FILIP BLAŽEK je historicky čtvrtým olympionikem z řad klientů a sportovců Denního a týdenního stacionáře Jihlava, jenž se představil na Světových hrách. Navázal na cyklisty Jiřího Krále s Vladislavem Svobodou (Athény 2011) a Veroniku Liškovou (Los Angeles 2015), která přivezla dvě stříbra. Foto: archiv DTS Jihlava
Uslyšíte-li příští rok o konání Světových her speciální olympiády sportovců s mentálním postižením, vzpomeňte si, že reprezentanta na této akci má i Jihlava. Do Berlína pojede hájit české barvy Filip Blažek. „Bude to moje druhá olympiáda. Moc se těším. Největší radost z nominace měl můj trenér,“ říká člen jihlavského sportovního klubu Ježci, respektive klient služby Denního a týdenního stacionáře Jihlava (DTS).
Filipu Blažkovi je 40 let a statečně bojuje s Downovým syndromem. Do denního stacionáře dochází od roku 2000. „Jakmile Filipa blíže poznáte, přestane pro vás jeho diagnóza být podstatná. Jde o pohledného, příjemného, v kolektivu oblíbeného muže. Je ohleduplný a ke všem slušný. Vždy ochotně pomáhá a milými slovy povzbuzuje lidi kolem sebe,“ charakterizuje jeho osobnost ředitelka stacionáře Eva Pohořelá.
Podle jejích slov má Filip Blažek nadání a talent nejen pro sport. Výborně tančí (je pomyslným „frontmanem“ taneční skupiny Úlet) a je manuálně zručný. Kromě tvorby v dílnách stacionáře pracuje v chráněné dílně.
„Ve stacionáři tkám na stavu a vyrábím na něm podsedáky. Rád pracuji také v keramické a truhlářské dílně. Dále se učím pracovat na počítači,“ prozrazuje Filip Blažek.
V první řadě je výborným sportovcem a olympionikem, pravidelně sbírajícím vavříny na republikových soutěžích. Díky vynikajícím výsledkům a prvenství v republikové soutěži Filip Blažek startoval na Světových hrách již v roce 2019 (Abú Dhabí). Zvládl je na jedničku jak po sportovní, tak společenské stránce.
Zatímco do Spojených arabských emirátů odlétal jako reprezentant v bowlingu, do německé metropole odjede s badmintonovou raketou. „Je to nejlepší věc, jaká může být!“ odpovídá spontánně Filip Blažek na otázku, proč sportuje. Nejvíce má v oblibě právě badminton a bowling. „A ještě stolní tenis,“ dodává. Dále je v rámci Českého hnutí speciálních olympiád přihlášen a věnuje se atletice, plavání, přehazované a tanci.
„Naši členové jsou registrováni celkem v devíti sportech. Kromě již uvedených je to cyklistika a bocca. Taneční sport jsme přidali jako poslední,“ doplňuje Magda Burianová, trenérka a vedoucí sportovního klubu Ježci při DTS Jihlava. Kromě ní Filipa Blažka trénují rovněž Eva Kalábová, Karel Veselý a Jiří Barták (specialista na badminton z TJ Start Jihlava, který se sportovcům stacionáře nezištně věnuje).
Lidem s mentálním postižením sport pomáhá vystoupit mnohdy ze stereotypního života. „Zažívají první úspěchy, získávají respekt od kolegů sportovců, uznání od rodiny i širšího okolí a budují si postavení ve skupině,“ vysvětluje Magda Burianová. „Možnost sportovat je důležitá pro všechny lidi. Filip sportovat chce. Pomáhá mu to udržovat kondici a výkonnost již několik let,“ navazuje Karel Veselý.
„Je to o smyslu života, o cíli někam směřovat, posouvat se, zlepšovat se, být jako ostatní, být úspěšný. Potkáváte se s jinými sportovci, navazujete kontakty a přátelství, získáváte medaile… To všechno je odměna za poctivý trénink,“ pokračuje Eva Kalábová.
Podle Jiřího Bartáka se sportovci s mentálním postižením učí pomaleji, ale na druhou stranu mají obrovskou snahu, pokoru a zodpovědný přístup. „Právě díky těmto faktorům jsme s Filipem dosáhli zlepšení výkonnosti a dostal se na olympiádu do Berlína. Na turnaji v Jihlavě jsem neviděl žádné půtky mezi účastníky, jenom přátelské vztahy a přání úspěchu i soupeřům,“ dodává Barták.
Jak trenéři s Filipem Blažkem pracují a připravují ho na soutěže? „Nejdůležitější je pozitivní motivace a přátelská atmosféra. Filip dost podléhá negativním emocím při neúspěchu. V takovém případě pomáhá úsměv a hesla: děláme to pro radost a nic se neděje, příště to vyjde,“ líčí Magda Burianová.
„Já trénuji s Filipem jako jeho badmintonová partnerka teprve krátce. Je velice cílevědomý, houževnatý a snaživý, což se snažím podporovat. Já sama se od něj učím. Jeho pokroky pokaždé ocením a pochválím a plácneme si. Malé úspěchy ho posouvají k těm velkým,“ popisuje Eva Kalábová.
Mezi veřejností jsou oficiální soutěže hnutí Speciálních olympiád a sportovní dovednosti a úspěchy sportovců s mentálním postižením málo známé. „Dokonce se nám stalo, když jsme na odboru pro sport jednoho nejmenovaného úřadu žádali o podporu účasti našeho sportovce na Světových hrách, že nám bylo odpovězeno, že to není sport…,“ diví se Eva Pohořelá, ředitelka DTS Jihlava
Představitelé Mezinárodního olympijského výboru, jehož je hnutí Speciálních olympiád přidruženým členem, by s takovou odpovědí jistě nesouhlasili. „A my jsme v tom s nimi zajedno. Je to sport se vším, co k němu patří. A je škoda, že úspěchy sportovců nejsou více medializovány,“ mrzí Evu Pohořelou.
Zajímavost na závěr. Věděli jste, že zakladatelkou světového hnutí Speciálních olympiád je Eunice Kennedyová-Shriverová, sestra prezidenta J. F. Kennedyho? Nebo že nadšeným příznivcem sportovců s mentálním postižením je Arnold Schwarzenegger?
Diskuze k článku