Je tomu již třicet let, 30. května 1991, co zemřel pan plukovník letectva ve výslužbě Josef Stehlík. Byl šestým nejúspěšnějším stíhacím pilotem čsl. zahraniční armády za druhé světové války a skvělým letcem.

Josef Stehlík se narodil 26. března 1915 jako nejmladší syn hajného Josefa Stehlíka v obci Pikárec u Žďáru nad Sázavou, v srdci Českomoravské vysočiny. Obecnou školu, pět let, vychodil v Dolní Libochové a tři roky měšťanky absolvoval ve Strážku. Následně se vyučil soustružníkem a elektromechanikem v Tišnově. V době hospodářské krize byl bez práce a tak se přihlásil bez vědomí rodičů v Brně ke zkouškám na příslušníka letectva, při kterých uspěl.      

Dne 1. října 1935 Josef Stehlík nastoupil do kurzu leteckých mechaniků u 83. letky 5. bombardovacího pluku v Brně. V roce 1936 nastoupil k 1. leteckému pluku v Praze do pilotní a poddůstojnické školy. Dne 1. února 1937 byl Josef Stehlík povýšen na svobodníka a po úspěšném absolvování pilotního kurzu je vyslán do Hradce Králové do výcviku letce stíhače.

Po úspěšném ukončení kurzu byl již četař Josef Stehlík zařazen k 39. stíhací letce 3. leteckého pluku na Slovensku. V roce 1939 působil jako instruktor v letecké škole ve Spišské Nové Vsi, kde jej zastihl rozpad československého státu. Za zmínku stojí, že jedním z jeho žáků byl Ján Režnák. Tento pilot se stal za II. sv. války nejúspěšnějším stíhacím letcem klerofašistického Slovenského státu na východní frontě, kde sestřelil 32 sovětských letadel.

Odchod do zahraničí

Po obsazení Čech a Moravy fašistickým Německem v březnu 1939 se Josef Stehlík rozhodl k odchodu do zahraničí, kde by mohl bojovat proti nenáviděnému nepříteli. A tak 5. června 1939 ilegálně překročil hranice do Polska a odtud se dál plavil lodí do Francie. Avšak tam jej čekalo zklamání jako spoustu jiných krajanů. Ona „sladká“ Francie o ně neměla zájem a nutí je podepsat závazek do cizinecké legie.

Avšak Francie byla napadena a českoslovenští vojáci jsou přijímáni do francouzské armády. Josef Stehlík začal létat ve francouzském letectvu u peruti GC III/3 na stíhacích letounech MC-406C.1 a později na letounech D-520C.1. Co platno, že se Čechoslováci bili jako lvi, Francie padla. V těchto bojích Josef Stehlík nalétal 66 hodin a sestřelil šest nepřátelských letadel a jedno pravděpodobně.

Po pádu Francie ulétl do severní Afriky a odsud jako mnoho jiných odplouvá lodí do Velké Británie. Dne 5. září 1940 byl přijat v hodnosti seržanta do RAF a stává se jedním ze zakládajících příslušníků 312. čs. stíhací perutě. S touto perutí prodělal bitvu o Británii a později se zúčastňoval útoků na kontinent. Na podzim 1941 odešel seržant Josef Stehlík od peruti a začal působit v instruktorských funkcích. Za dobu bojové činnosti u 312. peruti sestřelil dvě nepřátelská letadla jistě, dvě pravděpodobně a jedno poškodil.

Jako instruktor působil Josef Stehlík ve Velké Británii a Kanadě, kde vyškolil množství budoucích bojových pilotů. Jedním z jeho žáků byl Otto Smik, který se stal leteckým esem, když sestřelil 11 nepřátelských letadel a stal se nejúspěšnějším slovenským stíhacím letcem v RAF.

Paradox dějin: český instruktor Josef Stehlík vyškolil slovenského pilota, letecké eso, Jána Režňáka, který bojoval na straně Osy. A vyškolil slovenského pilota, letecké eso, Otto Smika, který bojoval na straně spojenců.

Na západní i východní frontě

V dubnu 1943 se podporučík Josef Stehlík vrátil k bojovému létání k 312. peruti a zde je povýšen do hodnosti poručíka. Zde působil až do začátku roku 1944. U bojové peruti létal J. Stehlík na letounech Hurricane Mk.I a Mk.II a na letounech Spitfire Mk.VB a Mk.VC. Po dobu služby v RAF, od srpna 1940 až do ledna 1943, nalétal Josef Stehlík 1175 hodin.

