Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

V jihlavském týmu patří k hráčům, kteří udělali největší progres. Na hřišti strávil (nepočítáme-li brankáře) druhý nejvyšší počet minut (1285). Fotbalový stoper Karel Pojezný je pro obrannou linii druholigového FC Vysočina důležitý. Přitom je mu teprve 20 let. 

Fotbalovým světem pořád resonuje téma Zlatého míče pro Lionela Messiho. Vy byste hlasoval pro něj, nebo pro Roberta Lewandowského?

Hmm… (přemýšlí). Raději mám Messiho, ale cenu bych dal Lewandowskému. Překonal letitý bundesligový rekord v počtu nastřílených branek. Zasloužil si ji více.

A potkat na hřišti byste chtěl koho?

Určitě oba. Akorát nevím, jestli bych je ubránil (úsměv).

Hodnocení druholigového podzimu v podání FC Vysočina vašima očima?

Po fotbalové stránce to bylo solidní. Od minulého roku jsme udělali velký kus práce a nebojíme se hrát fotbal. Akorát nejsou výsledky. Nebo jsou, ale ne takové, jaké si celá kabina představujeme.

V tabulce jste opět desátí. Není to přece jen zklamání?

To souhlasím. Určitě je. Jak říkám, hrajeme dobrý fotbal, ale občas nám nějaký výsledek hloupě utekl, třeba gólem inkasovaným v poslední minutě nebo v nastaveném čase. Zbytečně jsme poztráceli body.

Jako mladý tým se pořád máte čemu učit?

Zkušenosti nám ještě chybí, ale ty ztráty se dějí v daleko menší míře. Na mládí se nemůžeme pořád vymlouvat. Tenhle tým je rok a půl pohromadě. Nějaké výsledky by měly být vidět.

Několikrát jste inkasovali po standardní situaci. Jde o osobní, nebo systémovou chybu?

Řekl bych spíše osobní. Standardky bráníme pořád stejně, ale je potřeba, abychom si všichni hlídali svoje hráče. Jakmile to někdo neudělá, je problém.

Druhá liga se hodně zkvalitnila. Hráli jste proti třem ex-ligovým týmům nebo „béčku“ Sparty. To je jiná úroveň, že?

Kluci ze Sparty se mnou jezdí na reprezentační akce, ti mě nepřekvapili. Vím, jakou mají kvalitu. Ale třeba od Příbrami a Opavy jsem čekal daleko více. Na to, že loni hrály první ligu, to nebylo vidět.

Je pravda, že jste byl v hledáčku Sparty?

Já osobně o zájmu Sparty nevím. Nikdo mě nekontaktoval.

I kvůli zranění jste skoro rok nehrál, a najednou jste téměř stoper číslo jedna. Co se změnilo? 

Neřekl bych, že něco zásadního. Prostě jsem od trenéra dostal příležitost a chytil jsem ji. Předtím jsem se neměl kdy ukázat. Z tréninku toho moc nepoznáte. Začátky po návratu byly náročné, ale postupně je to lepší. Vrátila se mi jistota a kluci na hřišti mi věří.

Rodiče mají radost, že jste se prosadil? Už na vás tolik netlačí?

Jo, doma je to klidnější. I když taťka má pořád připomínky (úsměv).

Jaké?

Že kdybych odmalička makal, jak mi říkal, mohl jsem být jinde. Ale to je normální.

A vaše maminka, která je fotbalovou trenérkou a bývalou brankářkou, také radí?

Ona tolik ne. Mamka totiž není ráda, když se doma bavíme o fotbale. Pokaždé řekne taťkovi: už ho nech být (úsměv).

Preferujete hru na tři obránce, nebo klasicky na čtyři se dvěma stopery?

Tu tříčlennou variantu. Hrajeme více ofenzivně, máme čas a prostor směrem dopředu více vymyslet. A ne všichni soupeři umí proti tříobráncovému systému hrát.

A taktické novum rozehrávat balony od vlastní brány po zemi?

Chceme hrát kombinační fotbal, tím pádem je pro nás konstruktivní rozehrávka lepší než nakopnutý balon a souboj uprostřed hřiště. Pokud soupeř napadá, nutí nás to pracovat pod tlakem a dostávat do sebe správné návyky.

