Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Už týden pomáhá patnáctka vojáků v jihlavském Alzheimercentru, které na Vysočině aktuálně patří k nejzasaženějším nemocí covid-19. Mezi nimi je i nrtm. Regina Kouřilová z Odboru biologické ochrany - Těchonín.

Byla jste na svůj aktuální úkol v krajském městě Vysočiny vyškolená a připravená? Prošla jste odbornou výukou?
Moje domovské pracoviště je Odbor biologické ochrany - Těchonín, kde pracuji s vysoce nebezpečnými nákazami, jako je třeba ebola. Covid-19 jako takový je pro mě běžnou nákazou, když to řeknu hodně nadneseně. Jsem schopná s ní pracovat a zvládám si k sobě zaškolit tým lidí, který bude na stejném principu fungovat. Pro mě toto není nic extra složitého. Práce s nákazami je v podstatě můj denní chleba.

V jihlavském sociálním zařízení zastáváte funkci supervizora. Co si pod tím má laik představit?

Radím s tím, jak vyřešit čisté a špinavé zóny, aby se jim nekřížily.

Čistá zóna je ta, kde se personál pohybuje s jednoduššími ochrannými pomůckami, jako je třeba ústenka, rukavice, a jsou to třeba místa, jako je jídelna, kde je možné si pomůcky odložit.
Jednoduše řečeno – špinavá zóna je ta, kde musím mít kompletní ochranné pomůcky. V čisté už těch pomůcek nemusí být tolik.

Z vaší pozice tedy v Jihlavě děláte běžnou práci… Jak tady vypadá váš den z pozice odborného pracovníka?

Možná by bylo dobré předestřít, že covid-19 není ebola. Je to respirační nákaza, která má nějaká pravidla. Pokud je dodržuji, tak mohu fungovat běžně v denním režimu. Tedy z centra odejít, jít nakoupit…

Já jsem ubytovaná v penzionu. Okolo šesté ráno přijdu do centra a podívám se, co se dělo za noční směny. Zkontroluji, jakým způsobem funguje svlékání a oblékání ochranných pomůcek. Většinou se totiž směny protočí a vždy se objeví někdo nový, kdo to nemá zažité, tak mu pomohu, aby se mu dostal správný postup práce „do krve“ a fungoval tak, jak má.

Řeším otázky jak s transportem stravy, jak se špinavým prádlem… Toto je můj denní chleba, že se mě pracovníci Alzheimercentra ptají. A když já nejsem schopná ze své pozice jim nějak kvalifikovaně poradit, tak zavolám svým kolegům, kteří s tím mají zkušenosti. A s nimi se poradíme, jakým způsobem by se vše dalo elegantně udělat tak, aby se snížilo riziko nákazy jak u personálu, tak i pacientů.

Je pro nás „obyčejné lidi“, kteří chodíme do práce, jezdíme veřejnou dopravou, nakupujeme…, covid-19 opravdu tak strašná hrozba?

Používejte selský rozum. Je dobré si něco o covidu-19 přečíst, ale ne z bulvárních plátků.

Důležité je vědět, že do těla se může dostat přes ústa, sliznici nosu, koutky očí. Když si tato místa budete chránit respirátorem,  tak riziko minimalizuji.
A gró všeho je mytí rukou. Když budete mít čisté ruce a virus si nestrčíte do nosu, očí, pusy…, tak riziko nákazy je téměř nulové.

Zaslechla jste ohledně koronaviru nějaký mýtus, fámu…?

Vadí mi obecná hysterie kolem všeho. Ty věty: „Covid zabije nás všechny, lítá tady všude…“

Jednou pro vždy: covid-19 nelítá! Je to klasická respirační nákaza, kterou na vás musí někdo naprskat, nebo si ji sami musíte aktivně strčit do pusy, nosu, oka…
Říkali mi místní sestřičky, že zaparkovaly na parkovišti u obchodního domu s autem, které tady mají, s nápisem Alzheimercentrum, a dvě auta okolo si přeparkovala… To je smutné!

Nejhorší mor toho všeho okolo je mediální masáž. Je tak strašně veliká, že na ní trpí i personál Alzheimercentra.

Diskuze k článku