Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Cenný kov z oštěpu pro jihlavskou atletiku se čekal. Málokdo by ale před mistrovstvím České republiky juniorů tipoval jako adeptku na bronzový stupínek Karolínu Krejčí.

Jste překvapena, že to v Kladně „cinklo“?

Rozhodně! Medaile bylo to poslední, co jsem čekala.

Člověk nad ní předem vždycky přemýšlí, ne?

Tajně jsem v to doufala. Jela jsem na mistrovství s cílem udělat co nejlepší výsledek, což se podařilo.

Máte první velkou „placku“. Jak jste slavila?

Doma jsem se pořádně najedla (úsměv).

Byla jste při závodě nervózní?

Já tohle moc neprožívám. Nervózní jsem vždycky, než hodím první pokus. Pak ze mě nervozita opadne a snažím se co nejvíce soustředit.

Jak reagovaly na třetí místo trenérka Marie Pytlíková s vaší parťačkou Terezou Škarkovou?

Trenérka byla ráda, že se mi takhle zadařilo. S Terkou jsme dobré kamarádky, takže mi pogratulovala a šly jsme se najíst. 

Co chybělo k ještě lepšímu výsledku?

Rozhodně technika, která mi momentálně dělá největší problém.

Hodně atletů si stěžovalo na nevolnost z tepla. Jak bylo vám?

Já osobně si myslím, že se to na mém výkonu nijak zvlášť nepodepsalo. Ale rozhodně to nebylo nic příjemného.

Baví vás více hod oštěpem, nebo koulí?

Rozhodně oštěp. Koule mi tolik nejde a celkově mě tolik nebaví.

Jak zvládáte přechod z dorostenecké do juniorské kategorie? Je tam nějaký zásadní rozdíl?

Tohle je moje teprve druhá sezona. V oštěpu jsem začínala v dorostenkách, kde jsem byla jeden rok a učila se techniku, která je velmi složitá. Nabírala jsem závodní zkušenosti s oštěpem o váze 500 g. Nyní jsem prvním rokem juniorka. To znamená, že mám oštěp 600 g, který mi daleko více vyhovuje. Mohu více zapojit sílu, která u mě dominuje.

V čem cítíte, že byste se potřebovala ještě zlepšit?

Jak jsem zmínila, je to technika, ve které mám obrovské rezervy.

Po republikovém bronzu se s vámi do budoucna bude počítat jako adeptkou na medaili. Jste na to připravena?

Tohle je upřímně to poslední, nad čím přemýšlím. Mám v plánu prostě jen dál trénovat, a co se má stát, to se stane.

Máte vysněný atletický cíl?

Můj hlavní cíl je zůstat co nejdéle zdravá a bez zranění. A když by přibyla ještě nějaká ta medaile, byla bych samozřejmě ráda.

Nežárlíte v klubu na Edu Kubelíka, jak se mu daří, že je neustále v pomyslné záři reflektorů?

Rozhodně ne. Eda je super kluk. Jsme kamarádi a přeji mu jen to nejlepší!

Diskuze k článku