Rodiče letos dosáhli významného životního jubilea. Máma 70 let a táta 75 let. Jelikož zde máme „pandemii“ covidu a postupně se „rozjelo očkování“, o kterém se v mnoha médiích hovoří jako o „nejvhodnější možnosti, jak současnou epidemii onemocnění covid-19 zastavit a vrátit se k běžnému životu,“ rozhodli se i oni, že nabídku využijí a nechají se očkovat. A tak se také stalo.

Moje rodiče žijí celý život v jedné malé vísce na Vysočině. Starají se o dům, zahradu, les. Od útlého mládí pracují manuálně. Někdy by člověk řekl, že neznají nic jiného než dřinu. Neumí pracovat s počítačem, nemají ani mobil. Mají jen ten starý telefon - pevnou linku. Jak se tedy objednat? Vždyť celý úžasný systém, který vláda i pro seniory vymyslela, je postavený na nutnosti použít moderní komunikační technologie.

No nic, je třeba požádat o pomoc děti, které mobily a počítače ovládají. A tak se zadařilo objednat rodiče na stejný termín 22. března 2021 a stejnou hodinu. Jelikož se očkovací centrum v Třebíči přesunulo z nemocnice do budovy Fóra, měli se dostavit už tam. Zdá se, že je to rychlejší cesta k očkování než přes praktického lékaře. O víkendu však přišla zpráva, že termín je posunutý o dva dny. Kdoví proč, zřejmě nepřišly vakcíny.

Nastal den „D.“ Vybudované očkovací centrum je dobře dostupné a přehledně značené. Přijeli do města autem, v klidu zaparkovali. Ukazatele po Třebíči dobře navádějí, kudy kam. Je sem přístup po schodech i bezbariérový. Kdo má problémy s chůzí, může požádat pracovníky očkovacího centra o zapůjčení vozíku. Toho využívá asi osmdesátiletá paní, která má problémy s chůzí a pomalu vystupuje z auta svého syna. Francouzské hole nechává v autě.

Po celou dobu pobytu na očkovacím místě je nutné mít zakrytá ústa a nos ochrannými prostředky dýchacích cest. Máme tedy nasazené respirátory předepsaných FFP. V předsálí Fóra oslovuje rodiče mladý muž koordinátor, který jim dává do ruky k vyplnění dotazník před očkováním.

U stolu ho mohou v klidu vyplnit a pak ho předávají administrativním pracovníkům. Ti sedí již ve vchodu do prostoru hlavního sálu. Zapisují potřebné údaje. Je nutné také předložit občanský průkaz a kartičku zdravotní pojišťovny. Probíhá kontrola.

V této chvíli už oba rodiče vědí, že dnes se očkuje vakcínou Pfizer BioNTech. Před vchodem do místnosti je tato informace vylepena hned vpravo u dveří. A tak jejich kroky vedou přímo do vyhrazeného očkovacího boxu. Zde je lékař a sestřička.

Sestřička změří teplotu, lékař si v krátkém rozhovoru ověřuje zdravotní stav. Vyptává se, ale i upozorňuje na možnou alergickou reakci, což může být svědivá vyrážka, problémy s dýcháním, bolest v místě vpichu, únava, bolest svalů či kloubů, zimnice. Pokud nějaké negativní příznaky prý budou, odezní během pár dní. V případě vážných reakcí je nutné kontaktovat praktického lékaře. Nicméně každému se doporučuje dodržovat klidový režim a nepít alkohol.

Milá a sympatická sestřička aplikuje očkování do ramene. Táta je pravák, proto dostává injekci do levého ramene. „Ani to nebolelo,“ svěřuje se bezprostředně po aplikaci se svým pocitem.

Je nutné přesunout se do vedlejší kóje, kde je tzv. klidová zóna s židličkami. Tam se posadíme a čekáme asi 15 minut, zda nepřijdou nějaké negativní reakce. Naštěstí je vše bez komplikací a můžeme jít k poslednímu administrativnímu místu u východu z hlavního sálu budovy Fórum. Sedí zde dvě úřednice z radnice.

Celkem se k dobrovolné pomoci přihlásilo asi šest desítek pracovníků Městského úřadu v Třebíči, kteří projevili ochotu pomáhat. Museli projít školením. Očkovací centrum je v Třebíči otevřeno sedm dní v týdnu. Od rána do večera. Při závěrečné kontrole už každý očkovaný ví, kdy má dorazit na druhou vakcínu. Termín je uveden na kartičce. Je třeba upřesnit ještě mailovou adresu, kam by měl být po druhém očkování zaslán certifikát.

Konstatujeme, že vše proběhlo v klidu, bez zbytečného prodlení. Také v čase, na který byli rodiče objednáni. Nezbývá než doufat, že se vyplní i závěrečná věta v dotazníku: Očkováním proti onemocnění covid-19 ochráníte před nákazou nejen sebe a svoji rodinu, ale i své okolí.

Kdoví, jak to všechno je. Vtip, který momentálně koluje po sociálních sítích zní: Jaký je rozdíl mezi dezinformací a informací?

Správná odpověď je - půl roku. Snad se nestane realitou nedávno zveřejněný plán nové hygieničky Pavly Svrčinové, že očkovaní dostanou digitální pasy – náramky na ruku a budou moci navštěvovat festivaly, sportovní utkání, restaurace či kulturní akce.

Zatím se očkují pouze senioři, zdravotníci, učitelé. Ostatní nemají nárok. Je to výhoda být očkován? Nebo je to diskriminace neočkovaných?

Pokud by očkování probíhalo tímto závratným tempem, tak co s obyčejnými lidmi v produktivním věku? Co mladí lidé? Děti? Ti všichni jsou odepsaní? Nemají právo kulturně a společensky žít? Čistě hypoteticky: co když budou smět na koncerty, do kaváren, do divadel pouze očkovaní senioři? Toto je slibovaný návrat k normálu?

Diskuze k článku