Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Brankář Luděk Vejmola měl být pro FC Vysočina velkou posilou pro jarní druholigové boje. Místo toho vysedává na tribuně. Jihlavský klub totiž administrativně nedotáhl hráčův návrat z hostování v norském Haugesundu. Nevyžádal si Vejmolovu hráčskou kartu. 

Tím pádem nemůžete nastoupit v české profesionální soutěži?

Je to tak. Pořád to ve mně nějak bublá…

Sportovní ředitel klubu Lukáš Vaculík uvedl, že mezinárodní transfery jdou přes FIFA, a jelikož je po přestupním termínu, není velká naděje, že by se problém vyřešil…  

FIFA je v těchto věcech hodně striktní. Můj názor je, že přes to nejede vlak. Do léta, než se otevře další přestupové okno, s tím bohužel nejde hnout.

Jak se cítíte na tribuně?

Co vám mám říct… Je to nepříjemné… Jsem více nervózní, než kdybych byl na hřišti. Mrzí mě, že nemohu klukům pomoci.

Na druhou stranu máte z vrchu dobrý přehled o hře. Proč to Jihlavě v úvodu jara nešlo?

Ta mozaika se skládá z více faktorů. Určitě je tam nezkušenost mladého kádru. Někdy hrajeme juniorský fotbal. Druhá liga je o běhání, bojovnosti a dobré organizaci. Pokud tohle zvládnete, vyhráváte zápasy. Ale řekl bych, že jsme na dobré cestě. Když kluci budou na sobě pracovat, ze sestupového ohrožení se dostaneme.

V kabině vy osobně jinak normálně fungujete, že?

Ano. Mimo zápasy, kdy jsem na tribuně, funguji úplně normálně. Chodím na tréninky,  ale trénuji vlastně pro nic. Někdy je to složité najít motivaci, když před sebou nemáte vrchol toho týdne v podobě mistrovského zápasu.

Nelitujete zpětně, že jste do Norska odešel? Mohlo být po problému…

Člověk si pochopitelně říká, co by, kdyby… Všechno má nějaký svůj důvod. Co se má stát, stane se. Třeba mi tahle situace nějakým způsobem v budoucnu pomůže.

Minimálně budete při příštím mezinárodním hostování nebo přestupu obezřetný.

(úsměv) Asi jo. Udělám si nějaký kurz na přestupovou administrativu, abych to sám ohlídal.

Když nechytáte, rodina je určitě ráda, že jste dříve a více doma.

To určitě ano, ale já jsem kyselej. Tímto se chci omluvit přítelkyni, která to se mnou momentálně nemá jednoduché. Ona ví, že když nejsem na hřišti nebo se mi nedaří, jsem doma nepříjemný. Smekám před ní, jak to zvládá. Navíc když máme doma malého prcka.

To je příjemná starost, ne?

Určitě. Přijdu z tréninku a věnuji se malému. Tím se mi podaří trochu vypnout hlavu.

Místo balonu chytáte syna?

(úsměv) Zatím ne, protože ještě neběhá.

Bude z něj také brankář?

(úsměv) Určitě nebude fotbalista… Možná, když to uvidí u mě, třeba se bude chtít fotbalu věnovat. Stoprocentně ho budeme vést ke sportu. Uvidíme, pro jaký se rozhodne.

Jaký byl půlrok v Norsku?

Beru to ze dvou stran. Fotbalová nebyla nic moc, protože jsem nechytal. Ale všechno ostatní bylo fantastické. Lidé z klubu pro nás dělali první poslední. Na zápasy jsme létali letadlem, bydleli jsme v krásných hotelech, takže vynikající zkušenost. I mimo fotbalový život bylo Norsko super. 

Borussia Dortmund, za kterou válí norská fotbalová modla Erling Braut Haaland, je v zemi určitě hodně populární.

To bez debat. Oni mají spoustu dobrých fotbalistů, kteří hrají například v Anglii nebo Holandsku. Haaland je určitě velká fotbalová i sportovní ikona, ale Norové to mají tak, že podporují všechny sportovce. Jsou hrdí na svůj stát, reprezentaci, svoje město, svůj klub… Každému přeji úspěch. A hlavně jsou lidští. My Češi se od nich máme v mnoha ohledech co učit…

Máte už plány na léto? Budete pokračovat v Jihlavě, nebo, když to řeknu hloupě, „na truc“ odejdete?

Upřímně nevím… Momentálně počítám dny, kdy tahle sezona skončí. Poté si sedneme s agentem plus vedením klubu a budeme se bavit, co dál. V tuhle chvíli je to padesát na padesát.

Diskuze k článku