Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Pražský advokát Lubomír Müller pokračuje ve své iniciativě, jejímž cílem je zajistit alespoň po letech spravedlivý proces pro údajného polenského vraha Leopolda Hilsnera. V červenci podal podnět k obnově řízení.

Na Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích odeslal  Müller 6. července Podnět k návrhu na povolení obnovy řízení ve věci zemřelého Leopolda Hilsnera (nar. 10. 7. 1876).

Hilsner byl v odsouzen za vraždy Marie Klímové a Anežky Hrůzové, ke kterým došlo v letech 1898 a 1899 na Polensku. Krajský soud Písek Hilsnera odsoudil dne 14. 11. 1900. Hilsner byl žalářován, na základě milosti císaře Karel I. byl v březnu 1918 propuštěn z vězení.

V současnosti prakticky nejsou pochyby o nezákonnosti a „protižidovské“ tendenčnosti tehdejšího procesu, respektive o Hilsnerově nevině.

Jak uvádí Müller, inspirovala ho ke snaze očistit Hilsnerovo jméno návštěva Rabínského domu v Polné a tamní expozice věnované soudnímu procesu s Hilsnerem. Polnou s manželkou navštívili 17. 8. 2019.

„Povšimli jsme si, že navzdory tomu, že od tehdejších událostí uplynulo už 120 let, kauza stále vzbuzuje mezi polenskými obyvateli silné emoce a předkládají vyhraněné názory na to, co se tehdy stalo: od toho, že vraždu spáchal ´neznámý psychopat´ až po to, že ´to udělali Židé z Golčova Jeníkova´. Shodně však tvrdí, že ´Hilsner to neudělal´,“ popisuje Müller.

Podstatná je však podle něho právní stránka věci: „Pokud jde o samotnou expozici, je z ní patrné, že justice je prostě neochotná se věcí zabývat.“

Neúspěšné snahy

Podněty ke stížnosti pro porušení zákona byly v Hilsnerově věci podány v 90. letech minulého století.

Byly odmítnuty dne 5. 2. 1998 a 12. 10. 1999, a to navzdory tomu, že podle výsledku přezkoumání byl porušen zákon. K odmítnutí došlo z procesních důvodů s tím, že konečné rozhodnutí bylo vydáno ve Vídni, a proto česká justice nemůže ve věci konat. Rakouská justice ale tvrdila, že zločin se stal na území dnešní ČR, kde má být věc řešena.

Ani další snahy o Hilsnerovu rehabilitaci nebyly úspěšné (viz článek v JL dne 7. 7. 2020). Advokát Müller podal podněty ke stížnosti pro porušení zákona v letech 2019 – 2020 ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Ta však dopisem ze dne 29. 5. 2020 sdělila, že stížnost pro porušení zákona nepodá.
Advokát neuspěl ani posléze, kdy se ve věci obrátil na prezidenta Miloše Zemana.

Cesta obnovy řízení

„K situaci, kdy ministr(yně) odmítá podat stížnost pro porušení zákona, ačkoli existují důvody k jejímu podání, nedochází poprvé. V minulosti Nejvyšší soud ČR takové případy řešil a vysvětlil, že je možné postupovat cestou obnovy řízení,“ argumentuje Müller ve svém aktuálním podnětu k obnově řízení.

V konkrétním případě podle něho musí převážit zájem na plné zákonnosti rozhodnutí a postupu řízení, které takovému rozhodnutí předcházelo.

Advokát apeluje na nastolení stavu, kdy bude trestní věc s ohledem na stav dodržování základních lidských práv a svobod v ČR v podstatně příznivějším politickém i právním klimatu znovu projednávána a rozhodována nezávislým a nepodjatým nalézacím soudem.

Mezi podstatné záruky zachování procesních práv obviněného patří přitom podle advokáta i požadavek na nové projednání a spravedlivý proces bez zbytečného odkladu, resp. co nejrychleji.

Müller rovněž připomíná článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem.

Ve svém podnětu k obnově řízení také L. Müller poukazuje na nově zjištěnou skutečnost ve věci L. Hilsnera. Tou je podle něho ve smyslu § 278 odst. 1 trestního řádu skutečnost, že – slovy paní ministryně Benešové – „odsouzení Leopolda Hilsnera bylo ovlivněno mimoprávními okolnostmi a nebylo tak v souladu se zásadami spravedlivého procesu“.

Za „mimoprávní okolnosti“ lze podle advokáta pokládat např. antisemitské útoky, kterými byl proces na začátku 20. století doprovázen.

Diskuze k článku