Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Svátek 17. listopadu je v našem povědomí nejčastěji spjatý se začátkem sametové revoluce, která v Československu svrhla totalitní režim. 
Jenže toto datum bývalo slavené také za komunistického režimu jako Mezinárodní den studenstva. Jedná se o jeden z mála mezinárodních svátků, které mají český původ. 
Na rok 1969 připadlo 30. výročí tohoto svátku. V tehdejších jihlavských novinách Jiskra jsme k tomuto výročí neobjevili žádný článek. Bylo to pravděpodobně tím, že některá výročí překryla tehdy vrcholící normalizace. 

O deset let později tomu bylo jinak. Studentstvu věnovala Jiskra 20. listopadu 1979 celou přílohu nazvanou Mladá Jiskra. Tématické stránky byly tehdy označené jako příloha pro pionýry a mládež Jihlavska. 
Jeden z článků zde například hovoří o celookresním aktivu studentstva k 17. listopadu, který se uskutečnil v kulturním klubu tehdejšího jihlavského národního podniku Kovolit. 
Aktiv svolal Socialistický svaz mládeže (SSM), což byla mládežnická organizace, která byla spravována a řízena Komunistickou stranou Československa (KSČ). 
Průběh i závěry aktivu byly zcela v souladu s ideologií vládnoucí KSČ. „Na závěr odeslalo 110 přítomných studentů rezoluci České mírové radě, v níž podporují výzvu…k energickým společným akcím proti záměrům stratégů NATO zahájit nové kolo horečného zbrojení a zmařit uvolňování,“ uvádí se mimo jiné ve článku.  

Ideologickému nánosu se nevyhnul ani sportovní článek v příloze Mladá Jiskra, pod titulkem „Svazácká odbíjená okresně“. 
„U příležitosti Mezinárodního dne studentstva, 17. listopadu, kdy si připomínáme letos již 40. výročí vystoupení studentů a lidu proti německým okupantům, pořádá OV SSM v Jihlavě turnaj v odbíjené chlapců a dívek,“ napsal autor v úvodu článku.  

Mezinárodní svátek s českým původem
Abychom se dostali ke vzniku svátku Mezinárodního dne studenstva, musíme se v čase vrátit na podzim roku 1939. 
Poté, co začala 1. září oficiálně druhá světová válka, značně přitvrdil nacistický okupační režim v Protektorátu Čechy a Morava.  Na konci září bylo poraženo Polsko a rozděleno mezi nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz. 

Státní svátek 28. října 1939 Češi poprvé slavili ve zcela okupované zemi. V té době probíhaly proti nacistům velké demonstrace, které vyvrcholily na den nezávislosti. 
V tento den okupanti zahájili palbu do neozbrojeného davu, který si připomínal státní svátek. Na následky střelby zemřeli student Jan Opletal a dělník Václav Sedláček.
Nepokoje na území protektorátu však neustávaly. Dne 15. listopadu se uskutečnil pohřeb Jana Opletala, který přerostl v sérii dalších protinacistických demonstrací. Při nich hráli významnou úlohu studenti vysokých škol. 

Nacisté se proto rozhodli proti českým studentům rázně zakročit. Gestapo 17. listopadu 1939 zatklo přibližně 1.200 studentů a následně došlo k uzavření vysokých škol. 
O dva roky později byl tento den v Londýně vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva. 

Nacistické represe zažili  i studenti z Jihlavska
Zatčení studenti byli nejprve dopraveni do ruzyňských kasáren. Na tomto místě bylo nacisty popraveno devět údajných studentských vůdců. 
Jmenovali se Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šafránek a Jan Weinert. 
Zatčení studenti byli poté převezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Věznění jich nepřežilo 35. 

Mezi vězni byli také někteří studenti původem z Jihlavska. Jedním z nich byl například Jaroslav Hošek z Radkova u Telče. 
Hošek kromě toho, že se na aktivitách studentů podílel, byl také synem bratrance bývalého velitele Zemského vojenského velitelství v Praze divizního generála Václava Kopala. 
„Dva roky byl ve velice těžkých podmínkách vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po svém propuštění byl nasazen na nucené práce do Německa,“ popsala ve stručnosti osud Jaroslava Hoška jeho dcera Erika Kubátová. 

Jaroslav Hošek byl podle dostupných údajů vězněn v táboře od 18. listopadu 1939 do 20. ledna 1942. 
Většina internovaných studentů byla z koncentračního tábora propuštěna koncem roku 1942. Zbytek studentských vězňů opustil brány Sachsenhausenu v lednu 1943. 
 

Diskuze k článku