V Jihlavě i národním týmu nastupujete ve dvojici s Tomášem Vlčkem. To je velká výhoda, že?

Určitě je. Jsme více sehraní, víme, co od sebe očekávat.

Za reprezentaci jste nastoupil proti Německu, Anglii nebo Itálii. Velká škola, že?

To ano, protože například Němci byli někde úplně jinde.

V čem konkrétně?

Hlavně ve fotbalovém myšlení. Z každé obtížné situace, o které já si myslím, že je neřešitelná, dokázali vyjet a kombinovat.

Zkrátka mají jinou mentalitu…

Jsou sebevědomí, daleko více si věří. My jsme si tolik nevěřili. Němci přišli a hráli si „bago“.

Jaké utkání se jihlavskému týmu na podzim nejvíce povedlo?

Podle mě domácí výhra 3:1 nad Táborskem, kdy jsem dal premiérový gól v „áčku“ (úsměv).

To byla krásná rána z pětadvaceti metrů. Balon trefit umíte. Třeba vám trenér častěji svěří exekuci přímých kopů…

Nevím, jestli mi přímáky svěří, ale mohl by (úsměv).

Kopací techniku jste odkoukal loňskou sezonu od asistenta trenéra Petra Vrabce, který byl vyhlášeným „šutérem“?

Určitě. Pan Vrabec nám pořád radil a ukazoval nějaké fígle. V jeho věku to stále má v noze. Takovou kopací techniku jako on tady nikdo z hráčů neměl.

Oproti minulým rokům Jihlava postavila kádr na odchovancích a kmenových hráčích, ale diváci chodí na domácí utkání v malém počtu. Zklamala vás návštěvnost?

Pamatuji vyprodaný stadion v poháru proti Spartě, kdy jsem v „áčku“ debutoval v základní sestavě. To byla parádní atmosféra. Určitě je škoda, že nechodí více diváků, ale chápu to. Doba je, jaká je, jsou covidová opatření, veřejnost se bojí.

Trenér Jan Kameník si pochvaloval atmosféru v kabině. Je dobrá?

To mohu potvrdit. Máme super partu. Já osobně si rozumím s každým. Všem klukům věřím stejně.

Vítězství a porážky prožíváte společně?

Určitě. Co se výher týče, hodně je prožívá Tomáš Vlček. Prohry nemá nikdo rád, ale nejvíce je nenávidí Lukáš Zoubele.

Po podzimu máte osmibodové manko na barážové příčky. Šéf klubu Lukáš Vaculík říkal: dívejme se nahoru, proč se o baráž nepokusit. Vnímáte to jako hráči stejně?

Stoprocentně. Každý v tomhle týmu chce bojovat o první ligu.

Není to přílíš odvážný cíl?

Fotbalovou kvalitu a sebevědomí na to určitě máme. V poháru jsme vyřadili Pardubice a dlouho jsme se drželi proti Bohemians. Ukázali jsme, že proti týmům ze spodních pater první ligy můžeme hrát.

Jaké máte osobní ambice?

Abych pravdu řekl, nějaký konkrétní cíl momentálně nemám. Uvidíme, co přijde. Určitě bych někdy rád hrál s Jihlavou první ligu.

Ve druhé lize nefunguje videorozhodčí (VAR), ale jistě vám neuniklo, jak rozhodčí v jiných ligách s videem „čarují“…

Podle mě VAR vstupuje do zápasů zbytečně často. Dříve měl fotbal větší kouzlo. Přijde mi, že rozhodčí na hřišti se bojí sami rozhodnout a schovávají se za techniku. Měli by dát na svůj instinkt a nespoléhat na video.

Mimochodem, jaké to je, když přijedou do Jihlavy pískat prvoligoví arbitři, například Pavel Franěk?

Trenéři nám říkají, abychom rozhodčí neřešili, že stejně nic nezměníme. U zkušených rozhodčích víte, na čem jste. Do řízení zápasu si nenechají moc mluvit.

Blíží se mnoha fotbalisty neoblíbená zimní příprava. Také ji nemáte rád?

Úplně ji nesnáším. Zimní přípravu, ani letní (úsměv).

Diskuze k článku