Imrich Gablech se narodil se 4. 11. 1915 ve slovenské vesnici Hrachovište ležící nedaleko Nového Mesta nad Váhom.

Okouzlila ho letadla. Jeho sen se začal naplňovat v květnu 1936 v rámci státní akce 1000 pilotů republice. V říjnu pak narukoval do armády a pokračoval ve výcviku a po něm sloužil u Leteckého pluku 3 umístěném na Slovensku.

Mnichovské události a rozbití republiky v březnu 1939 jej hluboce zasáhly. Spolu s dalšími sedmi kamarády naplánovali a 7. června provedli úlet na čtyřech strojích z letiště Piešťany. Po třech hodinách dosedli na letišti Deblin u Varšavy.

Od července sloužil v polském letectvu jako instruktor. Hned první den války, 1. září, Němci podnikli na základnu nálet, mezi bombami se mu podařilo odstartovat, ale krátce nato na něj zaútočily dvě stíhačky. Unikl jim až nouzovým přistáním na lesní pasece. Při nárazu byl vyhozen z kokpitu, krátce ztratil vědomí, stroj mezi tím shořel. Šťastně se mu pak podařilo dojít k vlastním.

Pokračoval v plnění řady leteckých úkolů, ale jak fronta postupovala, jednotka byla nasměřována k přeletu do Rumunska. Při zastávce nedaleko hranic je ale zajala Rudá armáda obsazující Polsko od východu na základně paktu Ribbentrop-Molotov. Následovaly dlouhé měsíce věznění a devastující internace v gulagu, což se značně podepsalo na jeho zdraví.

Jeho propuštění se podařilo vyjednat až na jaře 1941 a v září společně s dalšími odcestovat ze SSSR lodním konvojem do Velké Británie.

V den vzniku Československa, 28. října 1941, vstoupil do britského Královského letectva. Toužil dál bojově létat. Počátkem roku 1942 nastoupil do výcviku, ale vleklé zdravotní problémy mu nedovolily pokračovat.

Své schopnosti uplatnil při službě u řízení letového provozu, především na základně Coltishall u Norwiche a North Weald u Londýna, kde koordinoval mnoho návratů britských bombardérů po nočních náletech na Německo.

Po vytouženém vítězném květnu 1945 se vrátil na půdu svobodné vlasti 25. srpna jako cestující na palubě čtyřmotorového transportního Liberatoru.

Pokračoval v armádě a své nabyté zkušenosti dál využíval u letecké kontroly na letišti Praha Ruzyně. Později byl přeložen do Havlíčkova Brodu. Nedlouho po uchvácení moci komunisty byl na jaře 1949 vyhozen. V roce 1951 byl krátce zatčen, avšak pro nedostatek důkazů propuštěn.

S návratem demokracie se počátkem 90. let dočkal i rehabilitace a povýšení. V roce 2009 mu byl propůjčen Řád Bílého lva a o šest let později, před prahem 100. narozenin, obdržel hodnost brigádního generála.

Odešel 16. prosince 2016.

Byl to nevšední muž, velký vlastenec, vpravdě Čechoslovák. Svým nevšedním odholáním překonal mnoho útrap a až do posledních dnů zůstával přátelským džentlmenem. Zapsán v srdcích mnoha lidí tu bude napořád.

Čest jeho památce.

Diskuze k článku