Od začátku tvrdím, že výstavba velkoskladu Penny v uvažované lokalitě v k.ú. Velký Beranov je špatnost, a přestože jsem si říkal, že už nikdy nebudu do ničeho vrtat, nedá mi to.

Do Velkého Beranova jsem se nastěhoval v roce 1952 na podzim, bylo mi osm let. Zpočátku jsem to měl velmi těžké, byl jsem kluk měšťák a ještě k tomu syn četníka, jak se tehdy říkalo. Toto období ale brzy pominulo a já prožil v mém novém bydlišti to nejkrásnější a přímo čítankové mládí.

Mnohému jsem se tady naučil a přiučil. Prostě stal se ze mě Beranovák. A protože jsem i bývalý Jihlavák, začal jsem psát tento článek, neboť se to dotýká i jihlavských občanů.

Znal jsem všechny beranovské starosty, či jak se dříve říkávalo tajemníky MNV, a to osobně.  Ať to byl pan Streichsbier, Hlávka, Mráz, Kittler, na krátký čas Musil či starosta Pokorný. Znal jsem dokonce i pana Pokorného staršího, dle mého názoru velmi statečného člověka. Za války byl snad jediným českým starostou obce v okrese jihlavském, který za okupace zabránil mnoha lidským tragédiím. Všude jinde byli dosazeni němečtí starostové.

Před lety při psaní o historii sportu ve Velkém Beranově jsem se seznámil s myšlením a prací pana Josefa Wagnera, jednoho z prvních starostů obce v nově vzniklé Československé republice. Byl to na svoji dobu velmi odvážný člověk, prozíravý a s moderními názory. Např. po zrušení výstavby kostela církve československé ve Velkém Beranově v krátké době prosadil na tomto místě výstavbu víceúčelového sportovního hřiště i s tzv. bránou borců.

Připravil a prosadil vydláždění obce a prosadil už tehdy hlavní kanalizaci, která se později provedla. Vlastnoručně osobně vysadil několik desítek lip v obci, jejichž pozůstatky vidíme ještě dnes po sto letech. Jsou v parních letních měsících snad jediným stínem v obci. Takto si já osobně představuji zvelebení obce.

Jaký je to rozdíl proti slovům současnosti, že naše obec potřebuje průmysl a že na několika hektarech orné půdy nezáleží. Všichni tito starostové a jejich zastupitelstva v rámci tehdejších možností rozvíjeli obec a ochraňovali obyvatele od různých „hloupostí“, a že jich bylo.

Když se v šedesátých letech donesla do obce zpráva, že necelé dva kilometry odtud povede dálnice D1, nastal mezi obchodními a dopravními firmami ruch. Dokonce i státní zájmy byly na stole. Tehdejší starostové sváděli těžké boje za zachování půdy, lesů apod.  A byly to i stranické úkoly, při kterých měly přesvědčit občany a jejich zastupitelstva, aby změnili své územní plány ve prospěch těchto lobby. A vidíte, uchránili.

Kompromisem skončila jednání o výstavbě dálničního cestmistrovství a dálničního oddělení dopravní policie, kde jak jistě víte, oba objekty stojí dodnes. Ovšem tlaky dopravních společností neustávaly.

Takzvaná jamenská silnice se stala přivaděčem na dálnici a to samozřejmě lákalo. Vznikem průmyslové zóny v Jihlavě tyto tlaky poněkud utichly a obec si trochu oddechla.

Veškerý tlak na zastupitelstva obce potom ustal v polovině šedesátých let po vybudování záložního vojenského letiště při letišti Henčov, zdůraznění již dřívějšího leteckého koridoru a nalezení obrovských podzemních zásob kvalitní pitné vody.

Před lety měl v obci přednášku o vodě odborník na vodní zdroje. Mimo jiné tvrdil, že příčina této podzemní vody pod obcí a její vyvěrání na povrch může být až stovky kilometrů daleko. A tehdy uváděl jako příklad i Alpy. Jestli je to pravda nebo ne, to nemohu posoudit, nejsem odborník a mluvím jen o tom, co jsem slyšel, viděl nebo četl a že jakýkoliv neodborný zásah do této křehké rovnováhy by určitě měl vliv na toto naše podzemní bohatství.

