okolo hokejbalu v Jihlavě. Když je čas odskočit si zahrát s jihlavským celkem, rád tu možnost využiji.

Peschout: Určitě to s klukama sledujeme a většinou to řešíme v autě cestou na trénink nebo zápas. Já osobně jsem se byl občas podívat, když jsme třeba zrovna nehráli a měl jsem čas.

Je podle vás reálné, aby se jihlavský hokejbal vrátil minimálně na prvoligovou úroveň?

Blaško: Myslím si, že se správným přístupem to reálné je. To už je však na celém klubu, jaká bude vůle a chuť.

Peschout: V dnešní době je to hrozně těžké. Je to hlavně o sponzorech, kteří se musejí shánět, a také klub musí mít nějaké kategorie pro děti. Je super, že se tady daří dělat nábory, a co jsem slyšel, tak chodí i dost dětí, což je skvělá propagace hokejbalu v Jihlavě a můžeme za to být vděční především Petrovi Královi, který do toho investuje spoustu svého volného času, ale podílejí se samozřejmě i další. Určitě to nebude hned další sezonu, ale časem by to reálné mohlo být. V Jihlavě je hodně šikovných hráčů, takže když se to ještě trochu zdravě doplní, tak kdo ví, třeba se to podaří. Ale jak říkám, je za tím moc práce a určité věci by se musely změnit. Třeba se s klukama jednou vrátíme a pomůžeme oživit hokejbal v rodném městě.

Diskuze k článku