V únoru 1944 odplouvá poručík Josef Stehlík spolu s dalšími jedenadvaceti piloty pod velením škpt. Františka Fajtla do Sovětského svazu, aby zde založili vojenskou leteckou jednotku. Vznikl tak 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk. Josef Stehlík byl povýšen na nadporučíka a je ustanoven do funkce velitele 1. letky.

Pluk byl vyzbrojen sovětskými stíhacími letouny La-5FN a polovině září 1944 byl pluk přesunut na Slovensko k letecké podpoře slovenského povstání. Pluk zde působil od 17. 9. do 25. 10., kdy se musel po potlačení povstání vrátit zpět na sovětskou stranu fronty. Na Slovensku vedl npor. Stehlík formaci osmi stíhacích letadel La-5FN do přepadu letiště Piešťany, neboť ho znal ze služby před válkou. Německou posádku překvapili a podařilo se na ploše zničit 22 německých letadel (a pěkně jim nakopali…). Pluk po dobu povstání působil především v bitevní roli při podpoře pozemní povstalecké armády. Npor. Josef Stehlík v povstání sestřelil dvě nepřátelská letadla.

Zde stojí za zmínku, že z V. Británie odplul a v povstání v řadách 1. čs. pluku létal další rodák z Vysočiny rotný Antonín Vendl ze Skřivánku u Štok.

Po návratu na sovětskou stranu fronty se stal npor. J. Stehlík zástupcem velitele nově vytvářeného 2. čs. stíhacího leteckého pluku, se kterým se v sestavě 1. čs. smíšené letecké divize vrátil do osvobozené vlasti.

Po 2. světové válce

V roce 1945 byl Josef Stehlík povýšen na kapitána a o rok později na štábního kapitána. Od roku 1945 až do roku 1948 působil v různých instruktorských funkcích jako učitel létání a vedoucí kurzů leteckých instruktorů. Sloužil v Praze-Kbelích, v Českých Budějovicích a v Hradci Králové. Bohužel se ho dotkly i události po únoru 1948.

V červnu 1948 byl poslán na dovolenou a poté propuštěn z letectva. V roce 1949 byl krátce vězněn a v dubnu byl degradován na vojína. V padesátých a šedesátých letech pracoval v různých zaměstnáních v Praze, Brně a v Lázních Lipová. V roce 1964, při oslavách 20. výročí SNP, se sovětský generál Krasovský ptal po F. Fajtlovi a dalších letcích jeho 1. pluku, neboť bojovali pod jeho velením v sestavě 8. letecké armády. Na oslavy byli totiž pozváni jen slovenští letci. A tak se telegramy narychlo svolávali i ostatní letci 1. pluku. V tomto roce byl Josef Stehlík rehabilitován a byla mu vrácena hodnost majora. V roce 1969 odešel do důchodu a v roce 1971 se odstěhoval do Slavičína.

V roce 1990 byl povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Pan plukovník Josef Stehlík v průběhu své bojové činnosti sestřelil 10 nepřátelských letadel jistě, tři pravděpodobně a jedno poškodil, úctyhodný výkon.

Dne 30. května 1991 byl udělen panu plukovníkovi Josefu Stehlíkovi Řád Milana Rastislava Štefánika. Ze zdravotních důvodů mu měl být řád 30. května předán ve Slavičíně. Smutným řízením osudu pan plukovník Josef Stehlík, válečný veterán a letecké eso ve věku 76 let v noci z 29. na 30. května umírá. Čest jeho památce.  

Petice

Je smutné, že pan plukovník Josef Stehlík zemřel tak brzy a nedostalo se mu ocenění nejvyšším řádem České republiky, řádem Bílého lva. Bylo by na místě toto napravit, neboť jsem z hloubi duše upřímně přesvědčen, že tento člověk si jej právem zaslouží tak jako málokdo jiný.

Připojením se k petici na www.czechspitfireclub.cz nebo přímo na https://www.petice.com/petice_plk_josef_stehlik může každý z nás přispět k nápravě dluhu k tomuto výjimečnému člověku.

Autor je členem Svazu letectví České republiky (Foto archiv autora)

Diskuze k článku