A jsme u jádra věci.

Už je to víc jak tři roky, kdy mi známí oznámili, že obchvat Velkého Beranova byl schválen a do dvou let bude postaven. Já tehdy s trochou ironie jsem jim říkal: „Ale, ale, to šlo nějak rychle. My beranovští už téměř padesát let žádáme o obchvat Beranova a pořád nic a teď najednou taková rychlost. Copak se stalo? A oni se jen smáli a říkali, to tě nemusí zajímat, tebe už to bolet nebude.“ To je skutečnost.

Za několik týdnů se v obci objevili zástupci obchodní společnosti Penny a že prý si vyhlédli pozemky u Velkého Beranova, kde by rádi postavili své logistické centrum. To víte, když se to řekne takhle vznešeně, tak pár lidí, zejména ti starší, neví, o co jde. Jedna paní dokonce povídala, proč si to logické centrum nepostaví ze staré školy, která tehdy byla rekonstruovaná na byty.

Z logistického centra se vyklubal údajný velkosklad této firmy, stojící na deseti hektarech orné půdy, podle nejnovějších zpráv sedmnáct metrů vysoký. Píši „údajný“, protože tento velkosklad spíše vypadá jako parkhotel pro stovky kamionů s celé Evropy a Asie. Ale to je řekněme jen moje domněnka. 

Tato firma dále nabízela obci čtyři, později osm milionů do rozpočtu a až dvě stě pracovních míst a další finanční podíly na projektech obce. Už tehdy mně bylo divné, kdo že tam bude z obce dělat, když lidé v obci i okolí jsou až na malé výjimky zaměstnaní a také to, že zničení životního prostředí nenahradí žádné peníze.  Ale pojďme dále.

Žádost na obecní úřad byla podána a tato „radostná událost“ se celkem rychle roznesla mezi místními občany. Tehdejší starosta okamžitě začal jednat, že je to úžasná příležitost pro obec a že zde bude konečně průmysl.

Ovšem docela jiný názor měli starousedlíci, starší občané a všichni celkem rozumní lidé z Velkého Beranova. Naprostá většina občanů totiž prohlásila, že je to hloupost, a protože i já jsem starší člověk a starousedlík, vysvětlím vám proč.

Obec Velký Beranov leží ve výšce cca 550 m n.m. Hned vedle obce je tzv. rozvodí zvané Zmoliška, kde na straně jihovýchodní stéká voda do Černého moře a na straně severní do moře Severního. Na západ od těchto míst je necelý jeden kilometr vzdálené henčovské letiště a jen šest set metrů letiště záložní.

Od dob vzniku letiště je zde přirozený letecký koridor, který vede podél polesí a severní strany obce a chrání občany Velkého Beranova od přeletů nad obydleným územím. Touto budovou Penny s velínem a anténami téměř dvacetimetrovými, což představuje sedmi, až osmipatrovou budovu rozloženou na deseti hektarech, doslova zašpuntujeme tuto jedinou leteckou cestu.

Při plánované modernizaci letiště a čtyřiadvacetihodinovém provozu by to byla pro občany obce doslova katastrofa. Dále zde jsou prameniště a ohromné zásoby podzemní, té nejkvalitnější pitné vody. A přesně v těchto místech má stát tento velkosklad vzdálený cca 400 metrů od stavební uzávěry v územním plánu a od posledních rodinných domků. 

Ten chrání občany naší obce, chrání životní prostředí Velkého Beranova, chrání desítky hektarů orné půdy první jakosti, kterou budou obyvatelé obce potřebovat v budoucnu pro pěstování potravin. Chrání prameniště a ohromné zásoby podzemní nejkvalitnější pitné vody, možná největší zásoby pitné vody v ČR na několik desítek let, podle některých až stovky let, která leží podle místních občanů 30 až 50 metrů pod povrchem, k čemuž mají dva argumenty. Rok 1947 a rok 2001. Tuto vodu pijí Jihlavané a mnoho obcí v okolí. Proto je na severu obce stavební uzávěra.

