Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Říká si dubčekovec a jeho cílem je založení spolku Alexandera Dubčeka v Čechách. Obrací se především na Slováky žijící a pracující v ČR.

Ján Šimna toho zažil za svůj život opravdu hodně. Ačkoliv pochází ze Slovenska, část svého života prožil v Čechách. Před odchodem do důchodu říká, že naposledy pracoval u Bosche.

Nyní již několik let žije se svoji přítelkyní v Bítovčicích. Ačkoliv nám o sobě sdělil, že je ročník 1954, působí nesmírně živým a vitálním dojmem a při vyprávění je ho těžké zastavit.

Nejvíce mu „učaroval“ jeden z největších symbolů pražského jara – Alexander Dubček.

„Byla by to úcta k druhému největšímu, nejvýznamnějšímu demokratovi po Milanu Rastislavovi Štefánikovi, který zůstal na Slovensku a je stále nejvyššími slovenskými politickými představiteli státu nedoceněný,“ vysvětluje svůj záměr založení spolku A. Dubčeka. Zdůrazňuje, že spolek by byl čistě nepolitický. O konkrétních krocích však nemluví, a tak není jasné, zda to není jen jeho zbožné přání.

Jak říká, měl možnost se s ikonou pražského jara setkat osobně. Tvrdí, že ho s ním seznámil Dubčekův švagr. Bylo to v polovině 70. let minulého století. Dubček byl již tehdy v nemilosti u tehdejších mocných.

Byl vyloučený z Komunistické strany Československa (KSČ) a pracoval jako mechanizátor pro Západoslovenské lesy. Jakékoliv styky s Dubčekem byly tehdy nebezpečné.

Ján Šimna po vystudování policejní školy byl přidělen na Obvodní oddělení Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Trenčíně. Upřesnil, že působil u uniformované složky policie, která se nazývala Veřejná bezpečnost (VB).

S Dubčekem se měl nakonec spřátelit. Jenže se o tom netajil před kolegy z práce, a to ho stálo ztrátu místa, vypráví. Dodává, že byl i dokonce na několik měsíců uvězněn. Rehabilitace se dle svých slov dočkal až po listopadu 1989. 

Za Mečiarem šli jako ovce

Sám je zapřisáhlým čechoslovakistou. Z rozpadu federace viní dvě osobnosti. Tehdejšího českého premiéra Václava Klause a jeho slovenský protějšek Vladimíra Mečiara.

„Estébák Mečiar začal na Slovensku burcovat občany, že by se měli osamostatnit, protože doplácejí na ,Čehúnov´. Slováci byli tehdy Mečiarem okouzlení, protože jim dokázal vymývat mozky, a tak za ním šli jako ovce za bačou,“ vyjadřuje svůj názor.

Mečiarovi dává za vinu smrt Dubčeka v roce 1992. Podle něho se tehdejšímu předsedovi Federálního shromáždění stalo osudným, že chtěl zachovat federaci.

Dle Šimny jeho řidiče Jána Rezníka najal právě Mečiar. Na následky havárie u Humpolce Dubček nakonec zemřel. Rezník přežil. Skutečné příčiny havárie se doposud nepodařilo zcela objasnit.

„Zvítězíme, když budeme my Češi a Slováci vždycky po boku. Když se podaří někomu nás rozdvojit, potom s námi bude zle. V jednotě je síla,“ pomáhá si citátem jednoho ze zakladatelů nezávislého Československa Milana Rastislava Štefánika.

Právě jeho, prvního prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka a jeho ministra zahraničí Edvarda Beneše považuje za největší osobnosti české i slovenské historie.

Podle jeho názoru měli všichni tři jmenovaní zájem, aby se na Čechy a Slováky pohlíželo stejně jako na jiné národy a státy v Evropě i na celém světě.

Sleduje politiku na Slovensku

Ján Šimna i nadále aktivně sleduje politiku jak v Čechách, tak u našich východních sousedů.

Vládnoucí politiky považuje za zkorumpované. Někteří jsou podle něho i ve spojení s organizovaným zločinem.

Dokládá to například na vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové v únoru 2018. Do ní byly pravděpodobně zapletené i vládnoucí slovenské špičky.

Šimna se rovněž snaží politiky z obou zemí upozorňovat na různé nešvary. Žádnou odezvu však od nich nemá.

„Na poštovném jsem za tu dobu utratil asi 250 tisíc korun, a žádnou odpověď jsem nedostal,“ tvrdí a nemyslí to jako nadsázku.

O to více ho těší odezva z Kanceláře prezidenta republiky na jeho podněty a komentáře k společné historii Čechů a Slováků.

„Pan prezident si vaší pozornosti velmi váží a těší jej, že jste se mu svěřil s vaší osobní bilancí historických politických událostí,“ odepsala mu mimo jiné Dominika Svobodová z Kanceláře prezidenta republiky.

S oslovením politiků ze sousedních zemí mu však hlava státu nepomohla. Svobodová v dopise uvedla, že se prezident republiky k vybraným tématům, otázkám a osobám vyjadřuje sám nebo prostřednictvím svého tiskového mluvčího.

„Není však možné, aby přeposílal osobní korespondenci občanů, nejen České republiky, představitelům okolních států,“ dodala v odpovědi Svobodová.

Diskuze k článku