Kdysi jsem byl v Horáckém divadle na inscenaci hry F. M. Dostojevského „Idiot“. Po představení a také díky vynikajícímu výkonu představitele hlavní role tohoto Dostojevského fešáka mě až rozbolela hlava.

Hlava mě začíná bolet čím dál víc. Vypadá to, jako kdyby si dostaveníčko v Beranově dali všichni Dostojevského fešáci. Posuďte. Starosta obce a část zastupitelstva se nám snaží namluvit, že minulá zastupitelstva a minulí starostové, když zhotovili takový územní plán a takovou stavební uzávěru, jaká je teď na severním okraji obce, byli asi hlupáci. Jinak by přece tento územní plán nechtěli měnit.

Protože toto téma je pro obec Velký Beranov velmi důležité z hlediska zničení životního prostředí, rozjel jsem se na některé instituce v Jihlavě osobně přeptat na názory.   Obec Velký Beranov je samostatná vesnice, která nedávno oslavila 700 let od svého vzniku. Není to žádný satelit krajského města.

Ač jsem se většinou setkal s tzv. informačním tichem, přesto jsem se několikrát setkal s pojmem „vyšší zájem“. Což pro nás beranovské ovšem není žádné překvapení. Cvrlikají si o tom už i vrabci na střeše. Hlavním důvodem je ignorování výsledku referenda starostou a částí zastupitelstva, kde se v roce 2018 téměř sedmdesát procent občanů vyslovilo proti změně územního plánu a tím proti výstavbě této „hrůzy“.

Referenda, které museli beranovští občané sami vyvolat a zorganizovat. Obecní úřad pro to nehnul ani prstem.  Změna ÚP totiž prakticky znamená vytvoření podmínek pro vznik průmyslové zóny ve Velkém Beranově. A tím do pěti let tzv. novou „Střítež“. Krajský úřad prý v zásadě není proti a dokonce prý v obci mají být jeden až dva lidé, kteří mají půdu pro průmyslovou zónu připravit. Nejstrašnější na této věci je, že to není na tři, pět, deset ba ani na padesát let. Že to je na věky věků do skonání světa. Inu co se nepodařilo v Měšíně, Herolticích má se prý podařit ve Velkém Beranově. To znamená výstavba velkých logistických center pro stovky kamionů z celé Evropy a Asie.

Tak teď už se snad nedivíte, že jsem nevydržel a dal se do psaní. Vždyť toto trvá tři roky. Co dělají odbory životního prostředí? Přeci o této situaci musí vědět. To nechají tyto vodní zdroje ve Velkém Beranově na pospas různým lobby?

To nechají podzemní jezero té nejčistší pitné vody v Česku, která napájí Jihlavu a půl okresu tyto jak já říkám jihlavské „golanské výšiny“ zabetonovat, zacementovat a zaasfaltovat? Každá země na světě má nějaké nerostné bohatství. Ale nejdražší a k životu nejdůležitější je, a snad s tím souhlasí každý, pitná voda.

Proto navrhuji jediné, a to pro všechny instituce, které mají do toho co mluvit. Okamžitý stop všech stavebních činností v této životně důležité lokalitě a ve spolupráci všech těchto zainteresovaných vyhlásit nad tímto územím plným vody ochranné vodní pásmo I. stupně.

Předem upozorňuji, že to nebude nikoho nic stát. Silnice se dál budou sypat, zemědělci budou dál pěstovat plodiny jako doposud atd. A na těch několik cedulí ochranného pásma snad ještě máme. Byla by to ochrana do budoucna před různými chytráky, fešáky a vůbec před lidmi nerozumnými. Kvalitní pitná voda si to zaslouží. 

Diskuze k článku